Joe Hill: Vánoční říše

Vánoce – čas pohody, klidu, sněhu, dárků, rolniček a koled. Syn a následovník Stephena Kinga vás zve na výlet luxusním autem do světa, kde Vánoce nikdy nekončí. Že se vám představa věčných Vánoc líbí? Měli byste se začít bát…

Victoria McQueenová má zvláštní dar – na svém kole dokáže přejet přes magický most, který ji vždy dopraví tam, kam si Vicky přeje. Jednoho dne tak ale narazí na Charlese Manxe, starého muže s oblibou v malých dětech, které vozí svým Rolls-Roycem do Vánoční říše, země, odkud není návratu. Vicky jako jediné se podaří uniknout. Po letech chce na vše jen zapomenout, Charles Manx ale nezapomněl na ni – a za svou další oběť si vybral jejího syna.

Victoria je velice chytrá, bystrá a živá dívka, kterou si nelze neoblíbit. Je proto téměř fyzicky bolestivé sledovat, jak ji setkání s Charlesem Manxem zlomilo. Snoubí se v ní sklon k umění, který prozrazují její tetování a který využívá při ilustrování dětských knih, a děsivá minulost, kvůli níž se stala závislou na alkoholu. Přesto je ženou silnou a odhodlanou udělat vše, co bude potřeba pro záchranu svého syna.

Charles Manx je děsivý muž, zrůda, která sama sebe za zrůdu nepovažuje. Vidí v sobě spasitele, jenž zachraňuje děti před horším osudem, než jaký jim nabízí on sám. Copak je strašná možnost navěky si hrát? Co na tom, že vás to bude stát váš vlastní život. Svým smýšlením se tak stává nejen velice zajímavou, ale především hrůzyplnou postavou.

Román nepostrádá v podstatě nic, co si milovník hororů může přát. Nabízí do detailů propracovaný příběh, který není nijak přímočarý, naopak se spoustou kliček a odnoží, mrazivou atmosféru a děsuplné okamžiky, propracované nejen postavy, ale především jejich vzájemné vztahy. Po pozvolném začátku Hill dupne na plyn a nezvolní téměř do samého závěru. Píši téměř, protože román ve své délce může občas působit příliš dlouze, strhující tempo nelze udržet po celý příběh, intenzita událostí sem tam poleví. Občas ale zklidňující tempo není vůbec na škodu, protože Hill tak své čtenáře připravuje na vskutku dechberoucí závěr.

Vánoční říše je příběhem, který se čte v podstatě sám. Je čtivě napsaný a stránky se otáčejí samy. Hill si pohrává s tempem vyprávění tak, že svému čtenáři nedá ani na chvíli vydechnout a ani v pomalejších sekvencích se nelze zbavit našponování a očekávání, co přinese následující stránka. Relativní klid tak působí spíše jako ticho před bouří.

Lze snad beze sporu říct, že talent (a sklon k sáhodlouhým románům, čemuž je Vánoční říše se svým symbolickým počtem 666 stran důkazem) zdědil Joe Hill po svém otci, jemuž je  zdatným žánrovým sekundantem. Román tak bez váhání doporučuji nejen Kingovým fanouškům, ale v podstatě každému, kdo má chuť na výborně napsaný, vygradovaný horor s paranormálními prvky, neotřelou myšlenkou a strhujícím tempem vyprávění.

Vydal Beta-Dobrovský, 2014