Alexandra Pavelková: Údolí lilií
Dříve než se různé příběhy začaly objevovat na hliněných tabulkách, ve svitcích, v tišených knihách či v elektronické čtečce, lidé si je vyprávěli. Z generace na generaci, u táborových ohňů i u panských dvorů. Stačí jedno selhání moderní techniky, skupinka nesourodých jedinců, nečekaná změna počasí a příliš mnoho volného času, který se dá zkrátit vyprávěním.
Alžběta Franková pracuje jako realitní agentka a spolu s klientem Petrem Párničanem objíždí několik nemovitostí v okolí řeky Slatiny v Banskobystrickém kraji. Alžběta je matka samoživitelka a tentokrát si s sebou do práce musí vzít i svou malou dceru Nelu, která trpí diabetem. Všichni tři se zdrží, a než se stihnou vrátit do města, zastihne je poměrně nepříjemná bouře. Spadlý strom jim zablokuje cestu, bičují je kapky deště a Nela se kvůli svému zdravotnímu stavu potřebuje co nejdříve najíst. Nejbližší osada není moc obydlená, a to od doby, co úřady rozhodly, že tam jednou bude stát přehrada na řece Slatině. Naštěstí na samotě u lesa zrovna přebývají zrzka Tina, její velice dobrý a dlouholetý kamarád Herald a pes Elizej. Běta, Petr i malá Nela u nich naleznou přístřeší, ale televize tu není, ani žádné karetní hry. Nakonec se nesourodá skupina zabaví vyprávěním různých historek.
První z nich je Oheň o zmrzačeném šlechtickém synovi, který se chtěl stát rytířem. Fiktivní příběh ze života Sandra Botticelliho s názvem Barva. O pokladu a chamtivosti, která dokáže proměnit srdce v Kámen. Desítka osob, které musí hrdina příběhu zabít, aby mohl v klidu a míru zemřít. Led v žilách se tvoří při čtení o fanatismu lovců čarodějnic. Pes vypráví o svém koňském životě a Jízdě za králem. I Řeka dokáže milovat a mstít se.
Údolí lilií je kniha známé slovenské spisovatelky fantasy Alexandry Pavelkové. Pouze pár let od vydání ve slovenštině se dočkala i českého překladu. Už z anotace je znát, že Údolí lilií bude něco ve stylu Dekameronu. Parta lidí odtržená od světa, která si pro ukrácení dlouhé chvíle vypráví zajímavé příběhy.
Ty si může čtenář naplno vychutnat a pro srozumitelnost jsou odlišeny jiným písmem. Některé jsou vyprávěny v první osobě, jiné ve třetí, a další dokonce psem Elizejem. Některé jsou jen trošku líznuté fantasy a v jiných se naplno vyskytují elfové, čarodějové i další nadpřirozené bytostí. Přesto je těžké zbavit se dojmu, že se veliká část z nich tváří jako převyprávěné místní pověsti. Sečtělejší čtenář možná bude mít pocit, že už někde takové příběhy četl. Nebude se mýlit. Desítku, Barvu a další autorka recyklovala. Už dříve se s nimi účastnila literárních soutěží, nebo byly publikované v různých povídkových antologiích.
Hlavní linka s vypravěči příběhů je zajímavá a možná by jí slušelo víc než náznaky. Údolí lilií je nenáročná, příjemná a čtivá kniha, ale bohužel se o ní nedá říci, že by byla nezapomenutelná. Přesto je z ní cítit vřelý vztah Alexandry Pavelkové k jejímu rodnému kraji. Možná by stálo za to vyrazit v létě na Slovensko a pokusit se najít Údolí lilií, ale pozor, ať je řeka Slatina v dobrém rozmaru.
Vydalo: Argo, 2018
Překlad: Alexandra Pavelková
Obálka: Jana Šouflová
Vazba: vázaná
Počet stran: 239
Cena: 298 Kč
