Neil Gaiman: Sandman 1: Preludia a nokturna
Sandman, mistrovské dílo Neila Gaimana, má již dnes nejen mezi komiksovými fanoušky doslova kultovní status. Nedávno jsme mohli do jeho světa znovu zavítat zásluhou prequelové Předehry a nyní Crew nabízí českým čtenářům první díl série poprvé v barevném vydání.
Sandman původně vycházel každý měsíc po jednotlivých sešitech v rozmezí let 1989–1996 a stal se pod křídly editorky Karen Bergerové prakticky vlajkovou lodí Vertiga (založeno v roce 1993 jako imprint DC, který měl vydávat „dospělejší“ tituly). Série se objevila v ideální době krátce poté, co Alan Moore začal vydávat Strážce (1986) a Frank Miller stvořil svého revolučního Batmana (Návrat temného rytíře, 1986). Komiks se najednou otevřel mnohem širšímu spektru témat i vyprávěcích postupů a Sandman sem obsahově skvěle zapadal. Neil Gaiman si navíc v průběhu let přizval k realizaci své vize celou řadu talentovaných umělců. Není tedy divu, že postupně vzniklo něco zcela mimořádného. A o co vlastně běží? Celkem 76 komiksových čísel, rozdělených později do 10 knih sleduje osudy titulní postavy Sandmana – Sna nebo také Morfea a ostatních jeho sourozenců z rodiny Věčných.
První kniha Preludia a nokturna je, jak už název napovídá, ve znamení počátků a experimentů. Jedná se o souborné vydání prvních osmi čísel komiksu a samotný Sen se tu nenachází právě v záviděníhodném postavení. Příběh začíná v roce 1916, kdy se Sandman dostane do zajetí edwardiánského mága Roderika Burgesse, jehož cílem bylo za pomoci černé magie polapit smrt a dosáhnout tak nesmrtelnosti. Namísto toho se mu podaří chytit jejího mladšího sourozence, který se právě v oslabeném stavu vrátil z dlouhé a náročné výpravy (odvyprávěno v Sandman: Předehra). Přestože má jeho uvěznění katastrofální důsledky na život ostatních smrtelníků (světem se začíná šířit epidemie záhadné spavé nemoci), Sen zůstává v zajetí a trpělivě čeká, až jeho věznitel udělá chybu.
Dočká se po dlouhých sedmdesáti dvou letech v roce 1988, kdy se mu konečně naskytne příležitost uniknout z magického vězení a vykonat nemilosrdnou pomstu. Nyní už mu zbývá „pouze“ získat zpět symboly své moci – váček s prachem, helmu a rubín – a obnovit tím vlastní status vládce říše Snění. Při honbě za těmito předměty projde několikrát říší smrtelníků, ale zavítá i do pekla a musí přitom čelit řadě nečekaných překážek a nástrah. Kolekci příběhů nakonec uzavírá epilog s názvem Tlukot jejích křídel, ve kterém se poprvé představí jedna z nejvýraznějších postav celé série, Morfeova starší sestra Smrt. Kreslíř ji zpodobnil jako mladou gotičku s havraními vlasy a nezbytným ankhem pověšeným na řetízku kolem krku. Smrt zůstává za všech okolností praktická a střízlivá, ale vykonává svoji roli s takovou laskavostí, že se ani v nejmenším nepodobá žádné z děsivých personifikací našich posledních chvil, a snad i proto se stala u čtenářů tolik populární.
Kompletní sérii Sandmana jsem poprvé přečetla už před lety a od té doby se k ní neustále vracím, protože tady pokaždé objevím něco nového, co jsem předtím neviděla nebo opomenula. Preludia a nokturna se z velké části nesou v duchu klasických hrdinských výprav a hledání ztracených pokladů. Všemu je ovšem dán krásně ironický a temný podtón. Střídají se tu prvky fantasy s některými hodně syrovými hororovými momenty (asi nejvíce v mrazivém příběhu 24 hodin) a Gaiman zde ne sice poprvé, ale s čím dál větším umem míchá do příběhů střípky mytologie, folklóru, biblických příběhů a obskurních detailů z historie (epidemie dodnes neobjasněné spavé nemoci skutečně v roce 1916 vypukla), což se ostatně brzy stalo jedním z poznávacích znamení jeho tvorby.
Většinu čtenářů mož
ná překvapí, že se na stránkách Preludií a nokturn potkají s Johnem Constantinem a podívají se třeba i za zdi slavného Arkhamského ústavu. Dnes je z našeho pohledu tohle rané propojení sandmanovského světa s hlavním DC univerzem trochu zvláštní, ale asi bude dobré připomenout, že i samotná postava Sandmana má svoje kořeny ve zlatém věku DC superhrdinů a Gaiman si ho prakticky úplně přetvořil podle vlastních představ. Celý rozsáhlý svět Věčných se tady jednoduše řečeno začíná teprve rozvíjet a zvolna osamostatňovat. Sám autor ostatně v doslovu přiznal, že teprve s koncem první knihy skutečně našel pevnou půdu pod nohama. To mu ale vůbec nebránilo v tom, aby už do prvních příběhů stihl zakomponovat velké množství později znovu využitých postav. Asi nejzajímavější je přitom představení Lucifera v příběhu Co peklo schvátí… Je to právě on, kdo se později dočká rozsáhlé (a výborné) samostatné série od Mikea Careyho.
Preludia a nokturna rozhodně nejsou odlehčeným a nejpřístupnějším čtením pro úplné komiksové nováčky. Jde o první zastávku na dlouhé cestě, kam je každý hozen po hlavě bez jakékoliv přípravy a varování. Na druhou stranu se jedná o krásné a vrstevnaté příběhy, kde si téměř každý najde něco, co ho zaujme nebo se ho hluboce dotkne. Celkově jde o dobrý start série, která si svoje výjimečné postavení v komiksové historii rozhodně zaslouží. Doporučuji být u toho.
Sandman 1: Preludia a nokturna – Neil Gaiman (scénář), Sam Kieth, Mike Dringenberg, Malcolm Jones III (kresba), Daniel Vozzo (barvy), Todd Klein (lettering), Dave McKean (obálky)
Vydal: Crew; 2016
