Čarodějové, čarodějnice, čarodějčata II – Yennefer

Yennefer z Vengerbergu, pro přátele Yenna nebo Yen, je jednou z čarodějnic, které se objevují v sérii Zaklínač Andrzeje Sapkowského.

Kráska s havraními vlasy a fialkovýma očima, kterou poznáte po angreštovo-šeříkovém parfému, obvykle nosí kombinaci bílo-černého oblečení a na krku má sametku s obsidiánovou hvězdou, která je kromě krásného šperku i důležitou pomůckou při čarování. Její krása je daná čáry a magickými lektvary. Stejně jako ostatní čarodějky byla rekrutována jako malá holčička, znetvořená nějakou nemocí. Tato vnitřní ošklivost z mládí ovlivnila její životní postoj. Namyšlená, arogantní čarodějnice není v jejím případě nijak hanlivé označení, ale konstatování faktu. Když se rozčílí, používá výrazy, že se červenají uši i otrlým trpaslíkům.

Jejím občasným partnerem je zaklínač Geralt z Rivie. S Geraltem se střídavě schází a vášnivě milují a rozchází a potom se stejně vášnivě nenávidí. Problém většiny čarodějek je, že nemůžou mít děti, díky používání lektvarů a magie. Yennefer to velmi těžce snáší a dělá, co může, aby dítě měla. Yennefer zasáhne také do osudu dítěte překvapení Ciri a jeden čas ji vychovává a učí základům magie. Ciri je Geraltův svěřenec a funguje tak jako dítě, které Yennefer a Geralt nikdy mít nebudou.

V době míru se věnuje přípravě lektvarů a udílením rad králi Demawendovi. Byla taky členkou rady čarodějů. Politikaření a pletichaření je hlavním koníčkem většiny čarodějů a ani Yennefer není výjimkou.

„Ani na jméno se tě nezeptali,“ podotkla kysele, když dohnala Yennefer uprostřed rozježděné, blátivé ulice. „Ani na to, odkud jedeme. Začarovalas je?“
„Je ne. Sebe.“
Yennefer se k ní otočila a Ciri hlasitě vydechla. Čarodějčiny oči planuly fialovým ohněm a její tvář oslňovala krásou. Vyzývavou. Uhrančivou. A nepřirozenou.
„Ten zelený flakón!“ dovtípila se okamžitě Ciri. „Co v něm bylo?“
„Glamarye. Balzám, nebo spíš elixír pro mimořádné příležitosti. Ciri, musíš vjíždět do každé kaluže, co jich na téhle ulici ji?“ (Zaklínač IV., Čas Opovržení, str. 46)