Denuo Sanctum 9

Devátý díl povídky ze světa knih Ritus a Sanctum. Ericův příběh pokračuje… (předchozí díly zde)

 

Helen seděla v autě a nenápadně si prohlížela muže vedle sebe, jak vlastně byl starý. Měla být jeho pravnučka, ale vlkodlak vypadal jako mladík. Mohl by být jejím starším bratrem. Fenris na ni ale nemluvil, neprozradil jí nic o svém životě. Zkusila se ho ptát, ale jako by mluvila do zdi. Žádná odpověď, žádná reakce. Nebyl vlkodlak nakonec hluchý? Helen napadlo, že ho někdo mohl zranit a rána se pořádně nezahojila. Spíše tím ale utrpěl rozum toho tvora než sluch.

Muž zastavil a vyšel z auta. Helen budovu před sebou dobře znala, byl to sirotčinec. Snad si vlkodlak nechtěl adoptovat dítě? Helen si okamžitě vybavila příběh Romula a Rema. Legendy někdy mohly mít opravdu zajímavé vysvětlení. Žena si ale sama sobě vynadala. Měla příliš málo informací o muži před sebou a její fantazie byla až moc divoká.

Fenris minul hlavní bránu a našel malé okno, které vedlo do postraní uličky. Vlkodlak svlékl kabát a beze slova ho hodil ženě. Rychle vyšplhal po zdánlivě rovné zdi a zmizel v budově. Helen se změnila jen na komparz nebo živý věšák.

Za několik minut se ozval vyděšený křik a muž opět vyskočil stejným oknem, kterým se do budovy dostal. V náruči držel malého chlapce, který byl v obličeji úplně bílý.

Helen mu v této chvíli rozuměla. Fenris měl opravdu podivné praktiky, jak se dostávat ke svým příbuzným. Rychle sedli do auta a jeli dál.

Helen znovu zkusila zjistit nějaké informace. „Co je to vlastně za chlapce? Proč jsme ho unesli?“

Fenris porušil své mlčení, ale tvářil se naštvaně. „Je to jeden z tvých příbuzných. Myslel jsem, že tě to napadne.“

Helen jeho reakce urazila, ale hodlala využít toho, že jí chce odpovídat na otázky. „Proč vlastně hledáme příbuzné? Nevidím v tom žádnou výhodu.“

Vlkodlak se několik vteřin rozmýšlel, než odpověděl. „Nikdy jsi nechtěla znát svou rodinu?“

Helen to chtěla, když byla malá, ale sentiment rozhodně nebyl ten důvod, který Fenrise hnal k něčemu takovému. „Jaký důvod k tomu má Fenris?“

Vlkodlak se usmál. „Vidím, že ses i něco naučila. Krev má pro vlkodlaky velkou cenu. Větší než u lidí, proto hledám své příbuzné. Smečka se nepřátelům ubrání lépe, než když bude každý sám. Existují lovci, kteří by mohli zabít i tebe, jen kvůli tomu, že jsi moje příbuzná. Střetl jsem se s nimi a skoro mě zabili. Nebýt tvé pomoci, propadl bych se do zapomnění a už by mi nic nepomohlo.“

Helen přemýšlela o jeho slovech po zbytek cesty. Opravdu někde byli lovci, kteří by ji zabili jen kvůli tomu, že jeden z jejích předků byl vlkodlak? Nemohla to být nakonec jen další výmluva podivného muže? Nakonec ale uvěřila jeho slovům a rozhodla se, že dalšího příbuzného vypátrá sama. Chtěla dokázat, že je pravou pravnučkou vlkodlaka Fenrise.

***
Lena několik dní přemýšlela, co má dělat dál. Nechtěla podrazit Erica, ale ani nechtěla jeho jediného žijícího příbuzného nechat ve štychu. Její manžel by ale nikdy nesouhlasil s tím, aby Justinne nějak pomohli. Nakonec jí sama poslala peníze. Eric si něčeho takového nevšime. Stále čekali, kdy se znovu ukáže Fenris, ale výhružky doposud neznámé šermířky se ukázaly jako zbytečné. Nikde nedocházelo k žádným vraždám ani nezmizel nikdo vlivný, až na několik dětí, ale ty by vlkodlak neunesl.

Lena se na okamžik zamyslela. Věděli, jakým způsobem myslí Fenris? Znovu se zamyslela nad posledními zprávami. Nějaký sirotčinec hledal jednoho ze sirotků, ale nemohla si vybavit žádné detaily.  Nakonec přešla k počítači a podívala se na jednu stránku. Opravdu tam našla zprávu o uneseném chlapci. Na stejném místě byla zabita i jedna z žen, která tam pracovala. Chyběl ale popis vraždy. Lena ale i tak věděla, co dělat. Otočila se ke dveřím a vykřikla: „Šermířko, potřebovala bych tě.“

Otočila se zpět k počítači a čekala. Věděla, že žena umí chodit téměř neslyšně, ale toho se nebála. Za několik vteřin se otočila a spatřila druhou ženu s dítětem v náručí.

Lenu trošku urazilo, že si šermířka dovolila vzít malou z postýlky, ale napadlo ji, že jí to mohl dovolit Eric. Místo aby druhé ženě něco vyčítala, jí povyprávěla o sirotčinci.

Na šermířčině tváři se usadil podivný výraz. Opravdu se našlo něco, co zatím nezjistila. Leně to dávalo jistý pocit zadostiučinění.

Žena se jí zamlouvala čím dál tím méně. Několikrát se přistihla i přitom, jak žárlí. Všimla si, jak se na ni Eric dívá, ale na něco takového opravdu neměli dost času. Lena se bála i o svou dceru. Vlkodlaci byli všude a Fenris se mohl brzy ukázat, pokud to už neudělal. Nakonec se domluvila s šermířkou a obě se vydaly na cestu k sirotčinci. Eric nemusel vědět o každém kroku, který udělaly. Lena se přistihla, jak dělá další věc bez svého manžela. Nejdříve pomohla Justinne a nyní šla sama hledat Fenrise. Tedy sama ne, šermířka byla hned vedle ní.

***
Eric seděl u své dcery a četl dopis, který mu Lena nechala. Odjela jen na pár hodin, společně s ní i šermířka. Chyběla ale jakákoliv zmínka o tom, kam odjely. Muž dopis rychle vyhodil a sedl si do křesla. Nejspíše jely jen na nákup.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít