S. D. Perry: Město mrtvých

Ukázky z knih / 17.9.2015 /

„V OPUŠTĚNÉM MĚSTĚ PLNÉM HLADOVÝCH STÍNŮ…“
… se skupina odhodlaných lidí snaží přežít další soudný den!

Nakladatelství FANTOM Print vydává třetí román z prostředí akční videohry Resident Evil: Město mrtvých.

Perry_Resident3_Mesto-mrtvychResident Evil je fenomén, který důkladně prorostl do všech forem popkultury. Počínaje legendární sérií videoher, přes filmy, v nichž si status kultovní herečky vydobyla Milla Jovovich, až ke komiksům (které na našem trhu zatím neznáme) a knihám (které už ano).

Díky péči ostravského nakladatelství FANTOM Print se během poměrně krátké doby dostaly do rukou českých čtenářů (a fanoušků původních videoher a filmů) dva romány, které zpracovávají další příběhy ze světa, v němž výzkumná korporace Umbrella zpackala smrtelně nebezpečný vědecký experiment.

Po titulech Konspirace Umbrella a Caliban Cove nyní přichází v pořadí již třetí svazek, nazvaný příznačně Město mrtvých. Znovu se v něm vrátíme do Raccoon City, které si výše zmíněná společnost zvolila za domov nekalých biologických rejdů. Právě tady se odehraje další partie na téma „Jak přežít mezi krvelačnými zombiemi“.

Na prohnilou šachovnici se tentokrát postaví policista-nováček, jenž chce v Raccoon City začít nový život, a dívka, která se do města mrtvých vydává najít ztraceného bratra, kdysi člena zvláštní jednotky S.T.A.R.S. Aby přežili, budou muset nejen najít společnou řeč, ale také policejní stanici, v níž našla úkryt skupina přeživších. A to bude teprve začátek…

 

Anotace:
Leon Kennedy: energický, dychtivý policejní zelenáč se už těší, až začne nový život v Raccoon City. Nachází ale město podivně opuštěné – strašidelné večerní ticho narušuje jen občasný krok ve stínech a slabé, nadpozemské sténání něčeho poblíž…
Claire Redfieldová: vynalézavá, ale bezstarostná mladší sestra Chrise Redfielda, jednoho z pohřešovaných bývalých členů zvláštní jednotky S.T.A.R.S. raccoonského policejního oddělení. Claire přijíždí do Raccoonu najít Chrise stůj co stůj, a také zjistit, co se doopravdy stalo tu noc, kdy bratrův tým vtrhl do odloučeného sídla hluboko v Raccoon Forest. Avšak to, co odhalí, vyvolá jen další otázky a také obavy o Chrisův osud…
Tu noc se totiž z Raccoon City stává nekropole. V tajné laboratoři pod dříve rušnými ulicemi totiž zpackaný pokus Umbrella Corporation o vyzvednutí ničivé mutagenní zbraně odstartoval strašlivou virovou epidemii, která proměnila každého muže, ženu a dítě ve městě v oživlou mrtvolu. A všechny mají hlad.
Claire a Leon mají jedinou šanci na záchranu: dostat se na místní policejní stanici a najít způsob, jak uniknout. Na místním okrsku ale vyhledali úkryt i jiní lidé a ne všichni jsou na stejné straně…

 

Info o knize:
Autor: S. D. Perry
Originální název: City of the Dead
Nakladatel: FANTOM Print
Překlad: Kateřina Niklová
Formát: brož., 145×205 mm
Počet stran: 288
Cena: 249 Kč

 

O autorce:
S. D. Perry
Americká spisovatelka, dcera i u nás známého autora Stevea Perryho, se narodila v roce 1970, v současnosti žije v oregonském Portlandu s manželem, dvěma dětmi a dvěma psy.
Kromě povídek a filmových novelizací (např. Timecop) se specializuje na knihy zasazené do populárních filmových a videoherních sci-fi sérií jako jsou Vetřelci, Vetřelci vs. Predátor nebo Star Trek.
Do kultovního světa akční zombie videohry Resident Evil (1998–2004) zasadila celkem sedm knih, počínaje Konspirací Umbrella a konče titulem Zero Hour.

 

Série RESIDENT EVIL:
Videoherní, filmový a rovněž knižní fenomén Resident Evil spojuje hned několik věcí: zlolajná Umbrella Corporation, společnost, která má na svědomí únik nebezpečných biologických látek do ovzduší, Raccoon City, tedy místo, kde k tomu došlo, a vojenská jednotka S.T.A.R.S., která se tam střetla s lidmi, jež virus proměnil v krvelačné zombie. A samozřejmě pořádná dávka akce…

 

Ukázka z knihy:

PROLOG

RACCOON TIMES, 26. SRPNA 1998

STAROSTA PŘICHÁZÍ S PLÁNEM „BEZPEČNÉHO MĚSTA“

RACOON CITY – Včera odpoledne oznámil starosta Harris na schodišti radnice, že městská rada přijme alespoň deset nových členů ke sboru raccoonské policie v reakci na přetrvávající suspendování Zvláštní taktické a záchranné jednotky (S.T.A.R.S.), ke kterému došlo po brutálních vraždách, které postihly Raccoon na začátku léta. Spolu s policejním náčelníkem Brianem Ironsem a ostatními radními Harris ujistil shromážděné občany i reportéry, že Raccoon City se opět stane bezpečným místem k životu a k práci a že vyšetřování jedenácti „kanibalských“ vražd a tří smrtelných útoků divokými zvířaty ani zdaleka neskončilo.

„Neznamená to, že jen proto, že za poslední měsíc nebyl nikdo napaden, mohou zvolení zástupci města spočinout na vavřínech,“ prohlásil Harris.

„Dobří lidé Raccoonu si zaslouží mít jistotu ve svoji policii a také v to, že jejich političtí zástupci dělají vše, co budou moci, aby zajistili bezpečí každého z nich. Jak mnozí z vás ví, suspendace členů S.T.A.R.S. bude patrně trvalá. Fakt, že ona jednotka hrubě zpackala vyšetřování a následně z Raccoon City zmizela, dokazuje, že ji naše komunita nezajímá – ale já vás ujišťuji, že nás zajímá, že já osobně, náčelník Irons a muži a ženy, které tu dnes vidíte, nechceme nic víc, než udělat z Raccoonu opět místo, kde by naše děti mohly vyrůstat bez strachu.“

Harris poté předložil svůj detailní tříbodový plán, který má uklidnit veřejnost a zabránit tomu, aby občané Raccoonu padli za oběť násilí. Kromě naverbování deseti až dvanácti nových policistů zůstane v platnosti celoměstský zákaz nočního vycházení, a to alespoň do září, náčelník Irons navíc osobně povede zvláštní jednotku složenou z několika uniformovaných policistů a detektivů, kteří budou pokračovat v pátrání po vrazích, kteří mezi květnem a červencem tohoto roku připravili o život jedenáct lidí…

***

CITYSIDE, 4. ZÁŘÍ 1998

PLÁN NA RENOVACI KOMPLEXU UMBRELLY

RACCOON CITY – Chemickou továrnu Umbrelly v jižní části Raccoonu čeká velká rekonstrukce, která má podle plánu začít už příští pondělí. Jedná se už o třetí podobnou strukturální renovaci této vzkvétající farmaceutické společnosti tento rok.

Podle mluvčí Umbrelly Amandy Whitneyové budou dvě laboratoře v hlavní továrně vybaveny novým zařízením k syntéze vakcín v hodnotě několika milionů dolarů a samotná budova získá nejlepší bezpečností systém. Navíc obdrží přilehlé kanceláře v následujících týdnech nové, lepší počítače. Nezpůsobí to ale problémy s dopravou na předměstí?

Whitneyová řekla: „S ohledem na to, že raccoonská policie dokončuje další z renovací svého sídla, chápeme, že občany už unavují věčné uzavírky ulic.

Uděláme, co bude v našich silách, abychom nijak neomezovali plynulý provoz na předměstí; většina stavebních prací bude probíhat uvnitř, zbytek pak budeme provádět po pracovní době.“ Naši čtenáři si budou patrně pamatovat, že prostranství před budovou RPD* muselo být nedávno znovu vydlážděno a osazeno zelení poté, co se v betonu a ve svrchní vrstvě půdy objevily tajemné praskliny; po dobu šesti dnů byl provoz odkloněn na Oak Street o dvě ulice dál.

Na otázku, proč v poslední době dochází k tolika „rekonstrukcím“, Whitneyová odpověděla: „Umbrelle se daří tak dlouho vítězit nad konkurencí právě proto, že drží krok s nejnovějšími technologiemi.

Čeká nás pár docela rušných měsíců, ale myslím, že námaha bude stát za to, až budeme konečně hotoví…“

***

RACCOON WEEKLY EDITORIAL, 17. ZÁŘÍ 1998

BUDE IRONS KANDIDOVAT?

RACCOON CITY – Situace starosty Harrise se možná komplikuje. Zdroje uvnitř RPD nám oznámily, že Brian Irons, který byl posledních čtyři a půl roku náčelníkem místní police, bude v následujících volbách, které se mají konat příští rok na jaře, patrně kandidovat na nejvyšší úřad ve městě, a to proti oblíbenému Devlinu Harrisovi, který zatím nikdy neměl konkurenta a v úřadě setrvává už tři volební období za sebou. A i když Irons odmítl případný vstup do polické arény potvrdit, tento bývalý člen S.T.A.R.S. zároveň odmítl zvěst i vyvrátit.

Od chvíle, co brutální vraždy letos v létě ustaly (třebaže stále zůstávají nevyřešeny), se náčelník Irons těší mimořádné oblibě a možná skutečně bude tím, kdo vytlačí Harrise z radnice; otázkou je, zda voliči dokáží zapomenout na to, že Irons byl v roce 1994 údajně zapleten do pozemkového skandálu v Cider District. Anebo na jeho dosti drahou zálibu v umění a bytovém designu, díky níž vypadají části sídla RPD spíše jako muzeum než kancelář. Pokud skutečně vstoupí do ringu, alespoň tento reportér se už teď těší na přezkoumání jeho fi nančních záznamů…

***

RACCOON TIMES, 22. ZÁŘÍ 1998

DÍVKA NAPADENA V MĚSTSKÉM PARKU

RACCOON CITY – Přibližně v 18.30 včera večer byla v Birch Street Park na předměstí napadena neznámým mužem čtrnáctiletá Shanna Williamsonová, která se zrovna vracela z tréninku svého softballového týmu. Muž vystoupil z křoví na jižním konci parku, srazil slečnu Williamsonovou z kola a pokusil se ji chytit. Dívce se podařilo uniknout jen s několika škrábanci, načež vyhledala úkryt v nedalekém domě Toma a Clary Atkinsových; paní Atkinsová zalarmovala policii, která park pečlivě prohledala, útočníka ale nenašla. Podle dívčiných slov (policie je uvedla ve svém hlášení dnes brzy zrána) vypadal muž na tuláka; podle popisu měl muž špinavý oděv i vlasy a páchl jako „shnilé ovoce“. Také se zmínila o tom, že působil opile, vrávoral za ní a padal, když se dala na útěk.

S ohledem na skutečnost, že řada kanibalských vražd, k nimž došlo od května do července toho roku, zůstává stále nevyřešena, bere RPD slova slečny Williamsonové velmi vážně; útočník se totiž velmi podobá členům „gangu“, které očití svědci viděli v červnu ve Victory Park. Starosta Harris svolal na dnešek tiskovou konferenci a náčelník Brian Irons mezitím prohlásil, že příští týden očekává nové přírůstky u policie, hlídky proto rozšíří své rajóny na parky na předměstí…

***

2. kapitola

3. ŘÍJNA 1998

V horách nastal soumrak a vymaloval jejich rozeklanou siluetu fi alovými odstíny stmívání. Černá asfaltová silnice se klikatila houstnoucí tmou, obklopená tmavými kopci, které se vypínaly k bezmračnému nebi a k prvním slabě zářícím hvězdám.

Leon by majestátní výhled ocenil víc, kdyby neměl tak obrovské zpoždění. Na směnu přijde včas, to jistě, doufal ale, že se napřed ubytuje v novém bytě, osprchuje se a něco sní; nyní ale bude mít štěstí, když se stihne zastavit v rychlém občerstvení cestou na stanici. Na poslední zastávce se převlékl do uniformy, čímž ušetřil několik minut, ale jinak byl v háji.

Dobrá práce, důstojníku Kennedy. První den v práci a při nástupu si budeš tahat ze zubů cheesburger. Velmi profesionální.

Směna mu začínala v devět a už bylo po osmé; Leon sešlápl trochu víc plynový pedál, zrovna když v džípu prolétl kolem cedule, která ho informovala, že je půl hodiny od Raccoon City. Aspoň že silnice byla prázdná; až na několik tahačů nezahlédl nikoho už celé hodiny.

Byla to příjemná změna ve srovnání se zácpou kousek od New Yorku, ve které na většinu odpoledne uvízl. Včera v noci se pokusil zavolat seržantovi a oznámit mu, že se možná zpozdí, ale nedovolal se mu.

Nic než obsazovací tón.

Tu trochu nábytku, kterou měl, už přivezl do podkrovního bytu v dělnické, ale jinak docela slušné čtvrti Trask v Raccoon City, odkud to měl jen dva bloky do parku a pět minut autem na stanici. Už žádné dopravní zácpy, žádné přelidněné slumy ani náhodné akty násilí. Pokud přežije tu hanbu, že na první směnu jako skutečný policejní důstojník dorazí, aniž by si vybalil, už se těšil na život v mírumilovné komunitě.

Raccoon je tak vzdálený od Velkého jablka, jak jen to jde, děkuju pěkně – no, až na posledních několik měsíců. Ty vraždy…

To pomyšlení v něm vyvolalo jisté vzrušení. To, co se v Raccoonu stalo, bylo samozřejmě strašlivé, odporné, ale viníci ještě nebyli chyceni a vyšetřování se teprve opravdu rozjíždělo. A pokud si ho Irons oblíbí tak, jako si ho oblíbili hlavouni na akademii, možná Leonovi dovolí, aby se na něm podílel.

Říkalo se, že náčelník Irons je blb, ale Leon věděl, že má za sebou nejlepší možný výcvik – i na blba určitě udělá dojem. Na akademii koneckonců patřil k deseti nejlepším. A v Raccoon City nebyl úplný cizinec, jako dítě tu trávil většinu letních prázdnin, dokud ještě žili jeho prarodiče. Budova RPD tehdy byla knihovnou a mělo trvat ještě několik let, než Umbrella promění maloměsto ve skutečné město, ve většině ohledů to ale pořád bylo to tiché místo, které si pamatoval z dětství. Až kanibalští vrazi skončí za mřížemi, z Raccoonu se opět stane ideální místo k životu – krásná, čistá, vzdělaná komunita uhnízděná v horách jako tajný ráj.

Takže se usadím a za týden nebo dva si Irons všimne, jak dobře mám napsaná hlášení, nebo uvidí, jak dobrý jsem na střelnici. Požádá mě, abych se na ten případ podíval, jen abych se seznámil s detaily a mohl pomoct s vyšetřováním, abych zjistil, jestli si nevšimnu něčeho, co ostatním uniklo. Třeba nějakého vzorce chování nebo motivu u více než jedné oběti… možná narazím na svědectví, které bude znít špatně. A nikdo jiný si toho nevšiml, protože s tím žili už příliš dlouho, a tenhle zelenáč, který sotva před měsícem dokončil akademii, si prostě přijde a případ rozlouskne…

Něco mu vběhlo před džíp.

„Ježíši!“

Leon dupnul na brzdy a strhl volant, šok ho vytrhl ze snění, zatímco se snažil získat zpátky kontrolu nad vozem. Brzdy se zablokovaly a pneumatiky ječely. Džíp se obrátil směrem k tmavnoucím stromům, které rostly podél silnice – a zastavil se na krajnici, kde mu po posledním škubnutí zhasl motor.

S bušícím srdcem a staženým žaludkem spustil Leon okýnko, natáhl krk a zapátral ve stínech po zvířeti, které přes silnici přeběhlo. Neporazil ho, ale bylo to o chlup.

Byl to nějaký pes, pořádně si ho ale neprohlédl – každopádně byl velký, musel to být vlčák nebo přerostlý dobrman, vypadal ale divně. Zahlédl ho jen na zlomek vteřiny, zaregistroval ale rudě zářící oči a štíhlé, vyzáblé tělo.

A bylo na něm ještě něco jiného, zdál se…

… slizký? Ne, musel to být světelný klam nebo jsi byl prostě tak podělaný strachy, že jsi viděl něco, co tam nebylo. Jsi v pořádku a netrefi l jsi ho, to je důležité.

„Ježíši,“ zopakoval znovu, tišeji, protože se mu ulevilo, zároveň ho ale popadl vztek, jak mu z těla odplýval adrenalin. Lidé, kteří nechali volně pobíhat psy, byli idioti – tvrdili, že chtějí, aby jejich zvířata byla volná, a pak najednou byli velice překvapení, když Fida přejelo auto.

Džíp zastavil jen několik stop od cedule, která hlásala RACCOON CITY 10; v houstnoucích stínech písmo sotva rozeznal. Leon pohlédl na hodinky; pořád měl skoro půl hodiny na to, aby se dostal na stanici, což bylo víc než dost času – z nějakého důvodu ale zůstal chvíli jen sedět, zavřel oči a zhluboka dýchal. O tvář se mu otřel studený vánek vonící po borovici; opuštěná část silnice se zdála až nepřirozeně tichá – jako by krajina zatajila dech a na něco čekala. Když se jeho srdce opět zklidnilo, překvapilo ho, že stále cítí neklid, dokonce úzkost.

Vraždy v Raccoonu. Nebyly některé oběti zabity zvířaty? Divokými psy nebo něčím takovým? Možná to přece jen nebyl něčí mazlíček.

Ta myšlenka ho znepokojila – a ještě znepokojivější byl náhlý pocit, že pes je stále poblíž, že ho možná sleduje ze tmy mezi stromy.

Vítejte v Raccoon City, důstojníku Kennedy. Dávejte si pozor na věci, které vás mohou sledovat…

„Nebuď sráč,“ zamumlal si Leon pro sebe a hned se cítil líp, když uslyšel svůj vážný dospělý hlas. Často přemýšlel, jestli ze své až příliš barvité představivosti někdy vyroste.

Jako dítě fantazíruješ o tom, že chytíš darebáky, pak si vymyslíš vraždící psí monstrum, které se plíží lesem – pokus se chovat přiměřeně svému věku, Leone, dobře? Proboha, jsi polda, dospělý chlap…

Nastartoval a vycouval zpátky na silnici, přičemž se snažil ignorovat podivný neklid, který ho ovládl i navzdory pokárání jeho mysli. Měl dobrou práci a hezký byt v hezkém městě s velkou budoucností; byl kompetentní, chytrý a ne zrovna ošklivý; pokud udrží svoji fantazii na uzdě, všechno bude v pořádku.

„A jsem na cestě,“ řekl si a donutil se k úsměvu, který se mu zdál nemístný, přesto nezbytný pro klid jeho mysli. Byl na cestě do Raccoon City, kde ho čekal nový život – nebyl žádný důvod k neklidu, vůbec žádný…

***

Claire byla vyčerpaná, a to jak fyzicky, tak emocionálně, a skutečnost, že ji už dvě hodiny bolel zadek, nepomáhala. Vibrace motoru Harleye jakoby jí pronikly do morku kostí a staly se fyzickým protikladem k motýlům, kteří jí poletovali v břiše – to nejhorší ovšem vyzařovalo z její mimořádně rozbolavělé a přehřáté zadnice.

A navíc se stmívalo a ona si jako naprostý idiot nevzala kožené oblečení; Chris by se příšerně naštval.

Může si klidně vykřičet hlasivky a mně to vůbec nebude vadit. Bože, Chrisi, buď tam, abys na mě mohl ječet za to, jaký jsem idiot…

Harley burácel po tmavé silnici a zvuk motoru se odrážel zpátky od svahů a stíny obtěžkaných stromů. Zatáčky vybírala opatrně, protože si byla dobře vědoma toho, jak pustá klikatá silnice je; kdyby se vymázla, trvalo by asi hodně dlouho, než by někdo jel kolem.

Jako by na tom záleželo. Vymázni se bez ochranného oděvu a budou tě z asfaltu seškrabovat špachtlí.

Bylo to hloupé, věděla, že je hloupé odjet tak narychlo, že se ani nestihla pořádně obléct – ale něco se stalo Chrisovi. K čertu, něco se stalo s celým městem. Za poslední dva týdny se z tušení, že bratr je v maléru, stala jistota a telefonát z dnešního rána byl poslední kapkou.

Nikdo není doma. Nikdo není nikde doma. Jako by se celý Raccoon sebral a odstěhoval a zapomněl nechat novou adresu.

Bylo to rozhodně děsivé, i když jí osud Raccoonu byl ukradený. Záleželo jí jen na tom, že tam někde je Chris, a pokud se stalo něco jemu…

Nemohla na to myslet, nesměla. Chris byl vším, co jí zůstalo. Jejich otec zemřel při nehodě na stavbě, když ještě byli děti, a když matka před třemi lety zahynula při autonehodě, dělal Chris, co mohl, aby vyplnil roli rodiče.

Třebaže byl jen o několik let starší, pomohl jí vybrat vysokou a najít slušného terapeuta – dokonce jí každý měsíc posílal trochu peněz k částce od pojišťovny, říkal tomu „kapesné“. A navíc jí co dva týdny volal, pravidelně jako hodiny.

Až na to, že poslední měsíc a půl se neozval ani jednou a dokonce neodpověděl na žádný z jejích telefonátů. Snažila se přesvědčit samu sebe, že je hloupá, když si dělá starosti, možná si konečně našel holku nebo ho kontaktovali kvůli suspendování ze S.T.A.R.S., ať už šlo o cokoli.

Ale po třech dopisech, na které nedostala odpověď, a potom, co celé dny čekala, až jí zazvoní telefon, se konečně to dopoledne rozhodla zavolat RPD s nadějí, že někdo na stanici bude vědět, co se děje. Bylo ale obsazeno.

Jak tak seděla v pokoji na kolejích a poslouchala bezduché, mechanické pípání, začala si opravdu dělat starosti. Dokonce i tak malé město, jako byl Raccoon, muselo mít hlasový záznamník. Racionální část mysli jí říkala, ať nepanikaří, že stržené dráty nejsou důvodem k panice, ale její emocionální část křičela, že je to hloupost.

Třesoucíma se rukama si prošla adresář a vytočila čísla několika Chrisových přátel, lidí nebo míst, kam měla zavolat, kdyby šlo o naléhavou věc a on nebyl doma –

Barryho Burtona, bistro Emmy‘s, poldu jménem David Ford, s nímž se nikdy nesetkala. Zkusila dokonce i číslo Billyho Rabbitsona, přestože jí Chris řekl, že před několika měsíci zmizel. A až na plný záznamník v domě Davida Forda bylo všude obsazeno.

Ve chvíli, kdy zavěsila, se její obavy transformovaly v něco, co se blížilo panice. Univerzita byla od Raccoon City vzdálená asi jen šest a půl hodiny cesty. Claiřina spolubydlící si půjčila její kožené motorkářské oblečení, aby si vyjela s novým přítelem, ale Claire měla náhradní přilbu – a s pocitem, který nebyl tak úplně panikou, vířícím jejími myšlenkami, ji popadla a vyjela.

Možná to bylo hloupé. Rozhodně impulzivní. A pokud je Chris v pořádku, můžeme se spolu smát tomu, jak směšně paranoidní jsem, až se budeme válet po zemi. Dokud ale nezjistím, co se děje, nebudu mít chvilku klidu.

Z pruhu bezmračného nebe nad hlavou zmizely poslední paprsky denního světla, vyšel ale měsíc, který byl téměř v úplňku, a jeho svit spolu se září refl ektorů Softailu jí poskytoval dost světla na to, aby mohla jet dál –

víc než dost, aby kousek nalevo před sebou spatřila malou ceduli: RACCOON CITY 10.

Claire si řekla, že Chris je v pořádku, že kdyby se v Raccoonu něco stalo, někdo by to už zjistil, donutila se proto soustředit plně na řízení těžké motorky. Brzy nadejde noc, ona ale bude v Raccoonu dřív, než se setmí natolik, aby jízda na motorce byla nebezpečná.

Jestli je v Raccoon City bezpečno nebo ne, to už brzy zjistí.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít