Jan Hlávka, Jana Vybíralová: Dračice
Některé knížky nestárnou a dokážou pobavit i po letech. Jedním z příkladů by mohla být i Dračice, první společná práce autorského dua Jana Vybíralová a Jan Hlávka. Příjemná chuťovka, která vyšla v edici Pevnost v roce 2010.
Draci. Oheň chrlící plémě, které se sjednotilo pod mocnou dračicí, matkou A´Rul a začalo dobývat jednotlivá lidská království. Sekarelský král si uvědomuje nebezpečí, které okřídlení a šupinatí predátoři představují, a začne vyjednávat s Coragh Terra, nejmocnějším řádem černé magie. Zlé jazyky tvrdí, že jeho představená, magistra Sillion, je horší než všichni draci dohromady. Ovšem ani tahle skutečnost nezabrání králi, aby magistře nabídl ruku svého syna Kelema na zpečetění spojenectví.
„…Kde je nějaká spravedlnost?! Ty bys za ní nejradši po kolenou přilezl až do postele, a mně tím vyhrožuje. Sakra, proč je tak tvrdohlavá, nemůže si užít s tebou a mě nechat na pokoji?!“ (str.49)
Tatínek král svému synovi, princovi Kelemovi Benar von Akromet, zapomněl sdělit, že ho do citadely řádu Coragh Terra neposílá s diplomatickým úkolem, ale aby se seznámil se svou nastávající. Sillion není žádná křehule sedící v koutě, ale tvrdě pracující šéfka nekromantského řádu, s dvěma řadami ostrých zubů, rozeklaným jazykem, nelidskýma očima a drápy místo nehtů. Když se k tomu připočte záliba v tortuře, extrémní likvidaci nepřátel, násilných postelových hrátkách a tikající biologické hodiny, tak se má princ Kelem na co těšit.
„Odpusť, drahý,“ promluvila klidně. „Jeden hlupák právě zpochybnil mé kompetence. Musím ho jít zabít, takže naše seznámení odložíme. Mrzí mě to, příště ti vše vynahradím.“
Kelem jenom polkl – nedokázal uvěřit tomu štěstí. (str. 22 – 23)
Urozený flákač, hejsek, sukničkách dostane pěknou léčbu šokem, protože Sillion je rozhodně přesný opak ženy, kterou by si přestavoval jako svou manželku. Jen představa sňatku je pro něho poněkud děsivá a to by nevěstou nemusela být ani neblaze proslulá magistra. Princ Kelem není hlupák, ale vyhovuje mu pozice černé ovce rodiny, protože korunní princeznou je stejně jeho starší, vždy dokonalá, protěžovaná a uvědomělá sestra Tiamat.
Kromě Sekerského království se objevují letmo i další teritoria, hlavně jako místa, která měla tu smůlu a dorazili do nich draci vedení A´Rul. Coragh Terra není jediným magickým řádem, jeho velkým rivalem v království Kelemova otce jsou kněží boha Ulma, specializující se na léčení, ekonomický profit a královské intriky. Existence dalších magických umění je naznačena, ale vzhledem k malému množství popisů v relativně komorním a krátkém příběhu se jimi autoři blíže nezabývají.
Sbírka Dračice obsahuje dvě sympatické a čtivé novelky od autorské dvojice Jana Vybíralová a Jan Hlávka. Příběhy na sebe navazují s několikaměsíčním časovým odstupem a spojnice tvoří Kelem, Sillion a samozřejmě draci. První se točí okolo soužití dvou velice rozdílných lidí a silné nepřátelské hrozby. Ve druhé hrají prim politické intriky, nějaké to menší detektivní vyšetřování a putovní minidobrodružství.
Dračice je žánrově nesnadno zařaditelný kus. Kolísá na hranici humorné a středověké fantasy spojené s manželskou psychoporadnou. Autorské dvojici se podařil bravurní kousek. Vzala profláknuté fantastické klišé, tedy draky, a obalila ho výtečnou zápletkou se dvěma, na první pohled spíš zápornými postavami, které jsou s každou další stránkou živější a získávají si sympatie. Pomyslnou třešničkou na knižním dortíku může být skvělý černý humor a vtipné, svižné dialogy.
Ten, kdo Dračiči zatím nečetl, by tuto smutnou skutečnost měl velmi rychle napravit, protože tím přichází o skvělý zážitek s podařenou českou fantasy. Jen škoda, že knížka nemá víc stránek nebo čtivé pokračování, protože ve světě draků, nekromantů a dalších magických řádů se určitě skrývá spousta dosud neodvyprávěných neotřelých dobrodružství.
Vydal: Epocha; 2010
296 stran; 149 Kč
