Scott Hawkins: Knihovna na Černohůrce
Knihovna na Černohůrce amerického autora Scotta Hawkinse je tím typem románu, kde všechno je jinak, než to na první pohled vypadá. Kniha je to zvláštní, podivná, a tak úplně nevíte, co si o ní myslet.
Knihovna na Černohůrce je příběhem ze současnosti o skupině dvanácti neobvyklých knihovníků, kteří byli obyčejnými dětmi z osady Dubosádky, než se jich po násilné smrti jejich rodičů ujal muž zvaný Otec. To se stalo zhruba před pětadvaceti lety a hlavní hrdince Carolyn bylo tehdy asi osm let. Otec nyní zmizel a jeho adoptované (už dospělé) děti ho hledají s pomocí nadpřirozených schopností, které při pobytu v Otcově knihovně získaly. Kromě hledání Otce však řeší i důležitější problém – nějaká nadpřirozená síla je z knihovny vyhnala a brání jim se k ní přiblížit. V knihovně je shromážděno veškeré vědění a ten, kdo ji ovládá, ovládá svět. Ostatně jejich Otec je zřejmě Bůh.
Pobyt v knihovně a velice drsná Otcova výchova se na všech knihovnících silně podepsala, většina postav tak působí jako šílenci a sociopati. Zároveň však jsou nejdůležitějším základním kamenem románu a přes jejich podivnost si jistě některé z nich oblíbíte.
Na začátku vás Scott Hawkins vrhne po hlavě někam doprostřed příběhu a vy netušíte, co právě probíhajícím událostem předcházelo a proč se hrdinové chovají tak, jak se chovají – třeba jako blázniví vrazi. Po asi sto stránkách začíná zápletka díky Carolyniným vzpomínkám konečně dávat hlavu a patu a dvě důležité postavy mimo řady knihovníků – bývalý voják Erwin a bývalý zlodějíček Steve – se postarají o humor a rychlejší spád. Bojová scéna se psy a lvy nebo rozhovor v prezidentově pracovně jinak docela pochmurný příběh vtipně oživují.
Nejbizarnější na celé knize je ovšem posledních sto stránek, kde si Carolyn začne doslova pohrávat s vesmírem. Teprve tehdy se odhalí celé pozadí příběhu, hrdinčina minulost, její vztah k ostatním postavám a všechno, co formovalo její na první pohled nijak sympatický charakter. Autor v závěru přináší překvapivá odhalení, která posunou či zcela změní váš náhled na jeho dílo. A vy si uvědomíte, že přes občasné malé zaškobrtnutí v logice (Davidova smrtelnost/nesmrtelnost, dopady událostí na obyvatelstvo) stvořil Scott Hawkins něco originálního, barvitého, podivuhodného, a žasnete nad jeho představivostí a uměním splést všechny nitky příběhu v nádherně děsivou pavučinu.
Ještě víc vás zřejmě román bude bavit, pokud máte rádi horory – scén, u kterých bych při filmovém zpracování zavírala oči a zacpávala si uši, v knize najdete dost. Možná budete skřípat zuby nad drsnou hlavní hrdinkou a naopak si oblíbíte v podstatě prostého Steva, který netuší, co se kolem něj točí a jak důležitým kolečkem v soukolí se stal.
Při četbě Knihovny na Černohůrce budete zřejmě na začátku trochu zmateně tápat, ve druhé třetině se vcelku dobře bavit a na konci vrtět hlavou a kulit oči. Scott Hawkins může být jen obyčejný programátor, svou fantastickou prvotinou však dokázal velice příjemně šokovat.
P. S. Scott Hawkins žije v Atlantě a má Smečku (psů)!
Vydal: Talpress, 2016
Originální název: The Library at Mount Char
Překlad: Martina Šímová
Vazba: vázaná
464 stran / 399 Kč
Jinak jsem se zase přesvědčila o tom, že recenze na knihu, ze které mám rozporuplné dojmy, se mi píše daleko snáz než na osvědčenou Kate Daniels, která je daleko čtivější, ale ty dojmy jsou prostě pořád stejné a člověka nic nepřekvapí a nemá pak pořádně co do té recenze psát.
Každopádně jsem na Scotta Hawkinse ještě zvědavá, protože z Knihovny nešlo vůbec poznat, že jde o prvotinu, je to hodně dobře vymyšlené i napsané.