Vějíř 2016 (sborník české mangy)

V roce 2016 vyšel už po osmé sborník Vějíř, který v černobílém provedení prezentuje komiksové příběhy od autorských stálic i prvotiny začínajících kreslířů a scenáristů. Všechny příběhy mají něco společného: jejich autoři se více či méně hlásí k japonské manze jako ke svému zdroji inspirace. S čím zajímavým sborník editovaný Danielem Řezníčkem, Michalem Wokounem, Jiřím Tesařem a Janem Nikrýnem přichází?

Na dvou stech černobílých stranách Vějíře se nalézá celkem osmnáct příběhů. Jejich rozsah kolísá od dvou stránek až po téměř dvacet, záleží na formě ztvárnění. Dějové linky zabrousí do sci-fi, hrdinské i urban fantasy, mýtů, hororu, parodií, detektivky i thrilleru. Vystupují v nich lidé i různí další tvorové. Postavy i tvůrci jsou muži i ženy a stejně nevyhraněná by měla být čtenářská základna. Všechno je namícháno v zajímavé směsce, kterou je těžké pouze krátce představit.

První příběh Zatoulaná svou vizuální podobou inspiraci s anime rozhodně nezapře, děj se však vztahuje ke starým slovanským pověstem. Zajímavá a trochu zasněná kombinace, která si vystačí s velice malou slovní zásobou. Mahó kemuši Psyché oproti lyrické ilustraci předchozího příběhu připomíná divoký chaos. Inspiruje se superhrdinskými příběhy, ale v netypickém a vtipném obsazení. Duchobraní není název akce, kdy se do sklenic místo vína nalévají duchové, ale třetí komiksový příspěvek. Disponuje jemnou jednoduchou kresbou bez většího použití šedé škály stínů. Na hrad dorazí nadšený exorcista, který se chystá na ducha hradního pána. Zdánlivě klišé, ale brzy se ukazuje, že zápletka je zajímavější a neskutečně vtipná.

Ve Vějíři nechybějí ani komiksové stripy. Pod názvem TWiiNKOMY se ukrývají čtyři příběhy se čtyřmi okénky o dvou kamarádkách. „Ryuki“ ilustrátorka Mámení si hodně hraje se stíny ve tvářích postav, které obzvlášť hlavnímu hrdinovi dodávají notně ztrhaný výraz. Ovšem pro postavu, u které se vybaví známá písnička „Máš má ovečko dávno spát“, se to naprosto přesně hodí.

Chlápek s mečem v pouzdře přes rameno a pihatá čarodějka nakráčejí do dračího doupěte, ale nikdo se nemůže divit, že jsou Nezvaní. Obzvlášť v případě jejich nemilého poslání. Zdánlivá klasika s nečekanou pointou, která překvapí i pobaví. V sedmém příběhu dojde se Zbožnou kočkou na trochu náboženství. Netypický pohled na něco typického z kočičího života. Kdo by to byl řekl? Po pestré kresbě Nezvaných zase jednoduché minimalistické linie. Psycholog pro příšery, čím jiným by mohl být člověk zdržující se ve společnosti inkuba, bánší, medúzy a trola. Čtrnáct jednostránkových příběhů ze života, které spějí k jasnému konci.  Návštěva sice obsahuje dialogy, ale patří k jednomu z těch komiksů, co nechávají na fantazii čtenáře, jak budou pochopeny. V celém sborníku rozhodně nemá moc konkurence, co se týká užití černé barvy, až na hned následující Belle Morte. To je taková poměrně krátká exkurze do života nájemné vražedkyně.

Jedenáctý příběh Karel a Růžena aneb Civilisti…dost mimo ukazuje soužití jednoho párečku, který má pocit, že ho čtenáři nedokážou úplně docenit. Naštěstí jsou tu jejich autorky, aby hrdiny měly pevně pod kontrolou. Úskalím tvorby příběhu se věnuje i následují Straight. Šestkrát tři okénka o scenáristovi a kreslířce gay komiksu. Velice jemnou černobílou kresbou disponuje Padající hvězda, ztvárněná beze slov, ale s víceznačným významem. Následuje Theurg, ve kterém dvojice speciálních magických vyšetřovatelů Abé a El musí vyrazit k případu smrti doplňovače zboží. Je to taková ochutnávka k něčemu mnohem delšímu. Z dvou čtyřdílných stripů a jednoho osmidílného se skládá kapitola Napsáno (ne)reálným životem. Déšť, Čaj a Kulatý kartáč… je čiré zlo. Menší exkurze do dívčího života.

Ani ve Vějíři nechybí něco pro ty, kteří si ideální komiks představují jako sešit plný namalovaných kozatých a polonahých bab. Do tohohle soudku patří Emulator Girl – Útěk. Jeden nadšený profesor z dokonalého operačního systému pro vojenské účely udělá dokonalý hampejz a nečekané následky na sebe nenechají dlouho čekat. Tématu nájemných zabijáků se věnuje i Fuška. Dvacátý kšeft, který zkomplikuje jedna malá chybka, protože vrah by se měl soustředit na práci, a ne na blbosti. Na vlně hrdinské fantasy jede poslední kousek Ve stínu měsíce. Vtipný návod pro nováčky při plnění hrdinských úkolů, kterému by to slušelo v barvě.

Komiksové sborníky mají jednu zásadní výhodu. Každý příznivce grafických románů (a nemusí jít pouze o fanoušky mangy) si v nich najde něco svého. Zjistí, jaký styl mu nesedí. Objeví, co ho zajímá. Objeví novou tvorbu a hlavně si najde své scenáristy a kreslíře, které může dál sledovat. Takže příjemné hledání a dobrý výběr.

Vydal: Kobuta, 2016