Miroslav W. Štěpánek: Lcf. Company: Odpadlík
Jing a jang, dobro a zlo, život a smrt, řád a chaos. Protiklady, které bez sebe nemohou existovat. Přesto se občas najde někdo, kdo misky vah vychýlí a rovnováze hrozí zhroucení. Naštěstí pro lidstvo existují síly světla i temna, které mají za úkol takové katastrofě zabránit.
Román Lcf. Company: Odpadlík o jedné z největších hrozeb vypráví. Prastarý démon Seth se rozhodl zbořit zavedené uspořádání a svrhnout Boha i Lucifera. Že při tom zničí náš vesmír, bere jako nezbytnou podružnost. I když je jeho plán takřka bezchybný, tak se při realizaci nedokáže vyhnout několika abnormálním jevům ve světě smrtelníků. Peklo vyšle své Lovce, aby podivné události prošetřili a obnovili narušenou rovnováhu.
Hlavním hrdinou je jeden z Lovců, démon Ramon. Čtenář sleduje jeho počáteční tápání, rozkrývání stop, spoustu drsňáckých hlášek, vršení hromad mrtvol, dozví se například, že andělé jsou banda natvrdlých kreténů, a vše vrcholí patřičně velkolepým střetem…
Po řadě úspěchů s povídkovou tvorbou připravil Miroslav W. Štěpánek svojí knižní prvotinou čtenářům příjemné překvapení. Velmi slušně řemeslně napsaná akční urban fantasy, plná černého humoru, která má i poměrně zajímavé rozuzlení. Mohou být vznášeny námitky, že se jedná o další napodobeninu Kulhánka a Kotlety. Ovšem, nalejme si čistého vína, to je přesně ten druh literatury, o který je stále mezi čtenáři velký zájem. Taková výtka může být pro autora vlastně pochvala. I já sám jsem si nedávno posteskl nad nedostatkem podobných žánrovek.
Po počátečním nadšení je dobré vystřízlivět a přiznat i chyby, kterým se Odpadlík nedokázal vyhnout. I když se text dobře čte, tak zvolená forma úvodu je poněkud nešťastná. Štěpánek čtenáře vhodí v prologu přímo do akce a není jasné, co se děje, proč se to děje a hlavně, jaké schopnosti hrdina má a zda ho mohou probíhající události ohrozit, nebo je hravě zvládne. Pak je řadu kapitol vysvětlováno, jak k tomu došlo a čím to bylo pro Ramona výjimečné. Takový napínák výborně funguje u příběhu, kde je hned zhruba jasné, co se může hlavní postavě stát. Však už Kulhánek ve Vyhlídce na věčnost ukázal, jak se s retrospektivou nemá pracovat. Ještě že zde zůstalo jen u úvodu.
Dlouho by šlo probírat množství scén a prvků okoukaných zjevně někde jinde. Například využívání různých vrstev reality a jejich vlastnosti jako by z oka vypadly z Lukjaněnkova cyklu Hlídka. Je to tak do očí bijící, že se až vkrádá myšlenka, zda to není schválně. Ale proč by tomu tak bylo, to zůstává záhadou. Také logika místy silně pokulhává.
I přes řadu nedostatků je mé doporučení jednoznačné. Tuhle knížku si přečtěte. Druhý i třetí díl Bratrstva krve zábavou i nápadem hravě válcuje a celé Perunově krvi je důstojným soupeřem. Udělil-li jsem druhé Perunově krvi hodnocení 70 %, tak při porovnání toho, jak jsem se přičtení obou knih bavil, musím sáhnout po stejném hodnocení. Držme Štěpánkovi palce, aby další knihy byly ještě lepší. Potenciál k tomu zcela jistě má.
Hodnocení: 70 %
Vydal: KJV – Poutník; 2014
Přečíst? Obálka je taak braková, že už to víc nejde, a tak by mě ani ve snu nenapadlo po knize sáhnout. Jak to napadlo tebe? .Další příklad toho, jak obálka prodává/ neprodává. Takhle pohřbily obaly trilogie od Elrod špičkovou upíří minisérii.
Musím ale ocenit tvé srovnávání s jinými žánrovkami a tak přesně vím, jaká kniha je. Kdybys napsal Bratrstvo krve jednička, tak po tom skočím, takhle je úplně jasné, co se pod děsnou obálkou skrývá – ne až tak děsný obsah, ale text, který neurazí, ani nenadchne :-)
Braková? Jak to myslíš? Asi moc nestála. Ale celkem vystihuje o co v knížce jde a znám spousty horších obálek. :)
Text rozhodně neurazí a hlavně pobaví. O to mi jde především. ;) Jen to hold bude spíš čtení pro kluky, než pro holky.