Richard Corben: Duchové mrtvých
Asi neexistuje nikdo, kdo by neznal jméno amerického spisovatele z 19. století Edgara Allana Poea. Většina si jistě vybaví jeho slavnou báseň Havran. Kromě toho stvořil detektivní příběhy, horory i různé záhadami opředené historky. Že Edgar Allan Poe neztrácí ani po desetiletích nic na své genialitě, se rozhodl dokázat Richard Corben, který využil jeho prací jako předlohu ke svému komiksu.
Sbírka Duchové mrtvých obsahuje patnáct povídek nebo básní od Edgara Allana Poea zpracovaných do podoby komiksu. Výjimkou je pouze první příspěvek, který dal celé sbírce jméno – Duchové mrtvých, který není zpracován do podoby grafického příběhu. Zároveň je nejstarší, protože originál vyšel už v roce 1827. Nejmladším je Sud vína amontilladského z roku 1846. Možná se to může zdát překvapivé, ale ve sbírce chybí jedno z velice známých a často uveřejňovaných Poeho děl, kterým je Jáma a kyvadlo, i když to bude možná tím, že by se tematicky do Duchů mrtvých nehodilo. Vypravěčkou a komentátorkou jednotlivých příběhů je čarodějnice Mag. Občas vstupuje do příběhů a jindy pouze ironicky komentuje jejich závěr. Svým vzhledem spíš než čarodějnici připomíná vysloužilého pirátského bezdomovce nebo cosi s bramborovým obličejem a dobrou plastikou prsů.
Po úvodní básni Duchové mrtvých následuje depresivní Osamělý, kde těžko říct, co je realita dvou milenců, a co děsivý sen. Město v moři je poměrně srozumitelný příběh o lodním kapitánovi, který hodil přes palubu svůj náklad a teď čeká na poslední soud. Podstatná není ani zápletka jako závěrečná pointa. Byl jednou jeden muž, který se výhodně oženil a pak ještě výhodněji ovdověl. I Spící končí nečekaně nadpřirozeně. Dostaveníčko vypráví o nenaplněné lásce s poučením, že bohatství není důležitější než láska. Eageovi zemřela sestřenice Berenice a on trpí zoufalou posedlostí jejím zubatým úsměvem. I v Morelle se objevuje nefunkční manželství, které ztroskotá na drobné chybce při představování. Temná noc, divné místo a čarodějnice Mag varuje skupinu vojáků, aby odešli, aby se dokázali vyhnout Stínu…
Další klasikou E. A. Poea je Zánik domu Usherů, který má v grafické sbírce své místo. Po předchozích maximálně desetistránkových příspěvcích je vůbec tím nejdelším a hned po něm následují tři dlouhé. Mezi ně patří nezapomenutelné Vraždy v ulici Morgue, které i v Corbenově podání zanechají velký dojem. Příběh o moru, tak by se dala popsat Maska rudé smrti. Velice hororový je Červ dobyvatel, jehož ilustrace občas nejsou pro slabý žaludek. Nezkoušejte dostat nikoho do rakve příliš brzy, jinak by mohl nastat Předčasný pohřeb… Předposlední místo patří Havranovi, asi nejznámější básni od E. A. Poea. Závěrečný příběhem je Sud vína amontilladského, který slouží jako záminka pro tragické vyřízení staré křivdy mezi dvěma přáteli.
Sbírka Duchové mrtvých rozhodně není optimistickým a lehkým čtením. Naopak se jedná o temné příběhy. Některé jsou spíše laděné jako detektivky a jiné jako horory či psychothrillery. Někdy se v nich objevují prvky nadpřirozena, a jindy se jedná pouze o zlé lidské emoce. Poe ve svých dílech omílá stejná témata, jako jsou komplikovaná manželství/milenecké vztahy s tragickými následky, závist, chtivost či pomsta. Zároveň předkládá i princip osudové spravedlnosti.
Richard Corben drží celou grafickou sbírku v temných barvách, a pokud se objeví jiné, tak jsou přísně účelové jako u maškarního hemžení v Masce rudé smrti. Veškeré ztvárnění je hodně syrové, kruté i krvavé. Corben se toho rozhodně nebál. Vyžívá se v ženských ňadrech, která jsou nepřehlédnutelnými atributy. Což působí velice výrazně mezi dlouhými, širokými a puritánskými šaty tmavých barev. Kromě výrazného poprsí a oděvu jsou jeho ženské postavy snadno zaměnitelné za mužské. To působí tvrdě a až hrubě. Zároveň se vyhýbá výraznější mimice a jemnostem obličejů, takže by se jeho lidé dali označit za velice ošklivé. Vyloženě si užívá křivých zubů.
O podobu českého překladu se postaral Václav Dort, i když několik jich bylo převzato od jiných autorů. Jak stojí v dodatku, jen pro Havrana existuje šestnáct překladů do češtiny.
Komiksová podoba dodává Poeovi nový rozměr, ale zároveň nutí čtenáři Corbenovu představu. Absolutně ruší možnost vlastního pochopení příběhu a hlavně závěrečné pointy, což je nejslabším místem Corbenova ztvárnění. Ovšem zároveň tím zpřístupňuje stoletou klasickou „školní četbu“ inovativním přístupem dalším čtenářům.
Bojíte se rádi? Chcete zkusit vyhlášeného amerického autora, ale bojíte se obyčejných písmenek? S Corbenovým grafickým ztvárněním budete mít zaděláno na krásné noční můry.
Vydalo: Comics Centrum, 2016
Překlad: Jan Kantůrek a Václav Dort
Vazba: vázaná s přebalem
Počet stran: 224 barevných stran
Cena: 599 Kč
