Pragoffest 2017 – reportáž
Od 2. února do 5. února 2017 se v prostorách Modré školy na pražských Hájích uskutečnil 21. ročník festivalu popkultury s pestrou zábavou pro hráče, fanoušky, geeky – Pragoffest 2017. Co nabídl novým i pravidelným návštěvníkům?
Program Pragoffestu začíná tradičně ve čtvrtek odpoledne a trvá až do toho nedělního. Nabízí pestré zážitky v herně, na soutěžích i na různých přednáškách ve více než desítce programových linií. Na své si přijdou fanoušci počítačových i deskových her, věrní čtenáři fantasy, oddaní příznivci kultů jako Star Wars nebo Star Trek, nadšenci do britské či asijské kultury i ti tematicky bezprizorní, kteří jen sbírají nové a nečekané zážitky.
Já jsem společně s Renčou dorazila těsně po páteční jedenácté hodině. Vstupné jsme měly předem zaplacené a po nahlášení kódu jsme dostaly papírový náramek a mohly vyrazit skrz halu do útrob Modré školy. O úvodní zahájení NightConu jsme přišly, ale zato jsme potkaly redakční kolegyni Axiu. Dodatečně jsme v šatně odložily velká zavazadla a pobaveně zaznamenaly, jak se rok od roku šatna pod schodištěm sune výš a výš ze suterénu.
V hale zatím nebyl moc velký provoz a tak jsme stačily omrknout prodejní stánky plné fanouškovských předmětů pro počítačové pařmeny, podporovatele Lindsey Stirling, lovce Pokémonů, nadšence do mangy (i anime) a čtenáře sci-fi a fantasy. Věrny naší několikaleté tradici jsem si zašly na oběd mimo Modrou školu a samozřejmě vymetly nedalekou cukrárnu. To si pak člověk posteskne při vzpomínce na FanCity v Novodvorské, kde si člověk mohl odskočit na chutný zákusek a něco teplého k tomu do přízemí budovy.
První navštívenou přednáškou bylo 10 typů fantasy, které raději nepište. Na ní padaly rady pro začínající autory a musím přiznat, že v tu chvíli jsem byla neskutečně ráda, že recenzuji knihy, protože na základě prezentovaných zkušeností bych jako hodnotitelka soutěžních povídek s největší pravděpodobností utrpěla nenapravitelnou újmu. Poté následovala výprava přes kanál La Manche se Skotskými a irskými legendami, která nebyla ničím víc než velice letmou exkurzí do bestiáře. Pro změnu za oceán nás vyvezla přednáška Jak (ne)cestovat po Brazílii. Ta sice nebyla úplně nejnovějšího data, ale přinesla zajímavé postřehy.
V pět hodin jsem se ocitla na opačném konci přednáškového prostoru. Poznáte nadpřirozené bytosti? – vyzvaly jsme soutěžící, aby hádali, z kterých filmů a seriálů jsou různá nadpřirozená stvoření. Jenom na Pragoffestu můžete zapáleně probírat s lidmi Gumídky a jak to vlastně celé skončilo. O hodinu později na BritConu zazněla přednáška Londýn v urban fantasy, která se bohužel v podání autorek změnila v přehlídku názorů, že městská fantasy s mužskými hlavními hrdiny je hustá a ta s ženskými protagonistkami je porno. Možná to celé jenom neuměly podat, protože jinak je jejich orientace a znalost jemností žánru tristní. Na závěr dne nás vyděsila fronta dole v buffetu a bohužel se ukázalo, že jiná stravovací stanoviště na tom nejsou o moc líp.
Sobotní ráno nám po návštěvě buffetu začalo katastrofou. Tedy katastrofou námořního plavidla Titanic – loď snů. Během přednášky zazněla spoustu zajímavostí i poutavých informací. V programu Fantasy a history naše dámská sešlost pokračovala i s Korunovačními klenoty Evropy. Hodinová přednáška se ukázala zatraceně krátkou, aby se stihly probrat poklady všech dynastií. Obrazový materiál člověka akorát navnadil, ale váhové a cenové údaje jeho nadšení rychle zchladily. Po obědě došlo na živelnou besedu se spisovateli… tedy spíš spisovatelkami, protože měly velkou přesilu. Máme vydanou knihu, co dál? Některá odhalení byla humorná a jiná docela překvapivá, ale všechna velice zajímavá.
Od spisovatelů a jejich tvorby bylo už jen kousek ke Knižnímu kvízu nejen s upíry a vlkodlaky. V něm jsme se Renčou zaměřily na žánrové knihy vydané u nás v roce 2016. Poté jsem si na hodinku odskočila do Walesu po stopách Merlina. Vyrazit po stopách seriálu vyžaduje opravdové fanouškovské nadšení. Kdo by netoužil dostat se do Velké Británie a navíc se toulat po lokacích seriálu jako je Merlin? Jen s tím zpracováním přednášky si to možná chtělo víc vyhrát, protože Honza Nohovec svou Indonésií, Anglií a dalšími cestopisy nasadil v minulých letech neskutečně vysokou laťku. Od jednoho experta na magii k jinému se dalo dostat přeběhnutím mezi učebnami Modré školy. V linii NightConu totiž od šesté hodiny začalo povídání Čaroděj za minimální mzdu: Dresden files. Po pár chvilkách bylo znát, že přednášející je sérií úplně nadšený a rozhodně nemá problém přesvědčit další, aby zkusili alespoň první díl.
Pro mě už je trochu tradicí, že většinu Pragoffestu strávím ve společnosti kamarádů, dobrého jídla a přednášky navštěvuji pouze okrajově. Dokonce se dobrovolně přiznám, že jsem neprolezla všechna dostupná místa Modré školy. Proslulé EET zkomplikovalo výdej nápojů a jídel v buffetu, ale myslím, že může být rádi, že to pořadatelé nezabalili a snažili se co nejlépe vyhovět všem stranám. Vašek Pravda byl vidět a snažil se problémy svižně řešit. Ať už se jednalo o zatím nevytisknuté programy nebo dopravní špičku v šatně. Není důležité, aby všechno klapalo na sto procent. Nejpodstatnější je se o to snažit. A to se rozhodně dělo. Progoffest 2017 je za námi a nezbývá než si začít plánovat dovolenou na ten další v roce 2018.
Bylo to prostě prima, a těšíme se na další.