Zvíře zrozené z noci – Když jsou hříchy vykoupeny zlatem
V dnešní době se ve fantastice rozmáhá trend africké mytologie. Příběhy, jež využívají motivy z černého kontinentu a v nichž jsou hlavními hrdiny postavy s tmavou barvou kůže, začínají být značně populární. A není divu – je to studnice příběhů, do které ještě nikdo pořádně nesáhl.
Zvíře zrozené z noci vypráví příběh Taje – mladého akiho, který požírá hříchy. Kdyby totiž ve městě Kos bylo příliš mnoho hříšníků, mohli by přijít bájní arashi a srovnat Kos se zemí. A to samozřejmě nikdo nechce, především pak vládnoucí rodina, která se snaží jít příkladem a být vzorem ctností. Znamená to však jediné: povolávají si akie víc než kdo jiný. Když jednou Taj pozře obrovský hřích člena královské rodiny, dostane ho to na cestu, na níž může mnohé napravit, ale také toho může spoustu ztratit.
Pojídání hříchů je vcelku originální nápad, který autor pojal šikovně a zručně. Mágové vytahují z lidí hříchy v podobě stínových potvor zvaných inisisy, následně je akiové pozřou a tyto příšerky se jim nesmazatelně vryjí do kůže v podobě černých tetování. Ústřední motiv je tedy skvělý. Bohužel se o knize dá říct už jen jedna další pozitivní věc: má naprosto boží obálku.
Taj je nesympatický hrdina. Je dost namyšlený – podle ostatních postav má být na co pyšný, ale v knize není dost prostoru na to, aby se ukázalo, že je opravdu tak dobrý, jak se tváří. A to, že to jeho přátelé pořád dokola opakují, z toho neudělá skutečnost a nepřesvědčí čtenáře, že je Taj víc než jen nafoukaný spratek, který je schopný naletět na kdejakou blbinu. Ostatní postavy jsou neskutečně generické. Ani jedna však nepřekročí stín svého archetypu.
Další problém je svět. Tochi Onyebuchi se snažil vytvořit místo, kde jsou pojídači hříchů utlačovaní a nenávidění, přestože jejich práce je nezbytná pro chod a přežití města Kos. Tohle je oblíbený motiv, navzdory svému častému opakování. Jenže autor jen klouže po povrchu a nedokáže pořádně vysvětlit, proč jsou věci tak, jak jsou. Navíc používá řadu pojmů, s jejichž vysvětlováním se nenamáhal, ale není natolik zručný, aby se tyto pojmy objasnily samy skrze děj nebo prostředí. Zanechávají tak ve čtenářích pouze zmatek.
Povrchnost se týká i samotného Kosu. Město není takřka vůbec popsáno, takže nevíte, jak si ho máte představit. Narazíte tu na mechanické končetiny (v textu zcela samoúčelně zmíněno asi třikrát), veřejné osvětlení (jediná zmínka) nebo brýle. Není na škodu, když autoři zdánlivě starověký nebo středověký svět trochu zmodernizují, ale musí to být v celém příběhu pořádně ukotveno. Zvíře zrozené z noci však tohle postrádá. Moderní věci a termíny se v knize objevují nahodile a působí dojmem, že si autor nedokázal ohlídat slovník a sám nemá představu o tom, jak má jeho svět vypadat. Ve výsledku se tu tak rozbíjejí ciferníky (ačkoliv tu neexistují hodiny), kouří se vodnice, nosí gumičky, žvýkají žvýkačky, sedí se na paletách, šplhá po okapech a feťákům se říká smažky.
Zápletka se objeví až v poslední třetině knihy a je neskutečně uspěchaně a hloupě vyřešená. Knihu ovšem definitivně pohřbila řada logických kiksů. Uvedu pár příkladů: 1) Hrdina si zvrtne kotník, sotva se belhá, strašně ho to bolí… a o několik hodin později vesele poskakuje po střechách. 2) Taj dostane zaplaceno za zabití hříchu v hotovosti. V následující kapitole si však za totéž zabití jde nechat proplatit šek.
A pak celá řada detailů, které ale nerozčilují o nic méně. Jako například, když o sobě Taj prohlásil, že zná jen málo lidí, kteří mají tmavší kůži než on, přesto se všechna černá tetování na jeho kůži dokonale vyjímají… (Ne náhodou africké domorodé kmeny upřednostňují před tetováním například skarifikaci – tmavý inkoust jednoduše nemůže k jejich tmavé pleti vytvořit dostatečný kontrast.)
Zvíře zrozené z noci má skvělý nápad, autor přišel i s drobnostmi, které mohl skvěle využít – například šňupání rozdrcených drahokamů – a měl navíc k dispozici neotřelou mytologii. Přesto svou knihu dokázal dokonale zabít už v první polovině pod nánosem zmatečnosti, klišé a logických chyb. Je přesně tím typem autora, který zbytečně dojede na to, že knihu sešil extrémně horkou jehlou. Kdyby se nesnažil jen rychle využít oné vzrůstající obliby fantasy s motivy africké mytologie, mohla to být skvělá kniha.
Vydal: CooBoo, 2018
Překlad: Jitka Ircingová
Vazba: vázaná
Počet stran: 256
Cena: 269 Kč
