Petra Neomillnerová: Písně čarodějky 3 – Zjizvení

Ukázky z knih / 27.3.2014 /

Nakladatelství Epocha právě vydává 30. svazek edice Fantastická Epocha: Písně čarodějky – Zjizvení. Strhující závěr drsné fantasy trilogie o čarodějce Moire.

Neomillnerova_Zjizveni

 

O sérii Písně čarodějky:

Rudovlasá čarodějka Moire poznává, že magie není jen míchání dryjáků a čáry za účelem přivolání lásky. Ona i její blízcí a milenci se potýkají s nepřízní mocných i hněvem davu, za cenu mnoha ran a těžkých ztrát se z lehkomyslných dětí stávají tvrdí hráči. Intriky, nemoci, války, mrtví přátelé, ztracené iluze… A z rudovlásky je mocná žena, které není radno zkřížit cestu. Co Moire získala a o co přišla? Je na vrcholu moci ještě místo pro lásku, soucit a přátelství?

Trilogie Písně čarodějky patří mezi nejlepší díla současné české fantastiky. Vyniká propracovanými postavami, které procházejí poutavým psychologickým vývojem, drsným světem, který svým hrdinům nic neodpouští, a působivou atmosférou. V neposlední řadě zaujme samotná Moire, charismatická a silná hlavní hrdinka, jejíž složitý život autorka přibližuje prostřednictvím svého charakteristického a v české fantastice originálního stylu, který umožňuje čtenářům příběh nejen číst, ale opravdu prožívat. Není to příliš veselé čtení, o to víc však láká a dokáže zapůsobit.

 

Zveme vás na křest knihy Zjizvení, který proběhne v pátek 4. dubna 2014 od 18:00 v knihkupectví Fantasya (Šafaříkova 370/11, Praha).

 

 

Anotace:
Moire se v doprovodu rozhádané smečky přátel vrací do Ostwegenu, aby znovu vrátila Bratrstvo na výsluní. Je však ve velmi choulostivé situaci – svou loajalitu musí dělit mezi Layelu a Bratrstvo. Rabe je zmrzačený, Viero ve vězení a nepřátelé zvolí spíše jed v poháru než otevřený boj. Rány utržené ve špinavé posenské válce se hojí jen pomalu a na svět se chystá dítě.

Ukázka z knihy:

V háji jsem se trochu vzpamatovala, a tak jen vztekle odmítnu, když mi chce Suntje vzít z ruky otěže mé klisny. Chci otevřít portál do Kalleswaldu sama, ale Rabe mě předejde. Mlčí, stejně jako Suntje a Grainne, a já dostávám strach. Připadá mi, že vědí něco co já ne. I dcera ve mně něco ví a neklidně se mele. Je mi trochu slabo, ale pořád ne dost, aby to oprávnilo ty vážné tváře. Pak vystoupím z portálu a Kalleswald vykřikne, zapře se kořeny a vtáhne mě do svého lůna. Omdlím tak rychle, že ani nestačím pustit otěže.

„Jed,“ je to první slovo, které řeknu po tom, co mě Rabe probere. „Není to kletba, je to jed. Působí pomalu, aby si člověk nestačil všimnout a bránit se.“
Rabe má ted’ oči jako hrob zasypaný vápnem. Ledové, mrtvé.
„Pomůže ti tohle místo?“
Pokrčím rameny. Bude se mi odsud líp odcházet, až přijde čas, to určitě, ale… Vina, že svou chybou zabíjím i dítě, na mě dopadne a já vím, že jen tak čekat nedokážu a že už dál ani nebudu chránit tu, kterou podezírám.
„Je dost možné, že se tady dokážu udržet. Zavolej mi Desmonda, a Rabe, pošli ted’ všechny pryč.“
Zvednu se ze země a s hrozným pocitem, že každý pohyb, který udělám, roznáší jed do těla, se vleču ke stromům. Rabe jde za mnou jako čestná garda, nebo možná jako kat.

„Zajdeš za ní?“ Vypadá tak nepříčetně, že ho raději přidržím za rameno, „ale nesmíš ji zabít, potřebujeme…“
„Protijed, já vím. Vypadám snad jako idiot,“ vyjede na mě.
„Vypadáš jako někdo, kdo ji jde oddělat.“
„Proč to udělala?“
Nejspíš to opravdu neví.
„Kvůli dítěti, o které jsi ochoten se starat. O to její jsi nebyl.“
„Ona přece žádný neměla,“ odplivne si Rabe.
„A nikdy ani žádný nečekala?“
„Dobře, možná čekala. Podívej, děvenko, víš, jak tyhle věci chodí.“
„To vím moc dobře.“
„Tak proč neotráví mě?“
To je otázka, která Rabeho trápí nejvíc. Já si vyčítám dítě, a on…
„Protože by musela přiznat, že vsadila na špatnýho koně, ztratila s tebou spoustu času, spletla se. Takhle si pořád může namlouvat, že jsem tě opentlila přes tvé otcovské pudy. Rabe, ona nepřemýšlí o tom, že jsem jí sebrala chlapa, dobře ví, že spolu nespíme. Já sebrala jejímu dítěti otce, a to je horší.“
„Já s ní žádný děti nechtěl,“ ted’ chytne on mě, opře mě o dub jako voják služku, i když s naprosto jinými úmysly. Trochu se motám.
„Já taky žádný dítě nechtěla,“ zamumlám nezřetelně. „Je v tom strach, co? Strach, že nás přes děti můžou dostat, mě tím spíš, s tím bubnem, s tělem, co se brání…“
„Je v tom strach,“ připustí Rabe. „Mě by zas skrz dítě mohly dostat ty běhny, a to jsem nechtěl.“
„Takže čekala, a tys jí pomohl?“
„Pomohl jí někdo jinej, potrat od layelánce přece čarodějka nepotřebuje. Ale ano, máš pravdu, řekl jsem jí, aby to dala pryč. Do postele je Antje dobrá, jako matka…“
Dívám se mu zblízka do tváře. Nejspíš by strpěl ženskou, jako jsem já, válečnou čarodějku, možná runičku, snad dokonce i druidku, ale s Antje to pro layelského byla mesaliance.
„Můžeš si za to sám,“ řeknu tiše.
„I za to, žes to schytala, můžu já,“ obviní se. Na jeho bolest se špatně dívá.
„Dostaneš to z ní?“ Zvratky stoupají do krku a vím, že za chvíli budu blít.
Semkne rty a já se snažím zahnat ošklivou představu Rabeho mučícího svou milenku.
„Spolehni se.“
Už dlouho na něj spoléhám, takže jen kývnu a pak mě zlomí záchvat dávení.
„Postarám se o ni,“ slyším za sebou a mých spánků se dotýkají studené ruce vonící kůrou. Laeg je tady.

Info o knize:
Autorka: Petra Neomillnerová
Série: Písně čarodějky 3
Obálka: Roman Kýbus
Formát: paperback, 145×205 mm
Počet stran: 248
Cena: 249 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
Edice: Fantastická Epocha, sv. 30
ISBN: 978-80-7425-200-6

O autorce:
Petra Neomillnerová (*1970)
Jedna z nejúspěšnějších autorek současnosti se ve své tvorbě zaměřuje především na fantasy. Debutovala povídkou v časopise Pevnost; první samostatnou knihu, sbírku povídek Vlastní krev, vydala v roce 2006. Ve většině příběhů vystupovala čarodějka Moire a její partner Desmond, kterým autorka věnovala trilogii Písně čarodějky (2007-2014) a několik dalších povídek, jež shrnula do sborníku Rudovlasá 2012. Drsná zaklínačka Lota je hrdinkou románu Psí zima (2008) a sbírek Zaklínačka Lota (2009) a Žár krve (2011); upírka Tina Salo vystupuje v již šestidílné stejnojmenné sérii ze současných Čech (2007-). V poslední době se věnuje především tvorbě pro děti – knihám o holčičce-duchovi Amélii (dosud vyšly Amélie a tma,2012, a Amélie a barevný svět, 2013). Je rovněž autorkou několika publikací o magii. Tvorba Petry Neomillnerové se vyznačuje velmi čtivým literárním stylem, působivou atmosférou, charismatickými, silnými hrdinkami a až naturalistickou syrovostí a tvrdostí, která však není bezúčelná. Právě tyto vlastnosti totiž dodávají všem jejím textům nádech opravdovosti a uvěřitelnosti.

komentáře 3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít