Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Šestnáctiletý Jacob Portman strávil dětství tím, že poslouchal fantastické příběhy svého dědečka Abrahama. Příběhy o děsivých monstrech, které ho chtěla zabít, o kouzelném a bezpečném velšském ostrově, co ho hlídá pták kouřící dýmku. A o sirotčinci, v němž žila levitující dívka, nadlidsky silní sourozenci, chlapec, ve kterém bydlely včely, a další podivné děti.
Jacob jako chlapec těmto příběhům věřil, ale později je pokládal jen za báchorky starého muže. A to až do chvíle, kdy jeho dědeček za tragických okolností zemřel a on spatřil něco, co ho vyděsilo k smrti: monstrum s chapadly z dědečkových příběhů. Abraham Portman navíc zanechal svému vnukovi krátký a nejasný vzkaz, že si přeje, aby odjel na onen ostrov a nalezl jakousi smyčku a ptáka.
Rozjezd příběhu je spíše pozvolný, protože trvá sedmdesát stran, než se dostaneme na ostrov a ještě dalších pár desítek stran, než se Jacob setká s podivnými dětmi. Ve čtení to ale nijak nebrzdí a dodává ději na reálnosti. Charaktery postav působí velmi lidsky. Což ale neznamená, že jsou sympatické, protože jako každý člověk mají své dobré i špatné stránky. Zvláštností je, že příjemněji působí podivné děti ze sirotčince slečny Peregrinové než „normální“ lidé. Nebo alespoň některé z nich. Řada podivných dětí nemá v příběhu příliš prostoru, takže je těžké si k nim vytvořit nějaký vztah a pochopit, jaké jsou.
Ransom Riggs prokázal značný spisovatelský um, cit pro krásný jazyk a bohatou slovní zásobu. Jeho styl je velmi čtivý a svižný, ale nijak jednoduchý To nebývá v young adult literatuře příliš zvykem, takže lze těžko posoudit, jestli to bude dospívajícím čtenářům připadat zajímavé, nebo jestli je budou dlouhá souvětí a cizí slova od čtení spíše odrazovat.
Důležitým, ale také problematickým prvkem knihy je čas. Jedna dějová linie se odehrává v současnosti, druhá v roce 1940. Přitom se ale i v soudobé části vyskytují výrazy a slovní obraty, které jako by vypadly ze čtyřicátých let. Celkově kniha působí dojmem, že není ukotvená v reálném čase, což čtenáři může připadat trochu zmatené a rušit ho při čtení.
V knize nechybí ani trocha romantiky, která je ale příjemně starosvětská a také komplikovaná. Celá kniha má pomalejší tempo a skutečnou akci si autor schoval až na samý závěr, kde na čtenáře čeká také pár překvapení. Konec románu je hodně otevřený, takže patřičně navnadí na pokračování s názvem Podivné město, které vyšlo v srpnu 2014.
Nedílnou součástí Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti jsou i černobílé fotografie. Ty příběh nejenom krásně ilustrují, ale přímo se stávají jeho součástí, protože zobrazují konkrétní postavy nebo scény z knihy. Fotografie jsou zvláštní, až bizarní, takže skvěle umocňují tajuplnou atmosféru.
Ransom Riggs přišel s pečlivě promyšleným, netradičním příběhem s lidskými postavami a dobře vybudovanou atmosférou tajemna. V Sirotčinci slečny Peregrinové pro podivné děti, který byl jeho románovým debutem, prokázal, že patří mezi talentované spisovatele a nebojí se do young adult literatury přinést něco nového a neotřelého.
Vydala: Jota; 2012
