Kiersten Whiteová: Žár
Finále Dobyvatelské ságy Kiersten Whiteové není tak žhavé, jak jeho název může naznačovat.
Lada se konečně stala tím, čím chtěla být – knížetem Valašska. Nastolila nová pravidla a zlepšila poměry ve společnosti, za což ji lidé zbožňují. Jenže zůstává ještě jeden problém, a to, že Valašsko je vazalskou zemí Osmanské říše. Pokusí se získat spojence a vymanit se z Mehmedovy moci. Ladino řádění se Radovi a Mehmedovi nezamlouvá, chtějí zarazit mrhání životy a včas zabránit politické nestabilitě. Dřívější spojenci teď jdou proti sobě a jen některý z nich z toho může vyjít jako vítěz.
Ač si to Lada nechtěla přiznat, její činy k popuzení Osmánské říše jsou i citového rázu, mířené na Mehmeda. Mehmed je ale také citově zaujatý, a tak Ladě procházely její skutky delší dobu až moc snadno. Autorka opět odsunula Mehmeda do pozadí, a i když v příběhu bylo pár otevřenějších momentů, přesto zůstal čtenáři vzdálený. Z několika posledních scén s ním se však dalo pochopit, jak naivně vnímal vztahy v jejich trojici. Ačkoliv k nim choval upřímné city, projevovala se jeho výchova v budoucího sultána a sobeckost. S Radem dost manipuloval a využíval ho. K Ladě choval silné city, ale oba jsou až moc velkými osobnostmi na to, aby jim vztah fungoval.
Lada neztratila svoji bojovnost a krutost, ale čtenář může cítit změnu její energie a uvidí ji i z jiných emocionálních stránek. Moc se jí nelíbí, že je nucena se spoléhat na své spojence. Její rozhodnutí se projevují i ve vztazích s věrnými druhy. Ztratí několik lidí, které považovala za své. Uvědomí si, že sílu a oporu jí dávali i její věrní, a jakou cenu mají. Během věznění a po něm je také jako proměněná. Těhotenství ji také změní, ale z té doby čtenář zahlédne jen kousek. Radu stále hledá své místo a snaží se vyrovnat se vším, co zažil. Zjišťuje, co si zaslouží a co chce, avšak pořád upřednostňuje druhé před sebou. Naštěstí si už nenechá zamotat hlavu Mehmedovým chováním. Při větším počtu rozhodnutí a skutků se u něj projevují sebelítost, výčitky a smutek.
Většinu románu zabírá válka mezi Valašskem a Osmanskou říší, ale čtenář se bojových či akčních scén moc nedočká, a když už, tak nejsou nějak přesněji popsané. Tento díl historického young adult fantasy obsahuje především rozmýšlení a taktizování. Některé Ladiny taktiky boje jsou vynalézavé, ale získaný dojem může trochu srazit bezmocnost a neschopnost Osmanů a Mehmeda reagovat. Autorka zajímavě vyřešila situaci v závěru, a i když události na úplném konci byly rychle prolétnuté, nepůsobily odbytým nebo nedodělaným dojmem. Epilog se povedl a příběh hezky zakončil.
Kiersten Whiteová napsala příběh ve třetí osobě se střídajícími se pohledy Rada a Lady. Atmosféra i dialogy mají vážný charakter, nějaké odlehčení či veselí tam člověk sotva najde. Kniha se čte dobře, souvětí jsou snadno pochopitelná. Kvůli nedostatku akce a zvratů se může zdát, že se příběh vleče.
První díl Temnota byl jednoznačně nejlepší. Nejen že byl obsahově nejzajímavější, ale nechyběly mu intriky, překvapivé zvraty ani napětí. Ačkoliv se Vzestup táhl pomaleji, má podle mého názoru víc co nabídnout. Scény v něm jsou více a lépe popsány. Žár je dobré zakončení série, chování postav odpovídá jejich charakteru a čtenář má možnost propojit si dění v jednotlivých dílech. Události v Žáru čtenáře tak trochu donutí ohlédnout se, jak autorka během celé série hezky podala vývoj Radova a Ladina charakteru a jejich sourozeneckého vztahu.
Dobyvatelskou ságu bych doporučila čtenářům, kteří chtějí zabrousit do historie (přesto stále fikce) v rámci young adult.
Vydalo: CooBoo, 2019
Překlad: Hana Netušilová, Kristýna Vyhlídková
Vazba: brožovaná
344 stran / 349 Kč
