S. Jae-Jonesová: Píseň zimy

Co se stane, když uslyšíte Píseň zimy?
Elisabeth „Liesl“ Voglerová vyrostla v bavorské vesnici, kde se vypráví legendy o Králi duchů. Dokonce si s ním jako malá ve snech hrávala. Jenže co když to nebyly sny a Král duchů skutečně existuje? A co když mu Liesl kdysi něco slíbila a on teď přišel, aby si to vzal?

Liesl pochází z hudebně nadané rodiny, které se lepí na paty smůla a chudoba. Kdysi věřila na Krále duchů, teď je ale dospělá a semletá starostmi všedních dnů i nenaplněnou touhou stát se slavnou skladatelkou. Talent by měla, ale chybí jí klasické vzdělání a podpora rodiny. Snaží se, aby se na hudební scéně prosadil alespoň její mladší bratr Josef, který je houslovým virtuózem. Kvůli němu přehlíží svou mladší sestru Catherine „Käthe“, na niž trochu žárlí, protože patří ve vesnici mezi vyhlášené krasavice, což se o Liesl říct nedá. Navíc se Käthe nedávno zasnoubila s Hansem, na nějž si Liesl tak trochu myslela, což vztah mezi sestrami ještě víc komplikuje.

Babička Constanza vypráví o tom, že se Král duchů vydal do lidského světa hledat nevěstu. Když se ztratí Käthe, Liesl ví, že za tím stojí právě Král duchů, a tak zůstává na ní, aby svou sestru zachránila. Jenže to znamená, že se musí vydat do tajemné a nebezpečné říše Krále duchů a jeho skřetů…

Liesl není typickou hrdinkou young adult románů. Nálady a pocity se u ní střídají rychleji než aprílové počasí. V jednu chvíli překypuje tvůrčí aktivitou a skládá hudbu až do roztrhání těla, vzápětí přijdou deprese, pocity beznaděje, prázdnoty a neschopnost cokoliv dělat a cítit. Také se v ní sváří touha po naplnění snů o hudební kariéře a potřeba chránit svou rodinu, hlavně Josefa a Käthe.

Král duchů neboli také Pán potměšilosti má moc manipulovat s časem i s lidskou pamětí a neváhá svých schopností využít, aby získal to, po čem touží. Zároveň v něm ale zůstala i polozapomenutá lidská stránka, která v přítomnosti Liesl čas od času vyplouvá na povrch.

S. Jae-Jonesová má talent pro barvité vykreslení prostředí a skvělé zachycení atmosféry, což podtrhuje svým lehce poetickým stylem psaní. Na stránkách se tak postupně rozehrává magický a tajuplný příběh, kde se na vesnickém trhu objevují skřeti, mezi lidmi se prochází elegantní cizinec, kterého ale nikdo kromě Liesl nevidí, lidé zapomínají na své sourozence, jak si Král duchů hraje s jejich pamětí, a skřeti pořádají ve své podzemní říši orgie a na uzdě je drží pouze tvrdá ruka Krále duchů.

Výraznou roli hraje v knize i milostná linka. Jen těžko se ale dá nazvat romancí, protože vztah Liesl a Krále duchů je temný a nezdravý. Objevuje se v něm manipulace, určitý druh závislosti a touha a vášeň místy připomínající posedlost. Teprve když se v Králi duchů začne probouzet jeho lidská stránka, se jejich vztah trochu změní. Přestože mi obvykle tyhle pokroucené vztahy v knihách vadí, tak v Písni zimy působí naprosto přirozeně a perfektně do příběhu zapadá. Koneckonců co byste čekali od vztahu smrtelné dívky a nesmrtelného a mocného Krále duchů?

Příběh se vyvíjí pozvolna, proto doporučuji nečíst anotaci, protože vám prozradí asi tři čtvrtiny knihy. Nečekejte akční a strhující děj, který vás hodí rovnou doprostřed dění. Autorka začíná zeširoka, takže než se Liesl dostane do říše Krále duchů, obrátíte hodně stran.

Píseň zimy má jedinou vadu na kráse, a to zařazení do young adult literatury. Stylem, pojetím, charakterem hlavní hrdinky i vztahem s Králem duchů totiž spíš patří do fantasy pro dospělé. Přináší temný, magický a poetický příběh inspirovaný legendami. Našla jsem určitou podobnost s knihou Jonathan Strange a pan Norrell od Susanny Clarkové. Píseň zimy pracuje s podobnou atmosférou a pojetím nadpřirozených stvoření: jsou proradná, nebezpečná, duševně ani tělesně nepodobná lidem, s nimiž neváhají manipulovat nebo jim ublížit. Román Susanny Clarkové sice stojí díky svému zpracování a promyšlenosti o několik tříd výš, ale pokud se vám její kniha líbila a chcete něco kratšího, stravitelnějšího a romantičtějšího, s klidem po Písni zimy sáhněte.

Píseň zimy doporučuji starším čtenářkám, které dokážou ocenit tajuplnou atmosféru, autorčin poetický styl, hudbu, jejíž motiv se proplétá celou knihou, detailně vykreslené prostředí, pozvolné budování vztahů i temnější romanci. Pokud si tohle dokážete vychutnat a obejdete se bez akce a velkých milostných vyznání, čeká vás skvělý čtenářský zážitek.

Doufám, že v překladu vyjde i volné pokračování s názvem Shadowsong. Píseň zimy sice měla původně být samostatný románem, a jako taková funguje výborně, i ten konec se k příběhu hodí, ale někde v koutku duše bych si přesto přála, aby to dopadlo jinak. Proto bych se vůbec nebránila návratu do nebezpečné říše Krále duchů a znovu bych se s radostí nechala pohltit tajuplnou atmosférou, kdy občas nevíte, co je pravda, a co jen hra Krále duchů.

Ukázka

Vydalo: Cooboo; září 2017
Originální názve: Wintersong
Překlad: Tereza Frantová
Vazba: vázaná
392 stran / 299 Kč