Tokijský ghúl: re 5 – akce se špetkou emocí

Co dělá lidi lidmi? A musejí být nutně všichni ghúlové krvežíznivé bestie? Sui Išida ve svém příběhu pokládá tyto i mnohé další otázky, ale ne vždy na ně dává uspokojivé odpovědi. Co ale čtenářům dává, je nelítostný svět a silný příběh.

Haise plánuje akci v přestrojení, aby se jeho týmu podařilo získat informace vedoucí k odhalení míry spojenectví mezi ghúly z klanu Aogiri a Rosewaldovými. Jenže jakmile si nasadí ghúlí masku, kterou dostal „omylem“ o Vánocích, všichni ho začnou oslovovat jeho bývalou přezdívkou. Tento fakt pomalu začne otevírat vrátka jeho paměti a o své slovo se hlásí Kaneki… Šú Cukijama se mezitím snaží návrat Haiseho/Kanekiho vzpomínek urychlit, což nezvratně vede k odhalení jeho vlastního původu a možné zkáze celého rodu Cukijama.

Z pátého dílu je zatím nejvíc cítit duch původní série, kde Sui Išida čtenáře uvrhl do světa plného morálních dilemat. Dojde tu na pocity naprostého zmaru a lítosti, na sebeobětování se a opět se ukáže, že kanibalističtí ghúlové mohou být nakonec daleko lidštější než lidé. Hloubka emocí, přiměřeného patosu a neskutečných tragédií ve spojení s perfektní psychologií je tím, co dává punc autorovu krutému příběhu. Jenže stejně jako v předchozích svazcích, i tady Sui Išida čtenáře jen namlsá a nechá nakonec rozmrzele sedět s dočteným dílem a vidinou toho, že další bude až za několik měsíců. Místo aby čtenáře utopil v moři smutku a dopřál jim tragédii, po níž jeho příběh volá (a většina čtenářů po předchozí zkušenosti nejspíš také), tak jen poodhalí, co bude možná jednou následovat, a pak se zase vrátí k boji mezi ghúly a agenty ÚPG.

Nechápejte mě špatně, boje samy o sobě jsou zajímavé a pro svět i pro samotný příběh jsou důležité. Sui Išida však napsal tak dobré postavy, že tím globální problémy odsunul na druhou kolej a většinu čtenářů zajímá spíš osobní rovina jeho vyprávění. A ta zatím nedostává tolik prostoru, kolik by si zasloužila – sotva člověk stihne zatajit dech, je tu střih a akce se spoustou mrtvých, ale přitom s takřka nulovým emocionálním dopadem.

Tokijský ghúl: re je série, která těží z perfektního předcházejícího příběhu, ale zároveň se snaží ho úplně nekopírovat. Je těžké obě série nesrovnávat – sice se každá zabývá trochu jinou problematikou, ale pracuje se stejnými postavami, a navazující série tak vyvolává jistá očekávání, kterým prozatím nedostála. V tomto případě se vyplatí číst více svazků po sobě – drama a napětí se tak více zkoncentruje, čímž se umírní nevyvážená dynamika jednotlivých aspektů příběhu.

Vydalo: Nakladatelství CREW, 2020
Překlad: Anna Křivánková
Vazba: brožovaná
212 stran / 199 Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít