Mark E. Pocha – já nic, za všechno můžou ONI
Mark E. Pocha patří bezpochyby mezi nejplodnější slovenské autory hororu. Během několika let si vytvořil prakticky vlastní literární směr a slušnou základnu fanoušků. V čem tkví jeho jinakost?
Většinou to bývá tak, že se podle knihy natočí film. Mark E. Pocha na to jde právě opačně – na základě motivů ze známých filmů (vždy jich používá a šikovně mixuje několik) píše literární hororové jednohubky. Už jsme tu měli kanibaly (Krajina kanibalov), mimozemšťany (Kontakt), pohanského démona z minulosti (Na dušičky zomrieš) či prokletý dům (Dom 490). Tentokráte dostáváme příběh z lesa opředeného strašidelnými historkami.
Legend o Boru neboli Branišovském lese na okraji Českých Budějovic koluje tolik, že autor měl rozhodně z čeho vybírat. Přesto si zvolil jen jedinou a stvořil prakticky od základů vlastní příběh. Na zmiňované místo nechal náhodou zavést několik skupin a jednotlivců, jejichž vlastní temné pohnutky a choutky by bohatě stačily na základy samostatných příběhů. Zde se autor možná poněkud bojí jít do hloubky a ve jménu rychlé akce a celkově kratšího textu žene děj dále.
Příběh se zaměřuje především na skupinu bankovních úředníků, která má v Boru absolvovat dobrodružný teambuilding. Atmosféra je uvolněná, takže hrdinové začnou v lecčems připomínat své předchůdce z jiných autorových románů – chtějí si hlavně užít. Nutno podotknout, že na rozdíl od hrdinů například v Krajině kanibalů jsou úředníci o něco méně uvěřitelní, a zamrzí, že některé z nich čtenář skutečně pozná až v okamžiku jejich smrti. Existují zde ale i příjemné výjimky. Nápaditost si autor vynahrazuje spíše na ostatních účastnících onoho zvláštního setkání v Boru, právě zde si Mark E. Pocha zajímavě pohrál. Nebojí se naservírovat hrdinům i čtenáři ožehavá civilní témata, přivést do děje dokonce i existující (a sympatickou) postavu a okořenit příběh vyprávěním u táboráku, které navodí tu správnou mrazivou atmosféru. Vše je završeno klasicky E. Pochovskou krvavou jízdou plnou strhujícího napětí, takže čtenář knihu snadno zhltne na jediný zátah.
Příběh kombinuje hned několik zajímavých, notoricky známých motivů (podobný způsob mixování bude fanoušek hororů znát z některých sérií American Horror Story), které pojí česko-slovenské reálie. Nutno přiznat, že koktejly umí autor míchat výborně. Jen kdyby trochu ubral ze své role vypravěče – poznámky v závorce, jakož i upozornění na to, že se něco stane, působí v jinak svižném příběhu zbytečně, až rušivě. Také překlad do českého jazyka dílu ne vždy úplně sluší (některé fóry vyzní poněkud suchopárně), ale to se týká spíše jen začátku knihy.
Román ONI nemůže čtenáře, který po díle sáhne na základě obálky či jména autora, čím zklamat. Škoda jen, že se Mark E. Pocha nepokusil přidat ještě něco navíc (trochu toho Branišovského tajemna?), co by posunulo čtenáře v zážitcích a autora v psaní o kousek dál.
Vydal: Carcosa, 2019
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Peter Cwoky Murín
Vazba: brožovaná
224 stran / 249 Kč
