Deborah Harknessová: Kniha života (Čas čarodějnic 3)

Závěrečný díl trilogie Čas čarodějnic zavede hlavní hrdiny z alžbětinské doby zpátky do současnosti. Vše, co Diana Bishopová s Matthewem Clairmontem v 16. století zjistili o tkadlenách a Ashmoleově svazku, jim má napomoci k nalezení ztracených stránek, bez nichž kniha svá tajemství o původu bytostí nevydá.

 

Mezidruhové svazky mezi upíry, čarodějnicemi a démony, včetně jejich důsledků, jsou zakázány po mnoho staletí Smlouvou, na jejíž dodržování dohlíží Kongregace magických bytostí. Kniha o původu druhů by mohla přinést odpovědi na problémy, jako je ubývání magických sil čarodějnic a čarodějů, nemožnost stvořit nového upíra a var krve, jímž trpí Matthew a jeho pokrevní linie, nebo na otázku, proč se páru démonů narodila malá čarodějnice. Knihu chtějí všichni a oba hlavní hrdinové se musí ukrývat nejen před pátrači po Ashmoleově Knize života, ale i před všemi, kteří by prozradili Dianin stav a nabyté schopnosti Kongregaci. Komu z okruhu přátel a rodiny věřit, je čím dál obtížnější rozhodnutí.

Deborah Harknessová v Knize života splétá nitky, které v předchozích dvou dílech Čas čarodějnic a Stín noci zmínila, vše dostává smysl a blíží se k závěrečnému rozuzlení. Objevují se znovu postavy a jména, které dosud neměly vliv na samotnou zápletku a jejichž motivy byly záhadou. Po Dianině návratu do současnosti se však ukáže jejich provázanost s celým příběhem a logika jejich rozhodnutí. Jednou z takových postav je například Philippe de Clermont, jenž proplouvá útržkovitě všemi třemi knihami, nebo Matthewův zavržený syn Benjamin (krátce zmíněný ve Stínu noci), kterého Diana letmo potkala na dvoře císaře Rudolfa II.

Vztah upíra Matthewa a Diany autorka už moc nerozebírá, soustředí se na samotný výzkum, pátrání po odpovědích a zodpovědnost hrdinů k rodině a bytostem vůbec.

Hlavní postavy procestují lán světa od Benátek až po New Orleans, opět navštíví upíří sídlo de Clermontů Sept-Tours ve Francii i čarodějnický dům Bishopových. Nechybí ani řada knihoven včetně Bodleyovy, kde Diana pracovala, a náhled do moderní počítačové laboratoře výzkumu DNA univerzity Yale. Autorka tak ani tentokrát nezapře svou akademickou profesní dráhu nejen na poli historie.

Na Knihu života jsem se velmi těšila už proto, že její vydání bylo tak dlouho odkládáno. Kniha je velmi čtivá, její poetický nádech a neotřelý příběh mě opět vtáhl do děje, a ač má kolem pěti set stran, za chvíli jsem ji přečetla. Autorčin styl, v němž historické události spojuje s fantasy příběhem, je pro mě velmi poutavý, a i když šlo ve třetím pokračování hlavně o přesouvání postav z místa na místo s občasnou akční vsuvkou, čtení jsem si opravdu užila. Ať už Deborah Harknessová chystá pro své čtenáře cokoli, ujít si to nenechám.

 

Vydal: Knižní klub, prosinec 2015
Ukázka
Koupit knihu