Dítě tmy – ty největší zrůdy se ukrývají v nás samotných
Nejnovější román Miroslava Pecha je teprve druhým autorovým čistě hororovým počinem. Jeho děj čtenáře přenese do devadesátých let minulého století. Vsadil jej do fiktivního velkoměsta, jemuž dominuje opuštěný tovární komplex, kolem kterého se vše točí.
Továrna je opředena množstvím legend vyprávěných nejen mezi dětmi, nýbrž i mezi dospělými. Hlavními hrdiny jsou zde právě děti. Respektive dva outsideři a nerozluční kamarádi Kryštof a Vašek, užívající si své bezstarostné dětství sledováním hororových filmů na videokazetách a četbou hrůzostrašných příběhů. Alespoň zdánlivě se to tak ze začátku může zdát. Než se s nimi čtenář pořádně seznámí, už je vtažen do zákulisí jejich životů, kde strach ze špatných známek a odmítnutí prvními láskami nejsou jejich hlavními starostmi.
V okolí továrního komplexu se neustále ztrácejí lidé. Když se navíc ztratí jeden z chlapců, druhý spojí své síly se skupinkou jiných dětí, které jsou kvůli své odlišnost ostatními odstrkovány, aby společně záhadě přišli na kloub. I mezi nimi je vnímán víceméně negativně, neboť oni jsou parta a on je v ní vetřelcem.
Dítě tmy je prostoupeno řadou odkazů na hororové klasiky, jak knižní, tak i filmové. Ty jsou do příběhu autorem začleněny s přirozenou lehkostí milovníka žánru, díky níž neznalé čtenáře vůbec neruší a znalé jen potěší. Miroslav Pech v románu, v němž je cítit inspirace příběhy Stephena Kinga, poukazuje na to, že nejhoršími monstry nemusí být nadpřirozené bytosti obcházející za nocí okolím, unášející a vraždící lidi. Naopak jimi mohou být lidé z masa a kostí. Ať už jde o dětské nebo dospělé postavy příběhu. Přece jen i děti k sobě navzájem dokážou být velice kruté a o to jednodušeji si to ve své dětské naivitě umí ospravedlnit.
Děj samotný je sice trošku předvídatelný, přesto je velice dobře vykonstruovaný, odehrává se v docela krátkém čase, takže se čtenář ani nemá šanci v lineárně přehledném ději ztratit. Postav je zde přiměřené množství a každá z nich je dobře vykreslena, takže není žádný problém s tím, že by se mohly navzájem plést.
Autor do děje vtáhne už kratičkým krvavým prologem a provede jej rychle celým příběhem řemeslně dobře zvládnutého tuzemského hororu. Čtenář nemá šanci se ani chvíli nudit, od seznámení s prostředím příběhu a charakteristikami postav, až do drsného a velice krvavého závěru, jenž ve svém důsledku neušetří opravdu nikoho z protagonistů. Navíc s příjemně překvapivou morbidní perličkou na posledních stránkách po vzoru přísloví: Dávej si dobrý pozor na to, co si přeješ. Mohlo by se ti to totiž splnit!
Hodnocení: 85 %
Vydal: Golden Dog, 2020
Ilustrace obálky: Dawid Boldys
Vazba: brožovaná
Počet stran: 216
Cema: 199 Kč
