2x mistři klasického hororu: Bram Stoker: Klenot sedmi hvězd + Joseph Sheridan Le Fanu: Carmilla
Klenot sedmi hvězd je jedna z klasik Brama Stokera. On sám sice daleko závratněji proslul Drákulou, ale to neznamená, že tím jeho tvorba končí. Byla by škoda, kdyby ho lidé zavrhli pouze proto, že by se jim nelíbila jeho nejznámější kniha. Nejznámější totiž nemusí znamenat nejkvalitnější. Mně se Drákula líbil, a i proto jsem se do Klenotu sedmi hvězd pustila s nadšením.
Hned na začátku se setkáváme s advokátem Malcomem Rossem. Příběh sledujeme celý skrze jeho vnímání. Jsme rychle vrženi do víru událostí, když pro Malcoma v brzkých ranních hodinách přijede sluha s tím, že slečna Margaret Trelawnyová se ocitla v úzkostné situaci. Malcom chová ke slečně Margaret vřelé city, a i proto neváhá a vydává se jí na pomoc. Na otce slečny byl spáchán podivný útok přímo v jeho vlastní posteli a muž leží ve zvláštním kómatu. Je povolána policie, doktor a případ se začíná vyšetřovat jako každý jiný. Postupně je ale jasné, že nešlo o obyčejné přepadení. Tomuto podezření nahrává i skutečnost, že muž je slavný egyptolog a jeho dům by se mohl rovnat kdejakému muzeu. Vše se začíná komplikovat také nálezem striktních pravidel, která si pan Trelawny přeje dodržovat, pokud dojde k „podivným událostem“. Záhady se ještě nakupí po příjezdu starého přítele pana Trelawnyho.
Příběh vás chytí a postupně graduje a nabírá otáčky. Je poměrně snadné nechat se strhnout. Čím více se děj blíží ke konci, tím horší si ho člověk představuje. Až do poslední chvíle si čtenář není jistý výsledkem.
Potěšilo mě detailní vykreslení obrazů děje. I díky nim získá čtenář krásný a hluboký zážitek. Každá postava měla svou vlastní hlavu a originální chování, není se tedy třeba bát bezduchých mátoh, které pouze doplňují hlavní hrdiny. Kupodivu jsem si daleko více zamilovala vedlejší postavy a samotný Malcom mě až tolik nezaujal. Příběh není nejkratší a detailní popisy místností, pachů a postav nemusí uchvátit každého. Ne všichni také ocení styl vyprávění a občasné Malcomovo zahloubání do myšlenek.
Klenot sedmi hvězd bych rozhodně doporučila všem fanouškům tajemství a jeho postupného odhalování. Hlavní zde není střemhlavá akce, ale spíš rozplétání událostí, se kterými si nikdo zprvu neví rady. Po dočtení mi bylo líto, že vše skončilo možná až moc uzavřeně, ale pocit z románu jako celku jsem měla velmi dobrý.
Carmilla
Na začátku nás přivítá dopis od Laury, která se s námi chce podělit o příběh o záhadné ženě jménem Carmilla. Následuje poměrně rychlé, až uspěchané vyprávění z Lauřina pohledu.
První kapitola je krátká a nejprve trochu nelogická, Laura v ní popisuje zážitek z dětství, který ji velmi poznamenal. Záhy nato se dozvíme, že zemřela Lauřina přítelkyně. Vzápětí před hradem, kde Laura se svým otcem a vychovatelkami žije, dojde k nehodě kočáru a do hradu je, na žádost své matky, přijata tajemná a krásná dívka.
Dívky se nedlouho poté stanou nerozlučnými přítelkyněmi a mimo jiné se spolu poměrně běžně mazlí a milují. Carmilla občas ale mívá záchvaty, při kterých Lauře opakovaně a intenzivně vyznává lásku. Laura je jejími slovy velmi znepokojena, ale považuje to za projevy šílenství. Tou dobou v podhradí pomalu začínají umírat mladá děvčata. Všichni to považují za epidemii nemoci a moc se tím nezaobírají, dokud neonemocní samotná Laura.
Novela Carmilla je rozhodně jiná, než jsem čekala. Vzhledem k tomu, že je starší než Stokerův Drákula, mě překvapilo, jak explicitně popsaný je vztah dvou dívek. Občas mi styl vyprávění připomínal spíše povídku, hlavně tím, že docela výrazně zanedbával vedlejší postavy. Když se to zrovna hodilo, příběh o ně zavadil, ale jinak zůstávaly po celou dobu v ústraní. Obecně jsou popisy občas až lajdácké, na druhou stranu má děj díky tomu obrovský spád. Pokud se hororových prvků týče, Carmilla nezklame. Občas se přistihnete při myšlence, zda se cosi cizího nemůže skrývat pod vaší postelí.
Co se ale u Carmilly musí vypíchnout, je nezapomenutelný záporák. Hlavní hrdinka je zprvu ztělesnění nevinnosti a naivity. Pouze v jejích chvilkových proměnách dokáže člověk opravdu vidět temnou a nelítostnou upírku. Líbil se mi sarkasmus, se kterým si Carmilla koupila „zaříkadlo“ proti upírům, a ještě Lauře povídala, jak moc jí pomáhá.
Knihu bych rozhodně doporučila všem, kteří se neštítí představy vztahu dvou krásných slečen, který je okořeněn tím, že jedna z nich je psychopatický zabiják. Pro mě to byla příjemná oddechovka, kdy jsem celou dobu výrazně fandila Carmille.
Vydal: Nakladatelství Čas; 2015
Vazba: pevná
360 stran / 349 Kč
Vítám novou posilu týmu mezi námi redaktory. Hodně chuti do čtení a rychlé prsty na klávesnici.