Daniel Tučka: Pelyněk

Literární recenze / 10.9.2018 /

Země Raabu i souostroví Archipelag spolu soupeří o mocenský vzestup. Možná by jim pomohlo, kdyby se jim podařilo nalézt mnoho generací ztracenou loď Portu Libertas i s jejími nemalými tajemstvími a artefakty. To je nejlepší chvíle pro nadšené vědce, dobrodruhy v zácviku, uprchlé snoubenky, nejlepší panovníkovy muže s povolením zabíjet i postradatelné vojáky. Vzhůru za dobrodružstvím po moři i vzduchem.

Pelyněk, první díl trilogie českého spisovatele Daniela Tučky, se označuje za steampunkový román, což je převelice stručný popis, protože v příběhu nechybí pořádná dávka magie. V některých zemích je totiž užití magie naprosto normální a bohové občas chodí mezi obyčejnými lidmi. Zároveň se jedná o postapokalyptický příběh, protože v minulosti lidstvo umělo zkrotit nejen elektřinu, ale pak došlo na invazi záhadné rostliny jménem pelyněk s nepředstavitelnými účinky, která změnila svět. Nebo to možná celé bylo jinak. Jisté je, že měny jsou kryty starými knihami, nedostatkové dřevo je symbolem bohatství a kouzla jsou skutečná jako pára.

Pelyněk je zajímavý a originální počin, bohužel není pro masového čtenáře. Jednou z překážek může být užití „starší“ češtiny, která sice báječně zapadá do stylu příběhu, ale nemusí sednout čtenářům zvyklým na současný jazyk. Z Pelyňku dýchá barvitá atmosféra 19. století, vyvolává vzpomínky na verneovky či na kultovní Den trifidů. Na druhou stranu odrazuje náročnými popisy filozofických debat, různých vědeckých udělátek, které brzdí tempo příběhu. Občas se sice objeví akčnější souboj nebo scéna v duchu starých dobrodružných románů od Stevensona nebo Defoea, ale nemají dlouhého trvání.

Nicolas Gordon, Christian Scott, magistr Spinalis, lady Adalaide, agent Felix Montez i jeho sluha Musso – to jsou nejdůležitější postavy příběhu. Každý má svůj motiv, svoje tužby i osobitou povahu, ale osudy všech se protnou. Několikrát. Přesto se o většině z nich nedozvíme naprosto nic. Nepůsobí zaměnitelně, ale ploše a chvílemi jako totální románová klišé. Sice nelze odhalit všechna jejich tajemství najednou, protože se jedná o trilogii, ale určitě by jim slušelo víc života.

Pelyněk od Daniela Tučky má slibný potenciál, ale nevyšel v příznivé době, protože tenhle druh příběhů v současné chvíli zkrátka není v módě a čeští autoři to mívají s prosazením těžké. Pokud máte chuť na retro vzpomínku, zkuste se nechat omámit vůní Pelyňku.

Vydalo:  Straky na vrbě, 2017
Autor obálky: Tomáš Kučerovský
Vnitřní ilustrace: Lenka Šimečková
Vazba: brožovaná
416 stran / 250Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít