Lois Duncan: Šibeniční vrch
Šibeniční vrch je další počin z pera Lois Duncan, autorky napínavých knih pro náctileté a dospělé, které u nás minulý rok vyšel duchařský příběh Temnou chodbou.
Sedmnáctiletá Sarah Zoltanneová se s matkou Rosemary přestěhovaly z Ventury do malého, nábožensky konzervativního městečka Pine Crest za matčiným přítelem Tedem Thompsonem. Sarah nechápe, proč máma hodila za hlavu svou samostatnost a podléhá přáním a rozhodnutím ženatého muže v rozvodovém řízení. Ted je navíc ředitelem střední školy, kam má nastoupit do posledního ročníku, a na Sarah v novém prostředí moc ohledů nebere. Napadá ji i za údajné vynucování pozornosti od své matky a Sarah je tak obklopena nepřátelským postojem nejen na nové škole a v městečku, ale i doma. Ted je sám otcem dvou dětí, devítiletého syna Briana a dcery Kyry, která právě nastoupila do prvního ročníku téže školy. Se Sarah se nemají rády.
Eric Garrett je oblíbený a Sarah velmi přitahuje. Kamarádí se však s Kyrou a společně uvrtají Sarah do role věštkyně na tradiční školní zábavě v předvečer všech svatých, na Halloweenské pouti. Sarah se svého úkolu zhostí tak dobře, že jí Eric přemluví, aby ve věšteckém řemesle pokračovala. Sarah pomalu zabředává do nařčení z čarodějnictví a je nucena čelit ještě většímu nepřátelství svých spolužáků. Naštěstí je tu ještě kamarád Charlie s rodinou, který tak jako ona do městečka nezapadá.
Hlavní hrdinka Sarah je sympatická, snaží se se vším špatným poprat a nevzdává se. Ostatní postavy jsou zvláštní, často přimějí čtenáře zamýšlet se nad tím, zda je možné, aby byly tolik ovlivněné prostředím, celkovou náladou a okolnostmi, nebo mají skutečně takový charakter. Eric je vždy první u věcí, které dobře vypadají navenek, ale mimo oči společnosti, se chová úplně jinak. Kyra by zas nejraději pouze zapadla mezi skupinu oblíbených, ale přitom neváhá sbírat na každého drby, které neváhá použít i proti nim samým.
Lois Duncan si v románu pro náctileté pohrává s tématem čarodějnictví a převtělování. Čtenář se dozví spoustu podrobností o čarodějnických procesech v 17. století v nedalekém Salemu. Příběh je poutavý, děj má spád a charaktery jednotlivých postav jsou dobře vykreslené. Autorka nechá čtenáře nahlédnout pod pokličku prvního zdání a za zavřené dveře konzervativních rodin ohánějících se svou pevnou vírou. Když není nic špatného vidět, tak je vše v pořádku. Styl psaní je velmi podobný o mnoho let dříve napsané knize Temnou chodbou, taktéž hrdinky obou knih vycházejí z podobného prostředí, jsou stejně staré a obě se stěhují na nové místo mezi neznámé lidi.
Šibeniční vrch jsem přečetla velmi rychle, ale mrzelo mě dvojí téma knihy. Těšila jsem se na příběh o čarodějnictví, které však nakonec nebylo tím hlavním. Možná proto jsem z knihy nebyla tak nadšená jako z předešlé Temné chodby, kde bylo téma lépe využito. Každopádně příběh je zajímavý a jeho čtení jsem si užila.
