Mariam Petrosjanová: Prázdná hnízda (Dům, ve kterém 3)
Šedý dům má nejedno tajemství a pro své obyvatele, kteří uvěřili jeho zázrakům, je jediným útočištěm, co znají. Jenže všechno jednou končí, nastává den vyřazení, jehož se obávají děti i vychovatelé. Obě strany však z jiných důvodů.
Minulé vyřazení skončilo několika úmrtími z řad mládeže a tomu ředitel s vychovateli hodlají zabránit. Ač u předchozích vyřazení kromě Ralfa nikdo z nich nebyl, vědí od předchozích zaměstnanců dost. Navíc současní studenti jsou ještě nepochopitelnější než ti předchozí. Přes veškerou snahu vychovatelé za léta s nimi strávená stále nerozumí jejich podivným diskusím, vyprávěním, hrám a rituálům, zvláštním spojenectvím ani řevnivosti mezi vůdci jednotlivých pokojů. Vidí jen problémy, které mohou nastat a kterým ředitel hodlá předejít i na úkor svěřenců. Ralf však tuší, co se děje, a chystaná opatření se mu příčí.
Chlapci ani dívky o vyřazení vůbec nemluví. Tam venku je nic dobrého nečeká, Dům je pro ně celým světem, protože byli ztracení, než do něj vešli. Jak by mohli opustit známé pomalované chodby, vzkazy a příběhy na stěnách a Les? Dny Domu se chýlí ke konci, je třeba se rozloučit. Je čas uspořádat poslední Noc pohádek, během níž snad přijdou na možnost, jak vyřazení a životu tam venku uniknout.
Mariam Petrosjanová opět nechává nahlédnout do minulosti jednotlivých postav a tím objasňuje důsledky předchozích událostí na současné dění. Propletenost jednotlivých dějových linek s předchozími knihami je natolik úzká, že je pro čtenáře vhodnější číst celou trilogii Dům, ve kterém … najednou. Se zapomenutými souvislostmi je nemožné sledovat měnící se přezdívky a postřehnout všechny dějové návaznosti a zvraty či vývoj postav. Původně vyšla kniha jako celek a na jejím zpracování je to znát.
Prázdná hnízda, závěrečný díl trilogie Dům, ve kterém …, mají stejně záhadnou atmosféru jako předchozí knihy Smečka ze čtvrtého pokoje a Osm dní Šakala. Přináší další záhady a události, které lze těžko reálně vysvětlit. Každý čtenář si pravděpodobně udělá trochu jiné závěry a jinak spojí souvislosti s jednotlivými postavami a zápletkami.
Kapitoly vypráví vždy jedna postava ze svého úhlu pohledu a nejvíce jich patří Sfingovi. Další jsou věnované Tabákímu, Slepci, Kuřákovi, Zrzkovi a vychovateli Ralfovi. Všichni přinesou nový pohled na situaci, s kterou je třeba se vypořádat, a prozradí na sebe i ostatní další podrobnosti. Závěr knihy je doplněný o kapitoly, které se odehrají o několik let později a můžou přinést nečekané vysvětlení, jaké by čtenář v celém příběhu ani nepostřehl.
Prázdná hnízda a vůbec celá trilogie Dům, ve kterém … byla pro mě velkým překvapením. Všechny tři díly mě pohltily a nutí mě stále nad nimi přemýšlet. Jsou to vlastně smutné knížky, ale vůbec jsem je během čtení takhle vnímat nemohla, to až po jejich dočtení. Nechybí v nich humor, jistá přívětivost a starostlivost, ale i příklady toho, jak kdo může vnímat svět. Každý z nás je jiný, každý má jiná omezení a nemusí to být zrovna vozík nebo protéza.
Vydal: Fragment, 2017
Překlad: Konstantin Šindelář
Obálka: Kamila Flonerová
Vazba: vázaná
432 stran / 349 Kč
