M. R. Carey: Chlapec na mostě
Když M. R. Carey přišel se svou Všemi dary obdarovanou, působilo to jako zjevení. Skvěle napsaná kniha o zombie apokalypse, stavící na reálných základech, s detailně propracovaným systémem šíření nákazy a výtečnými postavami. Kniha si rychle získala silnou čtenářskou základu a vyšvihla se do všemožných TOP seznamů. A pak, o několik let později, se stejný úspěch pokouší zopakovat i Chlapec na mostě.
Pamatujete si ještě na Rosie – obrněný vůz, napůl tank a napůl laboratoř, na který narazili hrdinové Všemi dary obdarované? Nepozastavili jste se někdy nad tím, jak se vozidlo ocitlo tam, kde ho postavy našly? Nebo nad tím, jak mohlo takové monstrum skončit ve stavu, v jakém skončilo? Pokud ano, pak vám Chlapec na mostě na všechny tyto otázky dá odpovědi. A zodpoví toho i mnohem víc. Dá se totiž považovat za jakýsi prequel. A i když můžete mít během čtení pocit, že se vlastně nic moc neděje, nenechte se zmást. Tohle zdánlivé „nic“ je totiž plné významů.
Autor udržuje pořád stejné tempo vyprávění, což je docela zarážející. Řekli byste, že když dojde k akci, srdce vám požene adrenalin až do konečků prstů. Ale to se nestane. I v průběhu akčních scén je vše pozvolné, popisované do detailů. Krev neproudí, ale naopak vám tuhne v žilách, protože víte, že to nemůže skončit dobře. Autor nezřídka mluví v textu o tom, že se něco děje s „chirurgickou přesností“. A tu i on sám ovládá. Každé slovo je pečlivě promyšleno a vloženo na místo, kde se perfektně vyjímá. Každá věta má svůj význam, a to včetně delších popisů v akčních pasážích. M. R. Carey tím totiž dosahuje zvláštního paradoxu, kdy o všem píše jaksi odosobněně, ale přesně tím ve vás vyvolává mnohem silnější emoce.
Obdivuji Careyho za to, jak si dokázal poradit s tím, abyste se u tohohle příběhu nenudili, přestože díky předchozí knize víceméně dopředu víte, jak to celé skončí. Autor vás naopak přiměje trnout hrůzou a s každou stránkou, kdy je to ještě v pohodě, doufáte, protože naděje umírá poslední. Jenže tohle je survivalistické zombie postapo, takže počet přeživších se v případě takových příběhů značně redukuje. A tohle je ještě navíc Carey… Ten to všechno píše s takovou lehkostí a grácií, že vás dostane do kolen. A když už budete na zemi, s gustem si do vás kopne. Protože přesně tak jeho příběhy působí – čtou se snadno, lehce, a pak najednou dostanete emocionální ťafku. Víte, že tam někde číhá, ale přesto vás zaskočí. V pedantsky popisovaných událostech, kdy není vynechán žádný realistický detail nebo odborný termín, je to jako blesk z čistého nebe. I napodruhé nebo napotřetí to má stejný efekt. A jelikož čtenář je občas tvor masochistický, budete obracet dál stránku za stránkou.
M. R. Carey znovu ukázal mistrovství ve vypravěčském řemesle. Sice nezopakoval úspěšný tah z předešlé knihy, kdy jste už během prvních dvou vět poznali, z čího pohledu se bude kapitola odehrávat, ale i tak v Chlapci na mostě předvedl pestrou paletu propracovaných, komplexních postav, s nimiž se dokážete snadno ztotožnit bez ohledu na jejich různorodost.
Ve výsledku hodnotím Chlapce na mostě výš než Všemi dary obdarovanou – a to z jednoho prostého důvodu: zatímco napoprvé se M. R. Carey držel jisté schematičnosti příběhu, kdy jsem dokázala poměrně hravě odhadnout vývoj dějové linky i to, jak jednotlivé postavy dopadnou, tentokrát mě autor opravdu několikrát překvapil. A spolu s jeho vypravěčským umem to staví knihu na přední příčky toho nejlepšího, co jsem letos zatím četla.
Vydal: Host, 2018
Překlad: Vojtěch Ettler
Vazba: vázaná
Počet stran: 456
Cena: 369 Kč
Jsem se trochu obávala, že právě tím, že už člověk ví, jak to celé skončí, to nebude tak napínavé, ale po tvé recenzi si to určitě přečtu. :) Mimochodem, pokud někdo třeba Všemi dary obdarovanou ještě nečetl, doporučila bys, aby si přečetl Chlapce na mostě jako první, nebo ne?
Včera jsem se konečně podívala i na filmové zpracování Všemi dary obdarované a líbilo se mi to.
Já bych stejně nejdřív doporučila přečíst si Všemi dary obdarovanou. Protože pak by se v téhle knize na několika místech nedostavil takový ten „aha“ moment, a to by byla škoda. Nemluvě o epilogu, který se posune časově za události ve Všemi dary obdarované.
Přečti si to, myslím, že nudit se opravdu nebudeš.
Na film se chystám, ještě jsem nesebrala odvahu :-D