Mike Ashley (ed.): Svědkyně temnot

Kdo by se alespoň občas rád nebál v bezpečí, třeba nad knihou, kterou může kdykoli zavřít? Antologie Mikea Ashleye Svědkyně temnot je sbírkou duchařských příběhů s nadpřirozenými jevy ze staré Anglie od opomíjených, ale i známých autorek viktoriánské doby.

Jedenáct strašidelných příběhů v knize Svědkyně temnot, jež sestavil anglický spisovatel Mike Ashley, zavede čtenáře do zákoutí staré Anglie. Všechny povídky vyšly spisovatelkám, které v době patřící mužům našly uplatnění a vydávaly svá díla pod mužským pseudonymem nebo pod svým vlastním jménem. Příběhy jim vycházely v časopisech, magazínech a tematických souborech. Mnoho povídek však na své vydání stále čeká.

Každá povídka má svůj styl vyprávění a je vždy na prvním listu doplněna ilustrací Milana Malíka, která navozuje pochmurnou atmosféru. Všechny jsou na konci doplněné komentářem Mikea Ashleye o autorčině způsobu života, nebo informacemi o vzniku příběhu.

Emily Brönteová: Palác smrti
Pojednání o lidských vlastnostech, které nám vládnou a z nichž mrazí. Její Výsost Smrt má čím dál více práce a její jediný ministr Stáří na svou práci nestačí. Hledá kandidáta pro novou funkci premiéra, který bude nadřazen dalším nově jmenovaným ministrům a jenž panovnici přivede mnoho dalších obětí. Je to velmi nadčasová povídka, o po jejím přečtení mi bylo nedobře.

Elizabeth Gaskellová: Co vyprávěla stará chůva
Stará chůva vypráví vlastní zážitky dětem z doby, kdy se jako chůva starala o jejich maminku. Žily ve velkém panském domě na venkově, ve společnosti dvou starých žen, které ve svém mládí zažily velkou tragedii. Za nocí se ve starém domě ozývají dávno rozbité varhany a každý rok v den výročí tragédie se zjevuje duch holčičky. Je to klasický duchařský příběh, který se hodí k vyprávění do zšeřelých místností s tajemnou poetikou. Při čtení jsem si vzpomněla na všechny školy v přírodě a letní tábory, kdy se podobné příběhy vyprávěly.

Mary E. Braddonová: Stín v temném koutě
V této povídce se mísí vědecký duch s lidskou pověrčivostí. Starý mládenec, který žije ve svém domě na venkově a který má rád svůj klid pro bádání nad mnohými vědami, je svědkem zcela nevědeckého jevu končícího smrtí. Po přečtení Stínu jsem byla rozhořčená zbytečnou smrtí. Ne vždy, když se něco nedá vysvětlit, to i neexistuje.

Charlotte Riddellová: Statek pod ořešáky
Další z duchařských příběhů z anglického venkova, kde je radno se vyhýbat některým místům. Londýnský úředník, po úrazu a s tučným odškodným, hledá na zotavenou statek na venkově, který by mohl obhospodařovat a žít na něm se svou rodinou. Idylické prostředí se ale záhy změní vlivem potulujícího se ducha, který nemá klid. Trocha detektivního pátrání a odhalení vraždy bylo zajímavým prvkem celé knihy.

Mary E. Pennová: Nájemnice chaty pod cedry
Někteří z nás jsou citlivější nežli jiní a vnímají věci nám skryté. Proto mohou být svědky potrestaného zla. Advokát Persival Wilford hledá místo, kde by strávil dovolenou, a v novinách ho zaujme inzerát, který nabízí pronájem chaty s povolením v blízkém potoce lovit pstruhy. Chatu si najme a k svému překvapení zjistí, že stejně jako podivínský zahradník, který se v chatě stará o zahradu, slyší andělský zpěv před nedávnem v chatě zavražděné slavné zpěvačky. Moje cítění pro spravedlnost bylo v této povídce usmířeno.

Louisa Baldwinová: Případ sira Nigela Ptterburna
V duchařským příbězích nesmí chybět ani rodinné prokletí, kterému je svědkem lékař. Doktor Caxton, mladý nadějný lékař, je svým učitelem doporučen na místo, kde má pečovat o pacienta s těžkou malárií. Přes všechnu péči, která by jindy pomohla, však pacient schází před očima. Podivné procesí, které na něj čeká, by poděsilo i silné nátury. Děsivý příběh, který mi přidal na čelo pár vlásek, protože jsem se nedočetla příčiny veškerého dění.

Mary E. Wilkinsová Freemanová: Luella Millerová
V tomto příběhu je životní energie a obětavost tím, oč tu běží. Ne vše je tak líbezné, jak se na první pohled zdá. Vyprávění o Luelle je provázeno nepochopitelným množstvím úmrtí osob, které se o ní starali. Opět jedna z povídek, která mě rozhořčila.

Violet Quirková: Tři polibky
Čísla mají i v dnešním světě velkou váhu. Tak jako zrada.
Mladá žena těsně po porodu se setká s podivnou osobou, která přijde přesně třikrát. Při čtení jsem si vzpomněla na Polednici.

Edith Nesbitová: Třetí elixír
A nebo taky „Z deště pod okap“. Stát se obětí vědeckého pokusu není to, oč člověk stojí. Roger Wroxham se vydal do uliček nočního Londýna s úmyslem rozhodnout se, zda skončí se životem. Někdo se však snaží rozhodnout za něj. Zajímavá povídka, bavila jsem se.

George Eliot(ová): Zdvižený závoj
Mít schopnost si v lidech číst a znát svůj osud může pošramotit život současný. Mladý muž z dobré rodiny s duší umělce, který nenalezl uplatnění, nakonec kvůli nemoci získá zvláštní dar nahlížet lidem do myšlenek. Po přečtení jsem byla rozmrzelá, že se svým darem neučinil něco přínosného.

Elizabeth Stutová Phelpsová: Přízrak
Vina, vyznání a smíření s podivným koncem. Příběh o přemítání ženy v nočním tichu, kdy váží svoje viny a promlouvá k duchu svého mrtvého manžela. Přiznávám, že tahle povídka mně svým stylem nešla pod nos, ale závěr je tak podivný, že si právě na tuhle poslední vzpomenu nejčastěji.
Některé z příběhů slouží k zamyšlení, některé jsou trochu naivní, a z některých mi běhala husí kůže po zádech. Všechny povídky se mi ale pěkně četly a užila jsem si je. O některých musím stále přemýšlet a tou poslední si nejsem stále jistá, jak vlastně dopadla. To vše je určitě dobrou známkou toho, že můžu antologii Svědkyně temnot jedině doporučit.

Vydal: Albatros Plus, 2014
Ukázka
Koupit