Noční cirkus – výprava do snového světa pruhovaných stanů

Nakladatelství Argo se poměrně dlouho věnuje reedicím a novým vydáním knih, které už nějakou dobu nejsou k dostání, přesto jsou čtenářsky oblíbené a je po nich pořád sháňka. Jednou z takových knih je také Noční cirkus od Erin Morgensternové, který se po letech dočkal krásného nového kabátku.

 

Dva kouzelníci, dva myšlenkové směry, jedna sázka. I tak by se dal ve zkratce shrnout Noční cirkus. Když proti sobě Hector a Alexander – zdaleka ne poprvé – postaví dva svoje studenty ve hře, která má dokázat, kdo z nich má pravdu a čí metody jsou lepší, nijak je netrápí, kolik lidí tím ohrozí. Jejich studenti – Celia a Marco – změří proti sobě své dovednosti na půdě kočovného cirkusu. Ten je stvořen čistě pro jejich vzájemné zápolení, ačkoliv o tom účinkující nemají nejmenší potuchy. Oni i návštěvníci však začnou postupem času cítit, že se mezi množstvím černobíle pruhovaných stanů odehrává něco vskutku magického. Život Marca a Celie je úzce spjat s cirkusem a jeho osazenstvem – jedno bez druhého nemůže existovat. Bohužel pro všechny zúčastněné platí to, co v každé hře: vyhrát může jen jeden.

Občas bych si jako recenzentka přála, aby stačilo napsat: „Je to naprosto boží, musíte si to přečíst!“ Jenže to nestačí, co? A nepomohlo by: „Zásadně knihy nečtu podruhé, ale tady jsem udělala výjimku.“? A co takhle: „Je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla.“ To taky nestačí? Že ne? Dobrá…

Začnu tím, co by někdo mohl vnímat spíše jako negativum. Kniha Erin Morgensternové je totiž čtenářsky náročná. Je hodně popisná, autorka klade důraz na atmosféru a mezilidské vztahy a na čtyři sta šedesáti pěti stranách se nestane nic akčního. Vůbec nic. Což ovšem neznamená, že kniha postrádá drama! Noční cirkus byste si mohli představit jako synonymum v dnešní době stále populárnějšího termínu „slow burn“ – tedy příběhu s pomalejším, leč realistickým průběhem, kde chybí ono zhuštění, které je v knihách velice časté a urychluje události (a vztahy), o nichž víme, že trvají podstatně déle.

Ačkoliv Erin Morgensternová nepoužívá přehnaně květnatý jazyk, přesto se přistihnete, že její text čtete pomalu a vychutnáváte si ho. Autorka brousila každou větu k dokonalosti, aby měla patřičný efekt v rámci celku. Spolu s popisností to však snižuje dynamiku vyprávění a může to působit rozvláčně. Alespoň částečně to vyvažuje skutečnost, že autorka píše v přítomném čase.

Samotný příběh se neodvíjí vždy chronologicky a odehrává se na různých místech (cirkus je putovní), takže je nutné si pro pochopení všech událostí a souvislostí hlídat lokace a data uvedená na začátku každé kapitoly. Kromě toho je v textu řada úryvků z článků od milovníků cirkusu, které mají v příběhu své místo, ale zpočátku mohou rozptylovat pozornost.

Tak, to by byla snaha o objektivní náhled na věc. Teď přijde nelíčený chvalozpěv.
U Nočního cirkusu se můžete setkat s řadou oprávněných superlativů. Přesto slova jako dechberoucí, okouzlující a úžasné zdaleka nevystihují dojem, který ve vás kniha zanechá. Erin Morgensternová vzala místo, které většinu lidí už odmalička fascinuje (nebo možná trochu děsí), a proměnila ho v něco neuvěřitelného. Její cirkus je opředen tajemstvím, dýchá kouzly a autorka kolem něj v rámci příběhu vytvořila skvělou městskou legendu. Morgensternová má neskutečnou představivost a díky citu pro jazyk dokáže bravurně popsat nejen jednotlivé cirkusové atrakce, ale také navodit nezapomenutelný snový dojem jednotlivých scén. Z každé stránky na vás dýchne atmosféra místa, kde se zrovna nacházíte – ať už jsou to zatuchlé staré divadelní šatny, deštivý Londýn, samotné cirkusové stany nebo třeba Staroměstské náměstí v Praze. Budete mít pocit, že se ve vzduchu vznáší vůně karamelu a uslyšíte vlezlé cirkusové písně.

 

Atmosféra je tím, čím Noční cirkus vyniká, a Erin Morgensternová naprosto exceluje v jejím budování. Když k tomu připočtete ještě velice živé postavy, které si prostě musíte zamilovat, a různé vypravěčské kličky, kdy vás autorka místy tak trochu převeze, dostanete zkrátka úžasnou knihu. I ta čtenářská náročnost, o níž jsem psala výše, je ve výsledku něčím, co celému Nočnímu cirkusu dodává sílu a hloubku. Erin Morgensternová vás lapí do osidel a vy budete číst stránku za stránkou, i když vám už od samého začátku bude jasné, že vám autorka nejspíš vyrve srdce z těla a s chutí si na něm zatančí – a možná i to má svůj půvab.

Na závěr mi dovolte trochu mých vlastních, melodramatických superlativů. Jak jsem již psala – Noční cirkus je jediná kniha, u níž mohu s čistým svědomím říct, že jsem ji celou četla opakovaně. Zároveň je to titul, který bez váhání řadím na přední příčky svých nejoblíbenějších příběhů i na přední příčky toho nejlepšího, co jsem četla.

Noční cirkus je obsahově (i vzhledově) nádherná kniha a Erin Morgensternová je skutečná kouzelnice. Aniž si toho všimnete, ukradne vám srdce i duši, a i když vám je vrátí, věci už nebudou jako dřív. Důkazem budiž to, že recenzi píšu s červeným šátkem kolem krku a průběžně u toho listuji třemi různými vydáními knihy, které mám doma na poličce…

Ukázka

Vydal: Argo, 2020
Překlad: Radovan Zítko
Vazba: brožovaná
Počet stran: 472
Cena: 448 Kč