Rudá křídla – výprava za magickým artefaktem a za mocí
Elizabeth Bearová je důkazem toho, že ve fantasy se dají pořád objevovat daleké kraje vonící exotikou. Její knihy kromě zajímavých kulis oplývají i neobyčejně krásným jazykem. Možná i to je jedním z důvodů, proč získala prestižní cenu Hugo. Stačí to ale na to, aby upoutala široké čtenářské publikum?
Gage a Smrťák předali poselství, které jim svěřila mocná čarodějka. Zároveň s tím zjistili, že je vmanipulovala do nezáviděníhodné situace mocenských bojů v Lotosových královstvích. Zvolit si stranu nebylo nijak těžké, horší už to bude s dodržením slibů.
Zatímco se rání Mrithuri brání útokům svých bratranců, z opačné strany barikády se jí snaží pomoct její sestřenice rání Saje. Smrťák pomáhá obléhanému městu i Mrithuri a Gage je na výpravě za artefaktem, který by mladé vládkyni dal větší nárok na paví trůn – tím pádem by se už nemusela tolik bát nenasytných rádžů bažících po moci. Mezi všemi politickými machinacemi a diplomatickými rozhodnutími se vinou osobní problémy a mezilidské vztahy.
Rudým křídlům se nedá upřít posun od Skrytého poselství. Výrazně ubylo popisů, především politických či náboženských ceremoniálů a tradic. Čas od času sice ještě na něco z toho narazíte, ale jelikož už většinu potřebných záležitostí Elizabeth Bearová představila v první knize, není to už tak časté. Díky nižšímu výskytu sáhodlouhých popisných pasáží se tempo Rudých křídel zvýšilo. Pořád to není tryskem uhánějící akční záležitost, ale čtivost a čtenářská přístupnost je daleko lepší. Autorka si i přesto zachovává poetický, malebný jazyk plný barvitých přirovnání a detailů, ale už vás jimi tolik nezahlcuje na každé stránce. Zde si zaslouží pochvalná slova i překladatelka Kateřina Hejnová – kniha jí určitě dala místy zabrat, přesto se s překladem popasovala víc než statečně.
Bohužel tu zůstává i několik nešvarů z předchozího dílu. Bearová si libuje v explicitnosti a extrémně detailních popisech úplně všeho. V některých scénách se tím dostává až na samou hranici vkusnosti a čas od času už sklouzne pod ni. Tak jako Skryté poselství místy působilo samoúčelně umělecky, Rudá křídla působí pro změnu samoúčelně naturalisticky. Dalším problémem je dynamika vyprávění. Jak jsem psala, tempo jako takové se výrazně zlepšilo, ale dynamika zůstává k uzoufání lineární. Od první stránky do poslední se nijak zvlášť nezmění. A pokud je scéna se soubojem (nebo válečný střet) psána úplně stejně jako jakákoliv politická machinace nebo filozofický rozhovor, je to přinejmenším k zamyšlení.
Elizabeth Bearová sice dokázala, že mistrně vládne jazykem, má neskutečnou představivost a výtečně nastudované reálie Indie, které se jí podařilo perfektně přenést na papír, ale v tom, aby dokázala čtenáře beze zbytku uhranout, má ještě mezery. Její preciznost je záviděníhodná a Rudá křídla jsou opravdu nádherně napsaná. Ovšem kromě krásy psaného slova se z knihy nedá odnést o moc víc, než že je to komplexní svět, kde se odehrává mocenský střet, jehož výsledek vás ale zatím nechává chladnými. A to na fantasy, z níž si sednete na zadek, prostě nestačí.
Třetí a závěrečný díl by měl v originále vyjít příští rok (pokud vzhledem k menšímu skandálu, který se kolem autorky momentálně točí, nedojde k nějakému posunu). Série Království lotosu stojí za pozornost – už jenom kvůli neotřelým kulisám a tomu, abyste se pokochali tím, jak libozvučně se dá používat jazyk. Pokud však nepatříte k fanouškům pomalu vyprávěných příběhů, raději sáhněte po něčem jiném.
Vydal: Fragment, 2020
Překlad: Kateřina Hejnová
Vazba: vázaná
Počet stran: 424
Cena: 399 Kč
