Plyšákokalypsa – koncentrovaná bizarní depka

Dlouhodobé sebedestruktivní tendence západní společnosti nejsou bohužel žádnou novinkou. Nemálo o tom bylo napsáno, a snad ještě více natočeno. Buď si za to lidstvo mohlo úplně samo zmáčknutím pomyslného červeného tlačítka, nebo se proti němu, jako v případě tohoto příběhu z pera Carltona Mellicka III, postavily na odpor jeho vlastní produkty. A proč by to nemohly být právě hračky obdařené umělou inteligencí?

První část příběhu začíná bolestivou přeměnou hlavní hrdinky v inteligentní hračku. Aby mohla provést svůj plán k infiltraci nepřítele a zachráně svých rodičů z vyhlazovacího tábora, podstupovala proměnu v plyšovou pandu v podzemním bunkru, posledním útočišti svobodných lidí. Série operativních zákroků je přerušena útokem armády hraček pod vedením obřího plyšového medvěda generála Grize. Toho se snaží hlavní hrdinka Julie zabít, neboť jako jediný odhalil její příslušnost k lidské rase.

Dějem se proplétají flashbacky do Juliina dětství před zánikem lidské civilizace, kdy dostala svou první inteligentní hračku – plyšového pandu Pora, který se stal jejím nejlepším kamarádem. Matka však její nadšení nesdílela. Plyšákova osobnost obhroublého newyorského kamioňáka, který k ní měl oplzlé poznámky, a dokonce ho několikrát přistihla, když ji v koupelně šmíroval, jí nepřišla jako nejlepší společník pro její desetiletou dceru. Jako dobrý rodič dělala vše možné, včetně neustálého nátlaku na manžela, aby hračku dostala z dosahu dítěte. V tom jí nakonec zabránila série množících se případů útoků hraček, do té chvíle mezi dětmi tak oblíbených. Nejdříve na děti, které hračkám přímo ubližovaly, následně na celé lidstvo.

Ve druhé části příběhu čtenář sleduje pouť hrstky přeživších příslušníků armády hraček, včetně neodhalené Julie, přes Pustinu, aby dopravili svého těžce raněného generála do bezpečí. Jedná se o zničenou a vylidněnou část velkoměsta, v níž číhá množství nebezpečí, které může přijít prakticky odkudkoliv. Julie se snaží zůstat naživu, aby mohla dokončit svůj plán, nenechala se odhalit a současně ochránila jednoho z lidských zajatců, chlapce Rileyho. Ten má až příliš cenné informace o Pustině a jejích nebezpečích. Na přežití nebo smrti generála Grize současně závisí i životy všech ostatních, nejen hlavní hrdinky.

Poslední část skýtá bizarní rozuzlení, v němž se čtenář dozví i celý zbytek pravdy o Julii, o novém světě ovládaném hračkami i jeho potenciální budoucnosti.

Na to, proč si hlavní hrdinka vybrala právě postavu pandy, odpoví základní pravdy psychoanalýzy. A i když svět získal nové „pány“, zase se od toho starého tolik neodlišuje. Jak by také mohl, když byly převzaty zrovna ty myšlenkové vzorce předchozích vládců, které vedly k jejich vlastnímu zániku.

Carlton Mellick III prošpikoval příběh absurdními situacemi a odlehčujícími humornými hláškami, které zde však vzhledem k celkově naturalisticky líčenému vyprávění působí jako ledová sprcha. Jedná se o román, který pobaví, jen když se nad ním čtenář nezačne zamýšlet. Potom je ztracen a uvědomí si, že i když byly za vykonavatele zničující apokalypsy lidstva vybrány hračky, nejedná se o až tak fantaskně neuvěřitelný příběh.

Plyšákokalypsa je jedno rychlé, dobře se čtoucí bizarní postapo v překladu Milana Žáčka, jehož češtině nelze nic vytknout. Kniha je navíc ozvláštněna kratičkým komiksem, sloužícím místo doslovu. V něm jako by se autor svým osobitým humorem vypořádal s problémem čtenáře a jeho „nejčastěji kladenou otázkou po přečtení této knihy“.

Moje hodnocení: 95 %

Ukázka

Vydala: Carcosa, 2020
Překlad: Milan Žáček
Vazba: brožovaná
208 stran / 249 Kč