Kelley Armstrong: Přivolávání (Nejtemnější síly 1)
Patnáctiletá Chloe Saundersová vidí to, co by normální člověk vidět neměl. Mrtvé lidi. Duchy. Po incidentu ve škole, kdy ji pronásleduje mrtvý školník, je poslána do Lylova domova, zařízení pro psychicky narušenou mládež, kde jí diagnostikují schizofrenii. Je ale Chloe opravdu blázen?
Lylův domov je speciální ústav pro hrstku pacientů. Přesně řečeno jich je sedm a to se ještě dvou z nich autorka hned na začátku zbavila. Zůstala tu Chloe, její nová kamarádka Rae, dvojice podivínských bratrů Simon a Derek a protivná primadona Victorie.
Všichni pacienti zde musí dodržovat přísný režim – chodí do školy, na psychologická sezení, věnují se domácím pracím nebo sportu. Hlavně spolu nesmí mluvit o svých chorobách ani o věcech, které na jejich diagnostikované nemoci nesedí. Chloe postupně přichází na to, že Lylův domov skrývá temná tajemství a že ona ani ostatní pacienti se zde neocitli čirou náhodou.
Čtenáři ví, jak to s těmi nemocemi ve skutečnosti je, což při čtení vytváří děsivou a paranoidní atmosféru. Pro ty, kdo mají rádi horory, to bude slabý čajíček a budou protáčet oči v sloup s tím, že tohle už přece četli nebo viděli. Na slabší povahy by ale tísnivá a zneklidňující atmosféra plná tajemství měla patřičně zapůsobit. Zvlášť pokud se rozhodnou knihu číst v noci.
Autorka tajemstvím zaobalila i jednotlivé postavy, což ale vedlo k tomu, že v jejich charakterech nešla do hloubky. Chloe není žádná kick ass hrdinka, bojí se svých schopností i duchů, dlouho odmítá uvěřit v nadpřirozené věci, takže místy působí trochu nedůvtipně. Teprve v samotném závěru knihy se začne měnit, což dává naději, že v druhém dílu bude silnější a dospělejší.
Kelley Armstrong postavu Chloe ozvláštnila tím, že na svých patnáct let vypadá neobvykle mladě. Pro starší čtenářky může být patnáctiletá hrdinka příliš mladá a nevyspělá, zvláště když ještě vypadá na dvanáct. Tento prvek je sice originální, ale ne příliš čtenářsky atraktivní.
Příběh je vyprávěn v první osobě z pohledu Chloe. Děj knihy působí trochu neuceleně, protože se ze začátku odehrává na umělecké škole, kde Chloe studuje, poté v Lylově domově a nakonec mimo něj. Neuškodilo by, kdyby autorka některé části zkrátila a začátek úplně vynechala. Přesto v knize nechybí napínavé a akční scény, dočkáme se i pár překvapivých zvratů. Většinu akce a bohužel i podstatných informací o fungování světa si ale autorka ponechala až do samého závěru.
Chloe jako studentka filmové vědy vnímá některé scény jako by objektivem kamery a některé dialogy si zase představuje jako filmový scénář. Kelley Armstrong se tak vypořádala s Chloeinou vírou ve věci neuvěřitelné. Nejde o žádné převratné pojetí v přerodu myšlení hrdinky, ale ve většině případů to docela dobře funguje, i když občas je patrné, že si tím autorka vypomohla jako berličkou.
Nechybí ani pro young adult tradiční romantická zápletka, není na ni ale kladem přehnaný důraz. Zdá, že se mezi Chloe a Simonem rodí něžnější city, Chloe má ale i pár momentů s jeho bratrem Derekem, takže se nedá vyloučit, že se v příštích dílech dočkáme milostného trojúhelníku.
Kniha stojí především na čtivosti a dobře vybudované atmosféře, nikoliv na akci, charakterech hlavních hrdinů nebo dialozích. Přivolávání přečtete během chvilky, ale je to vyvoláno spíš autorčiným jednoduchým a svižným stylem, než dech beroucím příběhem. Kelley Armstrong přišla se zajímavým a neotřelým pojetím duchů a nekromancie, nedokázala však ze slibného nápadu vytěžit maximum, protože příběh i charaktery postav spíše kloužou po povrchu. Konec je ovšem natolik zajímavý, zlomový a otevřený, že rozhodně navnadí na druhý díl Probouzení, který vyjde v překladu letos na podzim.
Vydal: Galatea; 2014
Jsem zvědavá, jestli se tahle série mezi čtenáři chytí. Kdyby jo, možná by časem někdo česky vydal od autorky i Bitten a další díly ze série Otherworld.