Fénixcon & Parcon 2015 ve znamení odysey

Akce / 1.12.2015 /

První prosincový víkend 4.-6. 12. se koná v brněnském hotelu Slovan již tradiční setkání autorů a příznivců fantastiky, tedy Fénixcon, letos spojený s Parconem. Jako vždy na vás čekají přednášky, besedy, workshopy, hry, autogramiády a křty, tentokrát ve znamení odysey.

 

Program:

Časový harmonogram naleznete zde.

Odysea Brněnským podzemím
Ing. Svoboda Aleš
Přednáška o nálezech a objevech v brněnském podzemí za třicet let průzkumů vás zavede do světa legend a mýtů, ale také do holé skutečnosti, která překvapivě mnoho smyšlených bájí překonává. Dozvíte se o jezeru pod Petrovem, kde je možno jezdit na lodích, desetitisících nebožtíků pohřbených pod Jakubským náměstím, o chodbách pod Českou ulicí i o tajemstvích brněnských studní…. Nálezy z podzemí, o kterých brněnská veřejnost stále ještě neví.

Budoucnost už byla: SF v postapokalyptické a posthumánní přítomnosti
Mgr. Kotásek Miroslav, Ph.D.
V devatenáctém století lze vznik vědeckofantastického žánru chápat jako reakci na překotný rozvoj moderních technologií spojený s modernistickým étosem pokroku, technologického i sociálního inženýrství, doprovázeného na druhé straně apokalyptickými konkrétními představami (vulgarizace 2. termodynamického zákona vedoucí k populárním vizím o „vychladnutí vesmíru“, nálada „konce století“ apod.). Možných pohledů na to, jakým způsobem se SF od devatenáctého století dodnes proměnila, je bezpochyby několik. Má úvaha vychází z některých vybraných rysů současné společensko kulturní situace, které nazývám „postapokalyptickými“, „posthumánními“ a „postnarativními“. Východiskem je úvaha, že s realizací scénářů (nebo alespoň s přípravou jejich realizace), které do nedávné minulosti byly výhradní doménou science fiction (sebevražedné mise k Marsu, celosvětový džihád, Nine Eleven, „virtualizace“ či „kybernetizace“ každodenního života) dochází mimoděk i k problematizaci funkce a nosnosti SF v dnešní době, kdy se zdá, že „skutečnost“ předhání SF v predikcích a extrapolacích budoucnosti, které byly doposud jejím výsadním hájemstvím. Je tedy možné se ptát, zda se role žánru v dnešní době nějak proměňují či proměnily – jestli snad to je důvod, proč vědeckofantastické příběhy hledají onen pověstný „sense of wonder“ převážně v minulosti (viz množství existujících a dále vznikajících retrofuturistických příběhů a alternativních historií), zda se bude prohlubovat fúze právě retrofuturismu s žánry „nečasové“ (pseudomýtické) fantastiky (magie, kouzla), jak to realizuje např. Larry Correia v trilogii Grimnoir Chronicle, nebo se težiště přesune k „avantgardní“ či „undergroundové“ science fiction, plánovitě navazující na „novou vlnu“, pokoušející se definovat, objevit a zachytit „podivnost“ či „neskutečnost“ dnešní reality (tzv. „New Weird“).

Fantastické světy ve středověku a dnes: Z Kamelotu do Cimmerie a ještě dál
Mgr. Hana Málková
Co má společného král Artuš s barbarem Conanem? Jak souvisí bájná Bretaň s komiksy? A v čem se Lancelot podobá Luciferovi? Budeme si povídat o tom, jak vznikají a fungují fantastické světy, jak a proč je sdílíme a proč je vlastně máme tak rádi. Podíváme se na jejich vnitřní strukturu, ale i na jejich tvůrce a publikum. A protože v literatuře tak často platí, že všechno už tu někdy bylo, budeme hledat podobnosti mezi světy v současné fantastice a těmi, s nimiž pracovali středověcí autoři rytířských románů.

Slunce v průběhu jedné odysey
Mgr. Švanda Michal, Ph.D.
Když v roce 1990 vyrazila americká sonda Ulysses (česky Odyseus) na ojedinělou pouť nad polární oblasti Slunce, měli již vědci solidní představy o fyzikálních jevech probíhajících na a ve Slunci. Než Ulysses v roce 2009 ukončil svoji misi, mnohé z těchto představ musely být revidovány, místo odpovědí na dávné otázky se objevily nové otázky. A jak jsme na tom dnes? Víme, jak Slunce funguje? Máme představy, jak ovlivňuje život na Zemi? A umíme jeho chování předpovídat?

Světy Terryho Pratchetta
Vlastimír Talaš + Varga Peter
Veselé i smutné vzpomínání na Terryho Pratchetta.

Odysseova odyssea
Medek Leonard
Všichni víme, že Odysseus předváděl rekordy v mizerné navigaci, ale nakonec se přece jen nějak dostal domů k Penelopě, načež se po jakési patálii s jejími dotěrnými nápadníky znovu ujal ithackého trůnu. Myslíte, že tím to končí? Ale kdepak…

Budoucnost americké pilotované kosmonautiky
Majer Dušan
Kam míří NASA po vyřazení raketoplánů? Co nám umožní nové výkonné rakety SLS a kosmické lodi Orion? Zamíříme k Měsíci, na asteroidy a jednou třeba i k Marsu.

Egypťan Sinuhet aneb putování syna Sykomory
Mičanová Daniela
Odysseové všech národností odpradávna vyráželi na cesty z nejrůznějších důvodů. Do světa je hnala válečnická povinnost, touha po poznání, nebo pokud mimoděk vyslechli nebezpečné tajemství, strach o holý život. Sinuhet, Syn sykomory, se stal hrdinou z pohnutek sice málo ušlechtilých, zato hodně lidských. Jeho vyprávění se řadí k nejstarším písemným památkám svého druhu, inspirovalo Miku Waltariho k nejslavnějšímu historickému románu všech dob, nalezneme v něm řadu motivů, které nás na dobrodružných příbězích baví dodnes. Vydejte se s Danielou Mičanovou na pouť šerým dávnověkem, vroubenou oblíbenými literárními či pop-kulturními odkazy.

Nesmrtelný Odysseus
Vrbenská Františka
Napětí, erotika, horor – i filozofický podtext. Inspirující a divácky vděčné putování ithackého krále se odráží v pestrém kulturním zrcadle. Z jakých zdrojů kdysi jeho tvůrce čerpal? Můžeme hovořit o historických základech, nebo hledat pradávné souvislosti se šamanskou cestou? Co prozrazuje Odysseův příběh o nás, moderních lidech? Hledejme ve filmových adaptacích, Londonově „Tuláku po hvězdách“ i v geniálním rockovém albu „Odyssea“ sourozenců Ulrychových…

Odysea XB-1
Redakce časopisu XB-1
Změny v XB-1, XB-1fans + fanzin, Kroniky Karmínových Kamenů (možná bude i křest další knihy), připravovaná sbírka povídek – Podivná stvoření.

Odyssea bojových scén
Washka Robert
V éře němých filmů se lidi tloukli doopravdy, v moderním Hollywoodu se nesmí zobrazovat dopad pěsti na ksicht. (Krev? Co to je?). Uvěřitelnost bojových choreografií od Harolda Lloyda přes Errola Flina k dnešnímu pojetí. Šerm ve filmu versus realita. Proč si herci trhají košile?

Odysea na vlastní kůži
Novotný František
Dá se i dnes prožít odysea, cestovat po moři, aniž by člověk přesně věděl, kam a kdy dopluje, aniž by měl jistotu, že se vrátí domů? Ano dá, pokud vyrazíte jako spisovatel a námořní jachtař František Novotný na plachetnici ze Severní Ameriky do Evropy přes New Foundland, Labrador, Grónsko, Island a Faerské ostrovy. Pravda, cestou nemusel bojovat s jednookými obry ani odolávat zpěvu sirén, nebyl ani zajat krásnou čarodějkou, ale silné protivětry, mlha a ledovce se ukázaly být neméně záludnými protivníky. Na námořní plachetnici FREELORD letos strávil více než čtyři měsíce, uplul více než 7 200 km a nafotil přes 4000 snímků. Jako ilustraci pro přednášku jich vybral 473, jimiž doprovodí své líčení novodobé námořní odysey.

Příběh opravdového Marťana
Ing. Přibyl Tomáš
Do kin přišel nový sci-fi snímek Marťan. Nakolik je „sci“ a nakolik „fi“? A co skutečná pilotovaná výprava na Mars? Jak bude vypadat? A dočkáme se jí za slibovaných dvacet let?

Věčné dilema medicíny mezi Skyllou řemesla a Charybdou umění
Doc. MUDr. Šimůnek Jan, CSc.
Již antika (a kdybychom měli podrobnější informace o starších civilizacích, asi by se to „již“ mohlo vztahovat i k některé z nich) rozlišovala v aktivitách člověka ty, které jsou založeny na technické rutině, kterou se lze naučit a vypilovat ji do mistrovství (pomíjím ty, kteří toho nejsou z důvodů fyzické nebo duševní neschopnosti mocni), a ty, které jsou založeny na políbení Múzou (či jiným božstvem) a naučit se je nelze. Problémem medicíny je, že se už od svých začátků potácela na hranici těchto dvou kategorií. Téměř vždy existovali „zázrační“ uzdravovatelé, které nedokázal nikdo racionálními postupy napodobit, a existovalo ošetřovatelství, případně standardní lékařské či chirurgické postupy, které se naučit a napodobovat daly. Medicína se s tím v různých obdobích vypořádávala různě (i třeba oddělením ranhojičských a podobných úkonů od toho, co smí provádět „osoba stavu lékařského“). V současné době jsme ovšem svědky přístupu přesně opačného: z medicíny je vytlačováno vše, co není v podstatě čisté řemeslo, dnes už zvládnutelné pomalu i roboty. Jak se vztahy mezi těmito stránkami medicíny budou vyvíjet dál? Budou na kosmických lodích léčitelé, nebo jen „robolékaři“?

Cesta za Magnólií
Veselá Hanina
Máte rádi exotická místa? Vydejte se spolu se sympatickou zrzkou nejen po fantasy říši! Naleznete svět splněných přání i nočních můr. Čekají na vás neprostupné lesy, nehostinné pouště, starobylé rozvaliny i hlubinné podmořské říše. To vše okořeněno fotografiemi z lokací, které můžete navštívit i vy, a které inspirovaly samotnou autorku. Přednáška bude zakončena diskuzí a křtem knih.

Vězněná: cesta na svobodu
Renčín Pavel
Kudy vedla má cesta od pohádkové Nepohádky k hororu, inspirovanému jedním z nejstrašnějších případů české kriminalistiky? Jaké pro mě bylo psát příběh na motivy reálné událostí? Jaké to je, když píšete tak ošklivé věci, že vás budí ze sna? A kolik bran pekla musí hrdina někdy překonat, aby se osvobodil?

Odysea serveru Mfantasy
Redakce internetového webu Mfantasy
Zajímá Vás, jak se dělá web s fantasy a scifi tématikou? Zajímá Vás, jak probíhal letošní ročník největší literární soutěže Mfantasy O Dračí řád. Těšíme se na Vás na přednášce o tomto i o mnohém jiném.
Fandomová línie

Literární workshop naživo
Jiřina Aquila Vorlová & spol.
Tradiční literární workshop naživo spočívá v tom, že jeho účastníci si vzájemně kritizují svá díla za vydatného přispění lektorů a snaží se získané poznatky uplatnit ve svých dalších povídkách, aby jim při příštím workshopu bylo vytýkáno méně chyb a aby lépe uspěli v nějaké literární soutěži. Akce je přístupná široké veřejnosti – tedy všem návštěvníkům conu. Své povídky posílejte e-mailem na adresu Aquila@altar.cz nebo AQL@Seznam.cz. Kdo máte zájem povídky hodnotit, i když vlastní příspěvek mít nebudete, hlaste se na uvedený mail také, abyste kdyžtak mohli dostat texty předem. Je vhodné přinést si asi tři výtisky s sebou na con a vložit je do desek s nápisem Workshop, které budou v salonku President. Zde si je přímo na místě mohou přečíst i další zájemci, kteří budou chtít workshop navštívit.

Delší než Odysseovo putování aneb CKČ včera, dnes a zítra
Jiřina Aquila Vorlová a její hosté
Deset let bloudil Odysseus po mořích, Cena Karla Čapka má za sebou ročníků více než třikrát tolik. Beseda s bývalými administrátory a pradávnými vítězi o historii naší nejstarší scifistické soutěže, s nynějšími porotci i autory úspěšných prací o její současnosti i o tom, jak by si soutěžící představovali Cenu Karla Čapka v budoucnosti.

Autorská odysea
Vilma Kadlečková, Jan Kovanic, Leonard Medek, Jana Rečková, Františka Vrbenská a další
Panelová beseda se známými autory o bloudění v jejich knihách a inspiraci Odysseovými dobrodružstvími, o strastech, které museli překonat nejen jejich hrdinové, ale i oni sami při psaníi příiběhů.

Mezi Skyllou krásy a Charybdou věrnosti
Michael Bronec, Petr Kotrle, František Novotný, Richard Podaný a další
Překlad prý je buď krásný, nebo věrný. Panel s překladateli nejen beletrie o úskalích, kterými musejí jako bájný Odysseus při překládání proplouvat.

O putování knihy na pult a ještě dál
Michael Bronec, Egon Čierny, Robert Pilch, Zdeněk Pobuda a další
Panel s nakladateli o tom, co všechno se může přihodit, než se kniha dostane od autora ke čtenáři, kdo jí hází klacky pod nohy jako Poseidon bouře Odysseovi do cesty (a budete se divit, někdy je to i autor sám), i o dobrých vílách, které podají pomocnou ruku.

Vybuchující hlava, Krvavá Mary a černá sanitka
Lucie a Petra Lukačovičovy
Fascinující, podivná i absurdní úmrtí, krev na zdi i na podlaze, oslintané ruce… Neotřelý pohled na nejrůznější šklebící se tváře městských legend a následně nahlédnutí pod pokličku, kde se vaří archetypy. Přijďte si poslechnout přednášku o moderním davovém vnímání postav a příběhů. Kdopak by se psychopata bál?

Odysea Československého fandomu
Zdeněk Rampas
Odysea Československého fandomu od skromných počátků přes Zlatý věk až po mlžnou současnost, jak ji zažil spoluzakladatel prvního ČS SF klubu, později nazvaného Villoidus, Zdeněk Rampas.

2015 — uprchlická odysea
Jan Macháček
Všichni to známe z pohádek. Hrdina se vydává na cestu za štěstím do krajiny divů, do zakletého království nebo neznámého vesmíru. V cestě mu brání a o život mu usilují příšery, draci a démoni nebo nepřátelští mimozemšťané. Přesto se dočká i pomoci, když je mu nejhůř, objeví se dobrý duch, liška Ryška anebo pan Spock. Všichni to známe. Jak se mohlo stát, že někteří z nás ocitli v roli příšer? Kdo jsou hrdinové na cestě, odkud přicházejí a kam směřují? Co žene příšery proti nim a odkud se berou dobří duchové? A do kterého tábora se řadíte vy? Život není tak černobílý jako pohádky a strach často pramení z nepochopení a neznáma. Dokážeme si uvědomit, že všichni jsme jen lidé, dříve než rytíři vytasí své meče a nestvůry začnou dštít oheň a síru?

Vstupné:
pátek – 150 Kč
sobota – 300 Kč

Více informací naleznete na webu Fenixconu a na FB stránce události.

Zdroj: fenixcon.cz

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít