M. R. Carey: Všemi dary obdarovaná

Literární recenze / 18.10.2016 /

Mikea Careyho mohou znát čeští čtenáři zejména jako autora komiksového Lucifera, s menším ohlasem se tu setkala urban fantasy o exorcistovi Poznaný ďábel. Tentokrát nám autor pod pseudonymem M. R. Carey nabízí postapokalyptický příběh malé hladové dívky Melanie, jež byla „Všemi dary obdarovaná“ stejně jako bájná Pandora.

carey_vsemi-dary-obdarovanaM. R. Carey začíná své vyprávění dvacet let po Kolapsu s velkým K, kdy byla většina světa zamořena virem Ophiocordyceps, který zabíjí lidské vědomí a zanechává z člověka prázdnou schránku. Tu pak ovládá patogen, pro nějž je lidské tělo živnou půdou pro další rozmnožování, v podstatě substrátem pro houby. Než však houba vyroste, musí se organismus živit, a to nejlépe lidským masem. Z lidí se tak po nakažení stávají „hladovci“ neboli živé mrtvoly, jež vycítí člověka podle pachu, tělesné teploty a hluku, který nadělá.

Desetiletá Melanie a několik dalších dětí na střežené vojenské základně Hotel Echo jsou však jiní. Jak moc jsou „jiní“ a proč mají – jak se zdá – proti patogenu částečnou imunitu, to zkoumá doktorka Caldwellová, vědkyně, jež ve jménu vyššího dobra neváhá jít přes mrtvoly. Tyto děti se sice nakazily a pohání je hlad, ale patogen je nepřipravil o vědomí – jak dobře se jsou schopni učit a zda dokážou navazovat citové vazby, to zase zjišťuje učitelka Helen Justineauová.

Základnu po asi čtyřech letech fungování napadne organizovaná tlupa vetešáků, což jsou zbytky přeživších lidí, kteří pouze rabují a ničí. Ze základny se podaří uprchnout jenom nesourodé pětici – učitelce Helen, její oblíbené žačce Melanii, doktorce Caldwellové, seržantu Parksovi a vojínovi Gallagherovi. Směřují do Majáku, asi sto dvacet kilometrů vzdálené pevnosti v Británii, která jako jediná zatím hladovcům odolává.

Každý z pětice hrdinů má své vlastní cíle i noční můry, proto nedokážou moc dobře spolupracovat a jeden druhému nedůvěřuje. Tedy až na mladého Gallaghera, pro nějž je seržant Parks bohem, a Melanii, která svou učitelku zbožňuje. Hladová Melanie tak musí strastiplnou cestu absolvovat s náhubkem, aby ostatní nepokousala, Helen nedůvěřuje nikomu a snaží se pouze chránit Melanii a doktorka je zkrátka vědkyně, která všemu nadřazuje svůj výzkum a Melanie pro ni představuje pouze výjimečný testovací subjekt.

M. R. Carey využívá k vyprávění všech pět postav a jejich pohledy střídá, což je podtrženo i použitým jazykem – zatímco Melaniino vyprávění je typicky dětské, až polopatistické, až máte pocit, jako byste četli knihu pro malé děti, u dvou dospělých žen použil autor (a překladatelka Lucie Horáková) spisovný jazyk, u mužů naopak hovorovou a obecnou mluvu. Díky střídání pohledů získává čtenář lepší přehled o tom, co se děje, a na plynulosti románu to vůbec neubírá.

Je krásné sledovat, jak se nesourodá pětice při svém relativně krátkém, okolnostmi vynuceném soužití navzájem ovlivňuje, jak se některé postavy na první pohled mění. Jde však spíš o autorovo výborné vykreslení charakterů postav. Čím víc je čtenář poznává, tím lépe je chápe. Takže se hrdinové ani tak nemění, ale tím, že do nich člověk lépe vidí, můžou mu připadat jiní než na začátku. Pětice protagonistů se M. R. Careymu rozhodně povedla a chová se logicky, respektive tak, jak se dá vzhledem k jejich charakterům očekávat.

Příběh nabízí vypjaté okamžiky, ale jinak ubíhá docela zvolna a graduje až na samém konci, který se může zdát překvapivý, ale pro postapokalyptický žánr je to pravé. Nutí k zamyšlení nad vlastní existencí, nad lidstvem a jeho evolucí.

Přestože nejsem fanynka „zombie“ žánru, román Všemi dary obdarovaná mě zaujal už anotací a jsem ráda, že jsem se do něj pustila. Ačkoli je hrdinkou desetiletá dívka, není kniha vhodným čtivem pro děti. O zombie ve Všemi dary obdarované ale vlastně ani moc nejde. Je to především krásný příběh o lidských emocích a vztazích (a houbách).

Román se letos dočkal filmového zpracování, k němuž Mike Carey napsal scénář.

Ukázka
Rozhovor s M. Careym

Vydal: Host, 2016

Koupit knihu

komentářů 5

  • Renča 18.10.2016na20.08

    Po tom, jak se mi kniha líbila, jsem zvědavá na filmové zpracování a mrzí mě, že to u nás nejde do kin.

  • Czistoslava 19.10.2016na14.08

    Kniha opravdu vypadá dobře, profláknutí zombíci mě trochu odrazovali (jsou životní nebo neživotní?!), ale když o ně nejde, ráda si knihu brzy přečtu.
    A o houbách :-)

  • Lea 22.10.2016na23.50

    Knížka mě zaujala, přestože obálka by mě k ní nepřivedla a nikdy bych pod ní tohle asi nehledala. Určitě si přečtu.

  • tomáš 28.1.2018na16.48

    výborná kniha a veľmi dobre spracovaný film. bohužial film pokazil chorý casting keď blonďatú Melanie hraje černoška a aj Škót Kieran Gallagher je čierny. veď je to už choré. všade nasilu tlačiť rozmanitosť.

  • Renča 28.1.2018na20.04

    Dobrou zprávou je, že Host letos vydá i volné pokračování Chlapec na mostě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít