Metalová princezna Tarja sklidila v Česku aplaus i květiny

Za jedenáct let své sólové kariéry Tarja Turunen dospěla a konečně také dosáhla svého. Dokázala zakomponovat svůj výjimečný hlas do nejrůznějších hudebních stylů. O její lásce k hudbě jako takové se nedá pochybovat. Vedle metalové královny Doro Pesch ji fanoušci jako severskou metalovou princeznu řadí právem. Nedávno jsme se mohli i u nás přesvědčit, že svoji pozici s přehledem udrží i naživo.

suddenlash

 

Za předskokany si pro oba české koncerty – ve Zlíně i v Praze – vybrala skupinu Suddenlash z Barcelony. Mladou frontmanku Lidii Guglieri v Praze nezaskočilo ani ne úplně dobré nazvučení a energicky burcovala slušný kotlík před pódiem po celý set. Kapela představila své první album Soul’s Revenge, symfonicky laděnou hudbou i zpěvem jistě potěšila většinu přítomných fanoušků Tarji.

Další vystupující – Immension z Anglie – vsadili na kytary. A to tak, že dobře. Podobnost s Metallicou čistě náhodná, ovšem výborný zvuk, profesionalita mladých hudebníků a chytlavé songy byly jistotou – kotel před pódiem se plnil.

Pak už na scénu nakráčela finská princezna a její banda. Na ledovou královnu zapomeňte. Tarja rozdávala úsměvy na celé kolo. Set odstartovala nejúdernější skladba z alba The shadow self „Demons in you“, která strhla naprostou většinu přítomných. Při romantičtější „500 letters“ jsme se sklouzli do podstatně pomalejšího a poslechovějšího rytmu, ze kterého výrazněji vykukovala hlavně roková pecka „No bitter end“. Hodně okouzlující a atmosférický byl naopak tajemný „Lucid dreamer“.

tarja-turunen_2016_1

 

Stále ještě početnou skupinu fanoušků, které si Tarja získala především svým působením v Nightwish, letos již zpěvačka odbyla jen jakýmsi remixem z několika písní kapely, který překvapivě započala zcela „civilním“ hlasem.

Zbytek hlavního setu se nesl opět na klidnějších vodách, šlo o skladby, které spíše než ke skandování vybízely k poslechu. A že bylo co poslouchat. Hudbu doplňovalo violoncello i klavír a vévodil mu dokonalý a téměř bezchybný Tarjin vokál a sem tam se ke slovu dostali i samotní posluchači.

Bylo jednoduché se nechat okouzlit, nikoli však vyloženě strhnout, jak asi čekali někteří metalověji orientovaní fanoušci. Ti se začali postupně vytrácet. Jejich škoda – nejtvrdší část setu si Tarja nechala na konec. Songy „Innocence“, „Die Alive“ a „Until my last breath“ pustila do řídnoucího kotle spoustu náboje, až mě mrzelo, že závěrečný set nebyl delší.

tarja-turunen_2016_2

 

Tarja se postupně a nadobro zbavuje svého stigmatu „Nightwish“ a vytváří skoro až vlastní hudební styl. Pestrý a zajímavý styl, ve kterém se mísí hlavně tvrdý rock s klasikou a – snad své minulosti navzdory – osekává květnaté symfonické prvky. Právě ty by jejímu hlasu podle některých naopak slušely víc. Jenomže to by se severská princezna vrátila zase na začátek.

Tarjina cesta vede naopak stále dopředu – podařená alba The shadow self a hlavně The brightest void to přesvědčivě dokazují. Věřím, že se můžeme těšit na spoustu dalších hudebních překvapení.

 

Foto: Tačudek (Tarja Turunen Czech)
Další fotky z koncertu najdete na www.tarjafansite.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít