Kristýna Sněgoňová s přehledem stoupá do oblak
Kristýna Sněgoňová po dvou brněnských románech tentokrát zavádí čtenáře do Města v oblacích, do postapokalyptického světa, v němž několik tisíc vyvolených obývá město postavené na pilířích vysoko nad povrchem Země. Po téměř dvou staletích se však už vyvolenými zdaleka být necítí.
Hlavním hrdinou románu je vrchní vyšetřoval Lewenhart, jehož oddělení politických zločinů má za úkol odhalovat a dopadnout stoupence hnutí Návrat, které usiluje o navrácení zpátky na Zem. Oddělení vykazuje dobré výsledky, proto Lewenharta nepříjemně překvapí, když ho císař odvelí, aby vedl oddělení pohřešovaných osob. Nechápe, proč má císař zájem na nalezení dvanáctileté Hannelore, složil mu však přísahu, a tak dělá, co mu nařídil. Brzy zjišťuje, že ztracených dětí je mnohem víc a že mají něco společného.
Lewenhart zpočátku žasne, jak kolegové na oddělení Ztrát pracují, že porušují zákony (čtou zakázané knihy, nosí zbraně), a při pátrání po nočním městě ho čekají překvapivá odhalení o lidech, které si myslel, že dobře zná. Postupně zjišťuje, že přestože slouží v císařových službách už sedmnáct let, ve skutečnosti toho o fungování města moc neví. Po následných nebezpečných událostech, které se štěstím přežije, zpochybňuje všechno, co dosud znal, pouze jeho loajalita zůstává až neuvěřitelně neotřesitelná. Nejenže je pro císaře ochoten zabíjet, je pro něj ochoten i trpět a zemřít. A že si zabíjení i utrpení v románu užije.
Příběh čtenáře chytí už od začátku, nasává informace o městě, spolu s hrdinou ho prochází a sbírá střípky o tom, jak se v něm žije – jako obvykle chudina ve Vnějším městě trpí, zatímco císař a jeho nejbližší žijí za Zdí v blahobytu. Nespokojení lidé touží po lepším životě, který si myslí, že najdou dole. A po čem myslíte, že touží ti lidé dole?
Na první pohled je to dystopický svět, kde hrdina překvapivě není utlačovaným vzbouřencem bojujícím proti tyranovi, ale vysoce postaveným členem represivní složky. A možná právě proto je o to zajímavější pozorovat, jak ho nová odhalení ovlivňují, jak na ně reaguje a jak se jeho postoje pomalu mění.
Po chytlavém, ale relativně poklidném začátku následuje ve druhé třetině akční až hororová smršť a pak napětí stoupá až do konce. Až má čtenář na posledních sto stránkách pocit, že to všechno nemůže autorka stihnout vyřešit. Že naložila těch problémů hlavnímu hrdinovi příliš. Ostatně v jedné chvíli poznamená i Lewenhartova kolegyně Anneliese: „Nové (problémy) se objevují rychleji, než stíháme řešit ty staré.“
Kristýna Sněgoňová ve svém třetím románu dokazuje svůj nepochybný talent. Vytvořila zajímavý, celkem uvěřitelný postapokalyptický svět v nedaleké budoucnosti a doplnila ho i dalšími výraznými sci-fi prvky (nebudu je konkrétně zmiňovat, abych neprozradila příliš). Přestože by si právě tyhle věci zasloužily samostatný příběh (a zejména proto se může zdát, že tohle všechno se nedá do jedné knihy vecpat a uspokojivě vyřešit), po dočtení posledních stránek jen pokyvujete hlavou nad tím, jak to autorka skvěle vymyslela a završila.
Kromě výborně vystavěné a vygradované zápletky je třeba vyzdvihnout i uvěřitelně napsané hlavní i vedlejší postavy, které se navzájem nepletou, každá je něčím charakteristická, většina jich je barvitých a dobře vykreslených. Příběh má od poloviny zběsilé tempo a autorka se s nikým nemaže – krev stříká, těla se trhají a umírají i děti (a ne hezky). Navíc čtenář získá během románu pocit, že se to může vyvinout jakkoli, netuší, kterým směrem ho autorka zavede, a tak je netrpělivý, co bude dál, a otáčí jednu stránku za druhou.
Jestli se vám líbila výborná autorčina prvotina Krev pro rusalku nebo loňská Zřídla, můžu vám slíbit, že tyhle dvě knihy Kristýna Sněgoňová ve Městě v oblacích hravě překonala. Zároveň taky doufám, že se do tohoto světa ještě vrátí. Osobně bych před pokračováním dala spíš přednost prequelu, abychom se podrobněji dozvěděli, co stavbě města předcházelo a jak se do něj dostalo to, před čím lidé utekli nahoru. Můžeme si jen přát, aby Kristýna Sněgoňová měla stále takhle skvělé nápady na příběhy a dokázala je ze sebe tak čtivě a úžasně dostávat na stránky knih jako v případě Města v oblacích.
Vydala: Epocha, 2020
Obálka: Žaneta Kortusová
Vazba: brožovaná
552 stran / 399 Kč
