Hanina Veselá: Slza pro dračího pána
Slza pro dračího pána zahajuje edici kolibřích knížek PULČÍK nakladatelství Mytago. V této zbrusu nové řadě budou vycházet povídky z českého hráčského světa Asterion, v němž se příběhy o Magnólii odehrávají, ale i povídky mimo tento svět od různých autorů.
O Hanině Veselé
Narodila se v Praze, kde dodnes žije. V jedné osobě spojuje skoro neslučitelné profese a záliby – je historikem, právníkem, literátem a snílkem. Mezi její další zájmy patří portrétní fotografie, cestování a chov „žab ve skořápkách“.
O její hrdince
Vystupuje v románu Magnólie a démon, (Mytago, 2013) a můžete ji potkat na kterémkoliv z kontinentů herního světa Asterion. Je nadanou telepatkou a občas fušuje i do nekromancie.
Co mají obě společného?
Zrzavé vlasy, cynický humor, řádně prořízlou pusu a spoustu příběhů. Novela Slza pro dračího pána je jedním z nich.
ANOTACE:
Telepatka Magnólie pracuje pro nebezpečného muže a její svět je plný intrik a krvavých překvapení. Na lodi Dráče připluje do rodné Plaveny s úkolem získat vzácný minerál od svého někdejšího mistra, arcimága Zvina. Ten však sleduje vlastní cíle a žádný prostředek k jejich dosažení mu není cizí. Atraktivní zrzka se bude muset hodně ohánět, aby z námořního dobrodružství vyvázla se zdravou kůží.
Další příběh ze světa Asterion!
Plazila jsem se lepkavou tmou, obklopená tepajícím životem. Z dřevěného obložení větrací šachty sálala energie a její vibrace zintenzívněly, kdykoliv jsem se přiblížila k místům s větším počtem lidí. Císařský palác přetékal emocemi. Vnímala jsem cizí mysli, různě světélkující body v moři černoty. Kolem mne proplouvaly utopické cíle, myšlenky plné msty a nenaplněné ambice. Prodírala jsem se jimi a postupovala dál šachtou po kolenou, a když bylo třeba, tak i po břiše. To, co jsem hledala, bylo velmi konkrétní. Oheň ve skle, který mě úplně oslnil, tím však nebyl.
„Chceš nás usmažit?“ obořila jsem se na ruku s olejovou lampou. „Jsme tu jak v rakvi, všude dřevo. Okamžitě to uhas!“
„Neječ na mě, nejsem tu prvně!“ V záři plamínku se blýskly bělostné zoubky. Vždyť je to ještě holka! Zrzka, stejně jako já. To v Plaveně není nic neobvyklého. Měla bych si dávat bacha. Jak to, že jsem se nechala takhle překvapit?
Vysvětlení se blyštělo přede mnou, na dívčině krku. Athorské stříbro. V jistých kruzích nabíralo na popularitě. Bez mnohaletého tréninku jste s jeho pomocí automaticky získávali odolnost vůči čtení myšlenek.
„Ležíš mi v cestě,“ pravila jsem jí, zatím ještě mile.
„To samý můžu říct já vo tobě!“ zkoumavě pohlédla na mou škrabošku a zlodějské rukavice. Sama nebyla vystrojená o moc důvěryhodněji.
Usmála jsem se na ni: „Ztrácíme tu čas, sestřičko. Já jsem starší, ty jen mládě, takže vypadni. Dřív, než si to rozmyslím.“
Vleže jsem se ještě s nikým nervala.
INFORMACE KE KNIZE:
Hanina Veselá: Slza pro dračího pána
Nakladatel: Mytago
Obálka: Milan Fibiger
Rok vydání: 2014
Počet stran: 114
Provedení: paperback
Cena: 99 Kč