Zážitky z Pragoffestu 2014
Mezi 30. lednem a 2. únorem 2014 se v Modré škole v pražských Hájích uskutečnil už 5. ročník Pragoffestu. Celá akce v sobě zahrnuje GameExpo, Pragocon, Legendcon a Český Craftcon. Ve školním areálu se sešli milovníci deskových i počítačových her, oddaní fanoušci seriálů jako Star Trek a Hry o trůny. Nechyběly četné kostýmy z jedné předaleké galaxie ani skupinka duhových poníků. Na své si přišli i zájemci o japonskou či britskou kulturu, o fantasy i sci-fi literaturu.
Celá akce vypukla pro návštěvníky po šesté hodině odpolední ve čtvrtek 30. ledna. Linie přednášek přivítaly své první posluchače, ale celá akce se teprve začala rozjíždět. My (já a Renča s doprovodem) využili pololetní prázdniny a zřejmě jako naprostá většina pracujících jsme si vyžádali dovolenou, abychom na PGF mohli dorazit už v pátek. Cesta na velká pražská nádraží nějakou dobu zabere a přesun k Modré škole se zastávkou na ubytování také chvíli trval. Letos, na rozdíl od let minulých, nezajišťovali pořadatelé festivalu bydlení na ubytovnách, ale organizovali pouze noclehy v horních patrech školy, kde si včasně ubytovaní mohli roztáhnout spacáky ve třídách. Opozdilci se museli spokojit s chodbami.
Prosklenými dveřmi školy jsme prošli chvíli před obědem a hned nás čekala křižovatka. Žádná z cest naštěstí nevedla do pekla. Přímo rovně vcházeli majitelé platných vstupenek viditelně připevněných na oblečení. Doleva mířili neregistrovaní zájemci a doprava předem přihlášení návštěvníci. Odbavení proběhlo plynule a bez potíží a hned u nejbližší nástěnky jsme spatřili známou tvář, naši redakční kolegyni Darkwitch. Po příjemném rozhovoru a po menších komplikacích (ztratila se nám mužská část zlákaná vidinou her a zábavy) jsme vyrazili do nedaleké restaurace, kde na nás už čekaly Axia s Finkou. Následoval dobrý oběd a nad ním porovnávání programů jednotlivých linií a plány jejich zhlédnutí.
S jednou hodinou odpolední nás čekala první přednáška – 10 věcí, na něž autoři kašlou. Její autor věděl, o čem mluví, dokázal pobavit a jeho „Poznámka pod čarou“ ho vzorně doplňovala. V příjemné náladě nás čekal přesun do přízemí a místnosti č. 3, kde probíhal program v rámci TO NEJ (výběr nejlepšího). Zjevně se jednalo o vtípek pořadatelů, protože sál začal být brzy známější spíš jako TO NEJhorší místo k přednášení. Kvůli kabelům nešly zavřít dveře a v těsném sousedství pobíhaly davy mlaďoučkých nadšených a uřvaných příznivců Českého Craftconu. Naštěstí byla Martyho přednáška o Nových komiksových filmech hlavně vizuální. Po ní následovala dvouhodinovka Františky Vrbenské a Vlada Ríši. Druhého z jmenovaných asi nepotěšily výsledky jeho soukromého průzkumu v oblasti náhledů obálek pro novou knížku.
Ve čtyři hodiny začínala přednáška Co číst ze zahraniční fantasy? a po ní následovala výprava do buFFetu, kde byl obsluhující personál proháněn neustálými požadavky na hranolky s kečupem, na hranolky s tatarkou, a na několik druhů toustů. Zůstává s podivem, že fritézy a toustovače nápor vydržely. Během té doby se naše partička rozpadla. Axia zmizela někde mezi davy, Renča řešila redakční záležitosti Sardenu a já jsem stihla část pořadu Z pohádky do pohádky, kde se probíraly filmové pohádky a hlavně jejich zámecko-hradní natáčecí lokace. Hned poté následovala další dávka komiksových filmů od Martyho. K mému potěšení jsem o hodinu později našla Renču u stejného stolu, kde jsem ji zanechala. Společně jsme se odebraly před devátou hodinou, abychom si poslechly Silvii Šustrovu a její Fantastiku nejen pro děti na ČT :D. „Déčko“ se zjevně snaží vychovávat další členy českého fandomu. Začít se musí opravdu brzy.
V sobotu nabízel PGF víc než šestnáct programových linií od deváté ráno až do večerních hodin. Většina účastníků před polednem nevstává, ale výjimkou z tohohle pravidla jsou „minekrafťáci“, kteří se začali početně trousit k budově Modré školy snad ze všech koutů Prahy a sousedního Středočeského kraje. Ke mně a Renče přibyla brzy Ax a dorazila i Slíva s dětmi. Překvapivě jsme všechny čtyři začaly poslechem Honzy Nohovce a Nejlepšími knihami roku 2013. A hned poté nás čekal oběd v našem, již z minulého roku osvědčeném podniku. Jednalo se o sraz Anitablakebooks.cz, který za pořádající výbor zajišťovala Finka. Nad dobrým jídlem, chutnou kávou a horkou čokoládou se nás sešlo skoro ke dvaceti, i když několik z nich patřilo mezi rodinné přívěšky, které byly rády za teplý a klidný oběd. U stolů nechyběla Finka, Tor, Czistoslava, Boule, naše kvarteto z dopoledne. Aby ten babinec nebyl tak velký, tak dorazili i Milda a Dardalion. Připojil se i Kuchy doprovázený hned dvěma dívkami.
Po obědě a s plnými žaludky jsme se rozprchli. Menší část nás zamířila zpátky do školy na Island, skutečnou Píseň ledu a ohně. Velice nemilé překvapení čekalo na předem nepřihlášené příchozí návštěvníky okolo poledne, kdy se na vstupních dveřích objevila cedule oznamující, že došlo k překročení kapacity. Celou situaci se naštěstí během pár hodin podařilo vyřešit a příchodu nových nadšenců nic nebránilo.
Větší část Anití skupiny se rozhodla vyplenit cukrárnu. Naštěstí se ráj mlsalů zákusků ukázal výtečně zásobený, protože na nás ostatní taky zbylo. Z doslechu jsme se dozvěděli, že jediná Finka trhala partu, protože si vybrala jiný druh cukroví než zbytek. Někteří z nás závisláků-mlsalů brzy zjistili, že jeden zkrátka nestačí. Po čtvrté hodině nás v Modré škole tři spisovatelky seznámily s postřehy ohledně vztahů mezi Autory a betačtenaři. Tor si v žádném případě nemohla nechat ujít JWP a jeho Hvězdní honáci opět honí! od sedmnácté hodiny. Já jsem zatím společně s Renčou přezkoušela v kvízu několik dalších účastníků ze znalosti knižních obálek za rok 2013.
Následně se uskutečnil hromadný přesun do občerstvovacího zařízení, kde se srazily redakce Sardenu a Dětí noci. Tím pro některé nás sobotní program a vůbec celý PGF 2014 skončil. Oficiální konec celé akce nastal v neděli po poledni.
Jiní účastníci mohou mít úplně odlišné zážitky. Vždyť za zmínku stojí Bibliobus Oskar parkující před budovou, MatFyz EXPO ve vstupním vestibulu, obrovská herna plná počítačů a stolků s deskovými hrami. Každý nadšenec fantastiky si bez problémů dokázal najít to své. Takže zase za rok nebo raději už v létě na Festivalu Fantazie v Chotěboři.
Moc ráda jsem se s vámi zas viděla osobně, ale musím přiznat, že přeslazená jsem ještě dnes :-D.
Autoři a betačtenáři byla velmi zajímavá přednáška a až doma jsem si uvědomila, že jsem od paní Kadlečkové přečetla pět jejích knih. To bude věkem …
Mně to hlavně strašně uteklo. A přestože jsem na programu strávila minimum času, i tak mám pocit, že jsem s některými lidmi skoro nemluvila. Ten večer v pivovaru byl fajn, jen tam byl moc hluk, takže byl člověk rád, že slyšel toho, kdo seděl vedle něj, natož někoho přes stůl. Na tohle je zlatá letní pohodová prázdninová Chotěboř, hodně času na pokec i program a dají se najít i klidnější místa k posezení.
Díky všem za příájemnou společnost a nejpozději příští rok zase naviděnou! :-)
Těší mě, že jsem se tu o kašlajících autorech dočetl, že pobavili. Byli totiž dost vyčerpávající a ke konci jsem měl pocit, že lehnu a už nevstanu.
Sikar: Na to ležení tam zbylo moc málo volného místa mezi posluchači. :D
Taky pravda. Takovou účast jsem nečekal.