Mary Wollstonecraft Shelleyová

Mary W. Shellyová byla dcerou slavné matky a druhou manželkou romantického básníka Percyho Shelleyho. Nezapomenutelnou proslulost spisovatelce 19. století zajistil román Frankenstein, mnohými považovaný za klasiku a základ moderní literární hororové tvorby. Monstrum i geniální vědec se objevili v mnohých knižních, filmových i seriálových příbězích. Kdo však byla Mary W. Shelleyová, jejíž osobní život by se dal považovat za dokonalou telenovelu a která v puritánské společnosti věřila na volnou lásku?

Mary Wollstonecraft Godwinová (později Shelleyová) se narodila 30. srpna 1797 v Somers Town v Londýně. Její matkou byla slavná feministická spisovatelka Mary Wollstonecraftová, která bohužel zemřela na horečku pár dní po jejím narození. Výchovy se ujal otec William Godwin, proslulý politický filozof, anarchista a novinář. Kromě malé Mary se staral i o její poloviční sestru Fanny Imlayovou, nemanželskou dceru Mary Wollstonecraftové a amerického spekulanta Gilberta Imlaye. Po několika letech se William Godwin oženil s Mary Jane Clairmontovou, matkou Claire a Charlese. V roce 1803 se Godwinovi a jeho druhé ženě narodilo jediné společné dítě, syn William mladší. Mary Jane Clairmontová podporovala své vlastní potomky na úkor dcer Mary Wollstonecraftové, proto vztahy v rodině občas bývaly napjaté.

William Godwin poskytl svojí dceři kvalitní, ale neoficiální vzdělání a podporoval ji v zájmu o politiku a filozofii. V roce 1814 se Mary W. Godwinová jako šestnáctiletá sblížila s romantickým básníkem a následovníkem svého otce Percym Bysshe Shelleym. Společně se svou nevlastní sestrou Claire Clairmontovou a ženatým Percym B. Shelleym vyrazila do Francie a procestovala Evropu. V době, kdy se vrátili do Anglie, Mary čekala Percyho dítě. V následujících letech musela čelit nepřátelství společnosti, dluhům a smrti předčasně narozené dcery. Teprve v roce 1816 se mohla uskutečnit svatba Mary a jejího milence, protože tragicky zemřela (utonula) Harriet Shelleyová, básníkova první žena a matka jeho dvou dětí.

Roku 1816 se událo mnoho v životě Mary W. Shelleyové. Kromě její svatby to byla i neradostná událost, sebevražda její dvaadvacetileté poloviční sestry Fanny Imlayové v hostinci ve Swansea. Ve stejném roce Mary strávila léto ve společnosti Shelleyho, lorda Byrona, J. W. Polidoriho a Claire Clairmontové nedaleko Ženevy ve Švýcarsku. Její nevlastní sestra Claire v tomto období otěhotněla a v lednu následujícího roku porodila v Bathu nemanželskou dceru Allegru Byron, jejímž otcem byl lord George Gordon Byron.

Maryin pobyt ve Švýcarsku pravděpodobně později posloužil jako inspirace při psaní románu Frankenstein, protože se zúčastněná společnost mimo jiné věnovala čtení módních duchařských historek a snažila se tvořit i své vlastní. V roce 1818 manželé Shelleyovi zakotvili v Itálii, kde se jim narodili a později zemřeli další dvě děti, William „Willmouse“ a Clara. Dospělosti se dožil pouze poslední narozený potomek, syn Percy Florence Shelley. V důsledku osobní krize způsobené úmrtím dětí se Mary plně ponořila do literární tvorby a její manželský svazek si prošel jednou z mnoha krizí, která však zřejmě nesouvisela s jejich volným a divokým milostným životem.  V roce 1822 se Percy B. Shelley utopil, když bouře poslala ke dnu jeho člun. Mary se brzy poté se svým synem vrátila do Anglie a začala se profesionálně věnovat psaní.

Zemřela 1. února 1851, pravděpodobně v důsledku nádoru na mozku, který mohl stát i za zdravotními problémy, které ji znepříjemňovaly poslední dekádu života. Přežila oba své rodiče, poloviční sourozence Fanny Imlayovou a Williama Godwina mladšího, svého manžela Percyho i většinu svých dětí. Její syn Percy Florence umřel v roce 1889 bez pokračovatelů rodu.

Tvorba:
Kromě vlastního psaní románů, cestopisů a povídek se Mary W. Shelleyová věnovala editorské činnosti a publikování odborných článků.

Romány:
– Frankenstein neboli moderní Prométeus (Frankenstein: or, the modern Prometheus, 1818; poslední české vydání Omega, 2015)

– Valperga: or the Life and Adventures of Castruccio, Prince of Lucca (1823)
–  The Last Man (1826)
– The Fortunes of Perkin Warbeck (1830)
– Lodore (1835)
– Falkner (1837)
– Mathilda (1959) autobiografický

Pro děti:
– Proserpine (1822) hra
– Midas (1822) hra
–  Maurice: Or the Fisher’s Cot, The Long-lost Tale (1998)

Cestopisy: 
– History of a Six Weeks‘ Tour through a Part of France, Switzerland, Germany, and Holland: with Letters Descriptive of a Sail round the Lake of Geneva, and of the Glaciers of Chamouni (1817) společně s manželem
– Rambles in Germany and Italy, in 1840, 1842, and 1843 (1844)

Výběr z povídek:
– Valerius: The Reanimated Roman
– The Reanimated Englishman (1826)
– The Dream (1831)
– The Transformation (1831)
– The Mortal Immortal: A Tale (1833)

Výběr z literatury faktu:
– Godwin and Mary: Letters of William Godwin and Mary Wollstonecraft (1947) (s Williamem Godwinem) Korespondence jejích rodičů

Zdroj: ČBDB, FantasticFiction, Wikipedia, Biography,