Anna Starobiněcová: Člověk nula

Dystopické romány to budou mít vždy těžké. Čtenáři i kritika je stále budou porovnávat se stěžejními díly George Orwella nebo praotcem žánru Jevgenijem Zamjatinem a jeho knihou My. Tomuto srovnání se neubrání ani nový román ruské autorky Anny Starobiněcové Člověk nula.

Příběh se odehrává po celosvětové katastrofě (nikoliv úplné apokalypse) a počet lidí se na Zemi ustálil na třech miliardách. Ani o jednoho víc nebo míň. Jak je to možné? Nikdo totiž neumírá. Co víc, ono se o smrti nesmí vůbec mluvit. To slovo je tabu.

Lidé existují v zajímavých cyklech. Když „zemřou“, zrodí se ihned znovu. Tato reinkarnace je ale vylepšená, protože si všechny informace z předchozích životů pamatují. Jedna duše, tolik tělesných skořápek.

Člověk nula vychází ze současnosti, a tak do příběhu zapojuje internet. V knize mají takovou síť všichni v hlavě a jsou na ni prakticky neustále připojení. Jak to tak u dystopií bývá, společnost nastíněná v knize působí jako šťastná a bezstarostná. To vše naruší jeden člověk – člověk nula. Chlapec, který nemá žádné vzpomínky na minulý život a ani není napojen na síť. Je třímiliardtý první. Dítě, které se nemělo nikdy narodit.

Zejména první polovina knihy je zajímavá, zpočátku dokonce strhující. Autorka šikovně popisuje svět, ve kterém se příběh odehrává, a v podstatě vás dokáže do něj absolutně přenést. Atmosféru umocňují přepisy konverzací na síti. Kniha je tak vizuálně zajímavá a působí dynamicky. Jste zvědaví, co bude dál a co bude s oním „člověkem nula“.

V druhé polovině knihy však přichází vystřízlivění a nadšení opadá. Stále čekáte, jak se příběh rozjede, jaké vám dá vyústění, a poměrně brzo se ukáže, jak je kniha repetitivní. Autorka i nadále svět popisuje. Jako by chtěla, abyste o něm všechno věděli, ale tak nějak zapomněla, že vypráví příběh. Ten se jako by ztrácí a vy přicházíte o koncentraci. Za to může i neustálý příliv nových postav. Sice malých, ale po polovině knihy už vás prostě další hrdinové nezajímají. Ke konci knihy si už spíš budete přát, aby opravdu skončila.

Anna Starobiněcová je ruská novinářka, spisovatelka a scenáristka. Píše už mnoho let a její díla byla přeložena do hodně jazyků. Je přezdívána „královna ruského hororu“. Člověk nula je její první román vydaný u nás. V roce 2018 za něj získala cenu pro nejlepší autorku od Evropské společnosti science fiction.

Knihy, jež jsou zmíněny na začátku recenze, perfektně reagují na dobu, kdy vznikly. My jsou z dvacátých let, Orwellův opus magnum 1984 z konce čtyřicátých let, kdy už technika byla o dost dál, a Člověk nula už zcela jasně reflektuje naši internetovou dobu. Člověk nula je zajímavý román, který se bohužel ve své pozdější fázi stále víc motá v kruhu a nenabízí úplně uspokojivý příběh. I tak je šance, že milovníkům dystopických románů se bude kniha líbit. Na klasiky žánru se však dívá z velké dálky.

Ukázka

Vydala: Kniha Zlín, 2020
Překlad: Adéla Koutná
Vazba: vázaná
376 stran / 389 Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít