Supernova – velké finále renegátské série Marissy Meyerové
Na konci předchozího dílu Nova a Anarchisté dosáhli hořkosladkého vítězství – získali sice Aceovu helmu, ale samotného Ace dopadli Renegáti. Ti se ho chystají veřejně popravit během představení Agenta N, laboratorně vyvinuté substance sloužící k neutralizování Výjimečných na prosté lidi. Anarchisté budou muset rychle jednat, obzvlášť když hrozí, že mohou Novu každou chvíli odhalit.
Hrdinové se ocitají (v rámci možností) ve velmi realistických situacích, čtenář má možnost nahlédnout do jejich myšlení, proto se s nimi snadno sžije a jejich jednání působí uvěřitelně. Scény s týmem – Adrianem, Ruby, Oscarem, Dannou a Novou – se oproti předešlým dílům v knize skoro nevyskytují, zatímco scén Adriana s bratrem Maxem o trochu přibylo. Vztah mezi Ruby a Oscarem se hezky vyvinul, i když ho čtenář sleduje během celé série po kouscích.
Je třeba ocenit střídmý přístup autorky ke vztahu Novy a Adriana, jejich linku vymyslela dobře a podala velmi realisticky. Zároveň u obou došlo během série k posunu v myšlení a pohledu na jisté skutečnosti, nejvíce to lze pozorovat u Novy.
Young adult fantasy román Supernova se zaměřuje spíše na vztahy mezi postavami a jejich myšlenky, do čehož se prolínají dějové linky, kterým nechybí několik zvratů a překvapivých momentů. Rychlost a důvody pro stažení obvinění proti Nově byly trochu přitažené za vlasy, ale po delším zamyšlení nad povahou Renegátů se to dalo ospravedlnit. Autorka popsala akční scény tak akorát, avšak některé střídání pohledů ve finální bitvě bylo trochu neobratné. Když se vrátila v čase, poskytla čtenáři k orientaci větu nebo náznak, ale jinak byl druhý pohled bez napojení na to, co před chvílí čtenář četl až do určitého bodu v příběhu. Kvůli tomu si vyprávění obtížně udržovalo napětí a z bitvy mezi Acem a Kapitánem Chromiem toho autorka čtenáři moc neposkytla. Záležitost s hvězdou v některých aspektech zůstala záhadou.
Marissa Meyerová v celé sérii předkládá čtenáři úvahy o struktuře a fungování společnosti, o tom, jak může být dobrý systém zkažen a zneužit a jak se původně dobrá myšlenka může zvrhnout. Pomocí postav ukazuje různá pojetí morálního chování, viny a spravedlnosti. V tomto díle obzvlášť lze vidět subjektivní chápání moci, výhry a prohry. Na to, jak se autorka zabývá různými variantami řádu společnosti, byl pro mě epilog lehkým zklamáním. Ne že by byl špatně napsaný, jen jsem čekala delší odstup od finální bitvy a popis vývoje a fungování nové společnosti.
Marissa Meyerová vypráví příběh ve třetí osobě v pravidelně se střídajících pohledech Novy a Adriana. Nešetřila na popisech a velkou část zabírají úvahy postav. Vážnou atmosféru občas odlehčí úsměvné scény s Maxem nebo Oscarem. Příběh má lehce svižnější tempo, které je sem tam narušeno zvýšením akce nebo napětí. V textu se vyskytují složitější souvětí, čtenář ale nebude mít problém s plynulostí čtení.
Ačkoliv jsem si ráda početla a ještě víc se propojila s postavami, předchozí díly byly přeci jen o něco záživnější. Nejlépe hodnotím druhý díl Protivníci, který má velmi zajímavé dějové linie, nejvíce napětí a atmosféra je nejuvolněnější. Renegáti jsou skvělým úvodem do série a člověk se po chvíli ponoří do příběhu.
Sérii Renegáti bych doporučila čtenářům, kteří chtějí zkusit fantastiku bez klasických bytostí a v komiksovém duchu.
Vydal: Egmont, 2020
Překlad: Petra Babuláková-Jelínková
Vazba: vázaná
504 stran / 449 Kč
