Rick Riordan: Magnus Chase a bohové Ásgardu – Prastarý meč
Kdo by to řekl, že vlastní smrtí začíná pořádné dobrodružství? Možná šestnáctiletý bezdomovec Magnus Chase, hlavní hrdina nové série od známého amerického spisovatele knih pro mládež Ricka Riordana. Po řeckých polobozích a egyptských čarodějích přichází se sérií Magnus Chase a bohové Ásgardu exkurze do světa severské mytologie.
Magnus Chase žije už dva roky na ulici, kde skončil po tragické a záhadné smrti své matky Natalie. Otce nikdy nepoznal a s matčinými bratry se už dobrých deset let nestýká, i když jeden z nich žije v Bostonu stejně jako on. Občas na něj dávají pozor kámoši bezdomovci Blitz a Hearth, ale většinou si Magnus dokáže nějak poradit sám. Nemá problém vybrat kapsy zazobanému snobovi nebo si zcizit dámskou kabelku v luxusní čtvrti. Sociálce a policistům se úspěšně vyhýbá nebo při vhodné příležitosti utíká.
Jednoho dne se mu donese, že ho hledá strýc Frederick se svou dcerou Annabeth, kteří se teprve teď dozvěděli, že Magnus žije a nepotkal ho stejný osud jako jeho matku. Magnus se jim vyhne, ale narazí na někoho úplně jiného. Později bohužel za nečekaných, hrdinských, magických a zatraceně divných okolností umře, jenom aby zjistil, že ho valkýra dotáhla do hotelu Valhala, kde se shromažďují duše padlých válečníků vyvolených Odinem, aby bojovaly po jeho boku, až nastane soudný den. A ten může přijít dřív, než by bylo milé.
Jmenuju se Magnus Chase. Je mi šestnáct. Toto je příběh o tom, jak to se mnou šlo od desíti k pěti od chvíle, co jsem se nechal zabít. (str. 9)
Magnus je jízlivý, přidrzlý puberťák na útěku. Vyčítá si smrt svojí matky a vzpomíná na jejich společný život. Jeho strýc Randolph, bývalý profesor dějepisu, posedlý zájmem o vikingskou kulturu, sice žije nedaleko v úžasném rodinném „mauzoleu“, ale matka Natalie ho před ním varovala. Magnus s oblibou dělá soudce, porotu a zloděje v jednom, ale miluje veřejné knihovny. Je odvážný, někteří by řekli, že hrdina, ale není válečník. Jak brzo po smrti zjistí, tak mu spíš sedí pozice uzdravovatele a pečovatele. Ale nějakou tu dědičnou magii, která se hodí při potížích, taky zvládá. Většinu bojů za něho naštěstí odedře Jack – užvaněná disko věcička, která má i po staletích pořádný vztek na Magnusova otce.
Samirah al-Abbásová je hodná muslimská dívka žijící s prarodiči, která doučuje matematiku a jen tak náhodou tajně pracuje pro pohanské bohy jako valkýra. Trochu náboženský střet, ale co se dá dělat, když její otec je známý delikvent severských mýtů, což z ní i mezi valkýrami dělá poměrně nežádoucí osobu. Úžasní jsou i Blitz a Hearth, kteří sice jsou bezdomovci v Bostonu, ale k ochraně Magnuse potřebují mnohem víc než štěstí. Třeba magii.
První díl ze série Magnus Chase a bohové Ásgardu od Ricka Riordana operuje s teorií, že severští bohové, obři a další kreatury existují. Devět světů propojuje magický strom Yggdrasil. Svět Midgard je domovem lidí a přístup ke stromu se nachází v americkém Bostonu. Až tam se vikingové dostali během svých objevitelských cest, měli tam své svaté místo a právě tam se devět světů prolíná. Rick Riordan si s bohy nezahrává poprvé. Už se stihl podívat v knihách pro děti a mládež na egyptské bohy a vyloženě se vyžívá v neplechách páchaných řecko-římskými polobohy.
Čtivé dobrodružství Magnuse Chase se odehrává ve stejném světě jako Riordanovy předchozí pentalogie a trilogie. Autorovým věrným čtenářům to musí být jasné na první pohled. Třeba podle Annabeth Chase, dcery Magnusova strýčka Fredericka. Kdo by to děvče neznal poté, co přežila hned dvě války po boku (nechvalně) proslulého Percyho Jacksona. Chaseovic rodinu zkrátka bohové milují. A je jedno, jestli ti ze severu, nebo jihu. Rick Riordan si neodpustil ani několik narážek, které potěší znalce jeho díla, ale ostatní čtenáře jenom lehce pobaví.
Humorem (občas i tím černým) a četnými ironickými komentáři se to v Prastarém meči jenom hemží. Kromě toho si Magnus i čtenáři užijí dostatek akce, nečekaných situací i zvratů. Příběh není snadno předvídatelný, i když paralely s jinými Riordanovými sériemi se dají objevit. Autor má talent udělat z něčeho magického a zvláštního něco naprosto normálního. Obři, trpaslíci, bohové – prostě každodenní život. Záchrana světa je v jeho podání krajně otravná, nebezpečná, ale bohužel nezbytně nutná a pro polobohy běžný životní úděl. Samozřejmostí je napětí, trochu tajemno a skvělý vyprávěcí styl, při kterém se vše odehrává z Magnusova pohledu a je obohaceno o jeho ironický postoj k životu.
Prastarý meč je čtení pro mládež Magnusova věku nebo starší čtenáře. Ti mladší různé narážky, vtípky a ironii zkrátka nemusí pochopit. Pro ně to možná jenom bude dobrodružný příběh o klukovi, jenž má za tátu severského boha a spousta „lidí“ se ho snaží zabít, i když už jen tak náhodou mrtvý je. Skvělou zprávou je, že po prvním díle další dobrodružství na Magnuse teprve čekají. Pokud tedy dřív nenastane ragnarok.
Vydal: Fragment, 2016
