Moje knihovnička – Suzanne

Když mi přítel po stěhování nabídl, že mi pomůže vybalit knihy z krabic, vykázala jsem ho na gauč s tím, že mám v knihovně svůj systém a jsem nervózní, když mi ho někdo mění. Nedůvěřivě se na mě podíval (asi v tom žádný systém nevidí), ale usoudil, že nabídka lehnout si na pohovku, dívat se, jak pracuju, a u toho klimbat, je příliš lákavá na to, aby ji nevyužil. Takže nakonec blaženě usnul a já si mohla knihovny uspořádat podle svého.

 

Můj systém není nijak sofistikovaný. Knihy mám rozdělené podle žánrů, podle autorů a podle velikosti. A občas přemýšlím, jak vyřešit zapeklitý úkol, když mám knihy od jednoho autora z různých edicí a tudíž v různých velikostech. Dát všechny knihy do jednoho autora k sobě, i když mi jedna z nich bude čnít nad všechny ostatní? Nebo mít knihy podle velikosti, s tím, že knihy od jednoho autora budou rozesety po celé poličce? Pokud někdo máte tip, jak na to, dejte vědět, stále jsem na to nepřišla.

V novém bytě mám po letech knihovny vedle sebe, takže jsem je lehce přestavěla. Ale jen lehce, nesnáším totiž změny. Knihy mám ve dvou řadách, ale ty zadní vám na fotkách neukážu, protože, když už jsem je tam pracně naskládala, tak je zase nebudu vytahovat ven. Momentálně mám v knihovně podezřele moc volného místa. Důvod je ten, že před stěhováním jsem dost knih (s těžkým srdcem) poslala dál.

Úplně dole mám pár odborných knih a klasiku, protože to docela často bývají pěkné bichle a já mám knihovnu z dřevotřísky, takže by to police nemusely úplně zvládnout. Což mi připomíná, že ty největší bichle jsem si zapomněla ve starém bytě, takže je teď budu muset sama ručně tahat pražskou mhd, ach jo.

Pak následují thrillery na jedné straně, a detektivky na druhé. Taky mám nějak moc místa, což mě nutí přemýšlet nad tím, jestli jsem těch knih nezapomněla ještě víc, než si myslím. Mám tu vcelku hojně zastoupeného Jeffreyho Deavera, Kathy Reichs, Mary Higgins Clarkovou, Agathu Christie, Roberta Van Gulika a další. Většinu těchto autorů sbírám už od puberty, takže další část mé sbírky čeká (už víc než deset let) u rodičů, až si jednou pořídím auto a odvezu si je. (To si ještě počkají.)

Další patro je mé nejoblíbenější – urban fanastay (kam jsem vmáčka i pár věcí, které do tohoto žánru úplně nepatří, ale hodí se tam) a young adult fantasy (a protože té ya literatury nemám zase až tolik, tak vzadu se skrývají i ya contemporary knihy). Z urban fantasy sbírám hlavně Patricii Briggs, Ilonu Andrews a vzadu se skrývá po zuby ozbrojená Anita Blake od Laurel K. Hamilton. Ale jen první sedm dílů, pak už to není nic pro mě. Young adult knihy čtu ráda a ve velkém, ale většinu z nich nutně nemusím mít doma. Takže tu mám hlavně mé milované autorky, jako jsou Kerstin Gier, Marissa Meyer a Richelle Mead.

Následuje už trochu nesourodé patro: fantasy pro dospělé (nebo tak něco) a polička s romány. Ve fantasy mám sbírku knih Davida Eddingse a Johna Morresyho. A samozřejmě Harryho Pottera, jehož český zbytek mám u rodičů, a anglickou verzi v knihovně v ložnici. To řazení není nijak striktní, vím, že by se se mnou někdo do krve hádal, že to, co mám v románech, už je klasika, nebo je to detektivka, ale mně to takhle vyhovuje.

A ten chaos v posledním patře? To je moje TBR polička alias nepřečtené knihy. Jo, nemám jich málo. I tady se snažím mít nějaký sytém a knihy mít rozřazené podle žánrů. Většinou to ale funguje tak, že si mě nějaká kniha přivolá, takže po nich sahám spíš instinktivně, než že bych cíleně hledala, co si zrovna přečíst.

Tak to je skoro všechno. Ještě jednu knihovnu mám v ložnici, tam se ale nachází knihy v angličtině, z knihovny a recenzáky (a hromada bordelu, kterou zatím nemám, kam jinam dát). A taky mám knihy na nočním stolku. A další hromadu knih na stole v práci.