Laird Barron: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Výjimečných knih není nikdy dost a u hororu to platí dvojnásob. Těžko najdete výraznější titul nebo autora, který by se vyhnul poněkud ohranému přirovnávaní ke Stephenu Kingovi. Autor sbírky s názvem Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká je samostatnou a v zahraničí hojně vydávanou ikonou světového hororu.
Laird Barron vyrůstal na Aljašce (kde svého času dokonce závodil se psím spřežením) a vedl poměrně dobrodružný život, ve kterém nechyběly zbraně a alkohol (obojího se do sytosti nabažíme i v této knize). Autorsky se Barron začal více prosazovat ve svých třiceti letech. Po sbírce Okultace je Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká druhou česky vydanou knihou.
První povídka nese název Blackwoodův synek a vypráví o partě odvážlivců, který se vydali na lov obávaného jelena. Tíživá hororová atmosféra, již navozují popisy lesů i samotného démonického zvířete, a sympatický hlavní hrdina-samotář dělají z této povídky jednoho z favoritů a také perfektní úvod do Barronova světa.
Povídka Redfieldská děvčata se sice odehrává v jiné době, ale lze se přesvědčit, že autorův rukopis funguje na výbornou i v současnosti. Tak trochu „ženský“ příběh vypráví o partě dospělých kamarádek a jejich výletu na tajemné jezero. Příběh si sice pohrává s jedním z mnoha hororových klišé, přesto zůstává napínavý a poutavý.
Jinak už je na tom povídka s názvem Magická ruka, která je vším možným (okultismem okořeněnou gangsterkou či noirem?), jen ne hororem. Text trpí jak rozvleklým začátkem, tak ohromnou řadou postav a jmen nejen rodinných příslušníků, ve kterých se čtenář může lehko ztratit – o to snáze, že hlavní hrdina nemusí čtenáře zaujmout. Vytříbený sloh a poutavé popisy tak zůstávají jediným pozitivem.
Mrchožravá božstva na výšinách svých také nepatří mezi mé favority. Ne pro to, že námětem je už bezpočtukrát využitý motiv prchající týrané manželky, ale kvůli její následné proměně ve vlkodlaka (sice svým způsobem originální), které chybí hlubší myšlenka. Škoda je také poněkud fádního konce.
Zpátky na vrchol se dostáváme povídkou s názvem Jizva, ve které je (zjednodušeně řečeno) několik členů vyšší společnosti uneseno dvojicí satanistů. Zpočátku může čtenář tápat, v jaké době se děj odehrává – vzletná mluva mnohých postav vás přesvědčuje, že jde o autorova oblíbená dvacátá léta, dokud ovšem některý z hrdinů nepoužije mobil nebo flešku. Nicméně děj poutá pozornost a finále je silné, barvité a „krásně“ beznadějné.
„Vesmír v něm i nad ním se doširoka rozevřel. V Lancesterově nitru se zrodilo cosi jako radost, božská extáze zrozená z děsu….
…kapičky krve se mu třpytily na holých pažích, na hřbetech rukou, na stehnech, nártech. Potom se mu zvedly z těla, černé jako ty nejčernější perly stažené ze šňůrky, a pluly od něj pryč jako zpomalený ocas komety, letěly k silnici, k polím.“ (str. 239)
Dalším vynikajícím počinem je Saturnův chřtán. Jde o povídku plnou zrůdných a přitom uvěřitelných popisů (připomínajících trochu snové vize Clivea Barkera). Objevuje se zde vynikající téma lucidního snění, snů ve snu, deprese, marnosti, perfektně vykreslené jsou také životní podmínky hrdinů… Jde o nejlepší hororový příběh, jaký jsem za posledních pár let četla.
Povídka Vastace je rovněž svižná a poutavá. Zpočátku se jeví jako vcelku veselé až psychedelické sci-fi, ale to by nebyl Laird Barron, kdyby nás nesvrhl do plamenů osobního očistce a víru beznaděje – zde spojující historii a budoucnost v nekonečné smyčce.
Pak přicházejí na řadu Muži z Porlocku, což je až pohádkově strašidelný horor z prostředí dřinou zocelených dřevařů objevujících uprostřed nepropustných lesů utajenou středověkou vesnici a legendu o bájném bohatství.
Sbírku uzavírá snad částečně autobiografický příběh s názvem Více tmy. Vypravěčem je spisovatel, který se ocitl jak v osobní, tak v autorské krizi. Text nabízí neotřelý pohled na dění kolem literátů, recenzentů, fanoušků hororu… a loutkařů. Tato smíšená společnost se spolu s hlavním hrdinou vydává na věhlasný con. A tam se začnou dít věci…
Ačkoliv příběhově kvalita trochu kolísá, udržuje si kniha atmosféru, jakou má málokteré jiné dílo. Najdete tu pasáže, které si budete chtít přečíst znovu, abyste si je vychutnali. Povídky čerpají z pověr, horor se do většiny nich vkrádá pomalu, ale jistě. Mnoho hrdinů si navzájem vypráví různé legendy, dostáváme tedy bonusové příběhy v příběhu.
Kniha Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká nejenže si zaslouží čtenářovu pozornost, ona ji vyžaduje. V žádném případě nejde o oddechovou literaturu. Nutno přiznat, že netradiční formát vázaného paperbacku s přebalem na luxusním papíře jí sluší.
Obsah:
Blackwoodův synek
Redfieldská děvčata
Magická ruka
Mrchožravá božstva na výšinách svých
Jizva
Saturnův chřtán
Vastace
Muži z Porlocku
Více tmy
Vydal: Gnóm, 2017
Překlad: Jakub Němeček
Vazba: měkká
384 stran / 380 Kč
