Sadie Kaneová – čarodějka z pera Ricka Riordana
Sadie Kaneová – otravná sestra, osiřelá dcera, věrná kamarádka, odcizená neteř, rebelská vnučka, hostitelka bohyně, mocný mág Domu života. Dívka, co stihla udělat pořádný poprask v Evropě, Africe i Americe. Puberťačka, jejímiž hlavními starostmi nejsou kluci, módní oblečení ani šminky, ale vlastní přežití a permanentní zachraňování světa. Sadie Kaneová je jednou z hlavních postav trilogie Kronika Cartera Kanea od Ricka Riordana.
Sadie Kaneová je skoro třináctiletá blondýnka s komplikovaným dětstvím. Narodila se 17. března v Los Angeles. Její rodiče, doktor egyptologie Julius Kane a antropoložka Ruby Faustová, se seznámili na vykopávkách v Údolí králů. Nejdřív se jim narodil její o dva roky starší bratr Carter, který zdědil egyptský vzhled po otci. Sadie naopak vypadá jako jejich blonďatá modrooká mamka. Karamelové vlasy ovšem často doplňují melíry různých barev, hlavně červené. S Carterem sice nevypadají jako sourozenci, ale jejich věčné hašteření je prozradí. Když jí bylo šest let, Ruby zemřela při zvláštní nehodě u Kleopatřina obelisku v Londýně.
Poté došlo k velikým soudním tahanicím mezi Juliem a prarodiči Faustovými. Verdikt zněl, že Carter zůstane s otcem a Sadie s babí a dědou. Svého otce mohla vidět dva dny v roce během Vánoc. Během jedné takové návštěvy se s otcem a bratrem vypravila na soukromou prohlídku Britského muzea. Její otec se pokusil o magický rituál a věci nabraly nečekaný spád. Sadie zjistila, že její rodiče byli potomky faraonů. Egyptští kněží, mágové s mocí využívat sílu starověkých bohů.
Výchovy osiřelých sourozenců se ujal strýc Amos Kane z amerického Brooklynu. Kdo by řekl, že hlavní náplní mágů bude permanentní záchrana světa před zlotřilým bohem, samotným Chaosem nebo mágem zoufale prahnoucím po nesmrtelnosti? Šest let bydlela v podkroví s babičkou a dědou, ale u strýce má veliký pokoj se soukromým balkónem nad East River. K tomu přepychovou postel, vlastní koupelnu a komoru. Její oblečení se objevuje a pere kouzlem, jak je potřeba. Amosův dům se nachází na střeše skladiště a není pro běžné lidi viditelný. V bazénu na terase se prohání albínský krokodýl a v hale hraje pavián Kufu basketbal. Vychovatelku jim dělá sympatická bohyně přezdívaná tetička Mici, neboť v současnosti se její rodiče zdržují v Síni soudů. Táta jako ztělesnění boha Usira a mamka jako přízračný bledý duch.
Sadiným osobním heslem je, že zákazy jsou od toho, aby se v hojné míře porušovaly. Její tři nejoblíbenější slova znějí: „Cartere, drž zobák!“ Považuje za krajně nespravedlivé, že její bratr knihomol je válečný mág, ale ona sama, akčnější a sportovnější, má jako specializaci svitky a lektvary. Lépe ovládá i slova moci, různá kouzla a rozumí lépe hieroglyfům. Což souvisí se skutečností, že byla hostitelem egyptské bohyně kouzel.
Její nejlepší kamarádky jsou obyčejné holky Liz a Emma, které žijí v Londýně. Novým kamarádem je škaredý trpasličí bůh řídící limuzínu v plavkách. Dalo by se říct, že je na starší kluky. Přitahuje ji o pár let starší mág Walt Stone, který je její učedník. Zároveň se poněkud zaláskovala do Anupa, jednoho z podsvětních egyptských bohů.
Trochu jsem se do Anupa zakoukala. Já vím, jak pitomě to zní, moderní holka se zblázní do pět tisíc let starého týpka se psí hlavou, ale tohle já nevidím, když se na ten obrázek podívám. Pamatuju si Anupa, jak se mi zjevil v New Orleansu, když jsme se setkali osobně – asi tak šestnáctiletý kluk v černé kůži a džínovině, s rozcuchanými tmavými vlasy a krásnýma očima barvy rozpuštěné čokolády. (Hněv bohů, str. 39)
Jako většina dětí má i Sadie zvířátko, protože k šestým narozeninám dostala od táty Muffina. Kočku, která nestárne, neroste a je trochu jako malý leopard. Na krku má kočka přidělaný obojek s egyptským přívěškem. Sadie si potrpí na limonádu Ribena z Británie a ledovou čokoládu. Často má v puse žvýkačku, která ji pomáhá v soustředění. Za nejlepší módní doplněk považuje vojenské boty. Má slabost pro zpěvačku Adele.
No jo, pomyslela jsem si nešťastně. Vzpomene si na to jediný člověk, a ten člověk je moje kočka. (Hněv bohů, str. 36)
V její původní škole ji zavřeli v chlapecké šatně, což souviselo se sázkou o pět liber, trenky Dylana Quinna a veverku. V New Yorku navštěvuje BAND – Brooklynskou akademii pro nadané děti. Sadie má překvapivě talent pro divadlo. Skvěle vychází se spolužačkou Lacy, což je milá blondýna s rovnátky. Její školní protivnicí je potvora Drew Tanaka, která je čistě náhodou poloviční sestrou jisté Piper, která chodí s bratrancem Percyho Jacksona. Carter a Sadie ostatně znají Percyho i jeho dívku Annabeth a udržují přátelský vztah, ale v zájmu celosvětové bezpečnosti se dohodli, že se tím nebudou nikde moc chlubit.
Sadie Kaneová je moderní dívka provozující magii, s kterou určitě stojí za to se seznámit. Přeje jen Nechbet jí ovládla babičku. Sobek se jí pokusil zabít kočku. Sachmet porazila pálivou omáčkou. A její oblíbenou supernebezpečnou zábavou je lov gumových medvídků. Být egyptským mágem z Domu života je vlastně děsná sranda, kde jinde se člověka pokoušejí zabít několikrát denně?
Vydává: Fragment
Zdroj: Rudá pyramida, Hněv bohů, Rozhodující bitva, The Staff of Serapis, The Crown of Ptolemy, RiordanWiki
:-D To je tak ujetý, že si to mám chuť přečíst!
Určitě to zkus. Cílovka se sice nachází někde mezi dětskými čtenáři a young adult, ale já se u toho výtečně bavila. Vyprávějí to na střídačku Carter se Sadie a projevují se u toho jako typičtí sourozenci. Výlet do světa egyptských bohů a magie se povedl, ale stejně mám od Ricka Riordana raději Percyho Jacksona. Řecká mytologie je mi bližší a Percy je fakt dáreček.
V září by měl u nás vyjít první díl série Magnus Chase, což bude pro změnu Odin, valkýry atd. Ale já se docela těším na na první díl páté pentalogie ze světa Percyho Jacksona, která vychází v originále příští týden. Vypravěčem bude takový jeden „nejúžasnější z úžasných“ vykopnutý bůh z Olympu a připravený o své božské schopnosti. :D :D
PS: Když jsem začala psát o Sadie, tak jsem vůbec netušila, že z toho bude takhle dlouhý elaborát…
Od Riordana jsem ještě nic nepřečetla, ale po tvém dlouhém elaborátu mám chuť. Vypadá to dobře a mytologie zapojená do jiných souvislostí mě vždycky bavila. Ale máš pravdu, řecká je mi taky asi nejbližší, jenže potrhlá čarodějka dostane asi přednost :)
Inu taky jsem dostala chuť jít a přečíst si to. Jen se bojím jak moc se pozmění moje oblíbená mythologie… Od autora jsem nic nečetla – Percyho mi naspoilerovaly kamarádky x knih do předu, takže nebyla nějak chuť, – takže váhám zda po tom sáhnout.
V egyptské mytologie se moc nevyznám, ale nepřišlo mi to mimo místu. Řekla bych, že s tím Riordan nakládal dost opatrně.
Než jsem přečetla Percyho, tak jsem viděla ty dva (volně inspirované) filmy. Sice se předlohy držely jen občas, ale stejně všechny podstatné věci vyspoilerovaly. Při čtení mi to vůbec nevadilo, protože Riordan píše čtivě v první osobě. Percy je jako vypravěč skvělej – dost praštěnej a občas sebevražedně drzej. Jako ony názvy kapitol prvního dílu jsou dost zajímavé: Zničehonic vypařím učitelku matematiky, Tři staré dámy pletou ponožky smrti, Stávám se nejvyšším vládcem koupelny, Dostáváme radu od pudla, Stopujeme zebru do Vegas…