Seriál Za svitu měsíce (Moonlight) – recenze

Publikováno: Autor:

Píše se rok 2007 a v Los Angeles pomáhá s vyšetřováním případů soukromý detektiv a upír v jedné osobě Mick St. John.

Ve světě seriálu Za svitu měsíce nejsou upíři dekadentní nadrasou jako například v románech z pera Laurell K. Hamiltonové. Snaží se splynout s okolím, ve společnosti lidí nevyčnívat a nijak na sebe neupozorňovat – tajit svou existenci je pro upíří rasu stěžejní. Ve stvůry noci s vyceněnými tesáky a ledově modrýma očima se mění jen při potyčkách, jinak se snaží zachovat dekorum uhlazených gentlemanů a dam z vyšší společnosti, kteří rudou tekutinu pijí z křišťálových sklenic a na lov za dvounohou kořistí se vydávají jen zřídka. Jdou také s dobou – ta tam je éra spaní v tmavých rakvích, upíří dnes spí v chladničkách. Dokážou se pohybovat velkou rychlostí, a i když nelétají, skoky do několikátého patra domu jim nedělají potíže. Kolík do srdce je nezabije, jen paralyzuje, a pokud se chcete upíra zbavit navěky, pak si vezměte na pomoc oheň, gilotinu nebo meč (či jiný nástroj k odseknutí hlavy).

Mick je v upířím měřítku mladík, přeměněn byl teprve v padesátých letech. Není divu, že ho jeho nejlepší přítel Josef Kostan, jenž má na krku více než čtyři sta křížků a je považován za nejbohatšího upíra v Los Angeles, má ještě za upíří nedochůdče. Trojici ústředních postav doplňuje novinářka Beth (Sophia Myles), která má ve zvyku plést se policistům do vyšetřování vražd.

Jakkoli je Mick ústředním hrdinou a průvodcem celého seriálu, není nejvýraznější. Mick v podání Alexe O’Loughlina působí spíše jako sympatický kámoš odvedle než jako mocný a sebejistý upír, který by vám jediným stiskem ruky dokázal zlomit vaz. Charisma si pro sebe ukradl Josef v podání Jasona Dohringa, jenž si ze své mnohem známější role v seriálu Veronica Mars vypůjčil klukovský šarm a auru tajuplnosti. Nejslabším článkem ústřední trojice je blondýnka Beth, která se často chová bez rozmyslu, jako „všechno vím, všechno znám a se vším si poradím“, přestože bez Micka by se v drtivé většině případů, a často vlastní vinou, ocitla v úzkých.

Stěžejní linkou jednotlivých dílů seriálu je vyšetřování vražd. V každé epizodě se objeví mrtví či unesení a pokaždé se případ týká upírů. Na napínání diváků tvůrci moc nehrají, rozuzlení jednotlivých případů se tak divák dočká vždy ke konci dílu. Jinak je tomu ale u odhalování zákoutí upíří společnosti, jejich zvyků a historie, případně příběhu samotného Micka – tyhle informace tvůrci trousí během celé první (a jediné) řady tohoto seriálu.

Za svitu měsíce není seriál, jenž by si diváky získal propracovanými detektivními zápletkami – ty jsou naopak docela jednoduché a po pár dílech se omrzí. Mnohem zajímavější je ale právě upíří historie či postupné odhalování osobních příběhů Micka a Josefa. Je škoda, že seriál skončil jen po šestnácti dílech, v posledních epizodách totiž nabral na obrátkách. Je tak na divákově fantazii, aby si domyslel, jak příběh Micka a další vývoj událostí v upíří společnosti dopadnou.

Osobní hodnocení: 70 %