Petr Heteša: Fatal Virtual

Literární recenze / 14.1.2014 /

Vyprávění, knihy, filmy, PC hry, to všechno je jen začátek. Pouze virtuální realita umožní prožít příběh doslova na vlastní kůži. Možnosti jsou neomezené.  Jenže jak poznáte rozdíl mezi virtuálním a reálným životem? Nijak. Neo a Chris Yanton by mohli vyprávět…

Hetesa_Fatal_virtualPetr Heteša se ve svém novém sci-fi románu zaměřil na poměrně málo zpracovávané téma virtuální reality. Neznamená to však, že nemá tvrdou konkurenci. Namátkou J. L. Chalker, S. V. Lukjaněnko, W. M. Simmons a další. A jako neporažená modla se nad všemi tyčí film Matrix bratří (nyní již bratr a sestra) Wachowských. Záměrně neuvádím velikány podžánru cyberpunk, protože s tím nemá Fatal Virtual nic společného, i když toto označení bylo s knihou před vydáním několikrát zmíněno.

Petr Heteša nám představuje svět ohrožený energetickou krizí. Jediná možnost, jak zabránit katastrofě, je drasticky omezit světovou spotřebu. Jako nejlepší řešení je zvolen přesun do virtuálního světa kopírujícího svět skutečný. Devadesát devět procent populace takto začíná trávit většinu svého času. V reálu pouze spí a konzumují základní potraviny. Jen přežívají. Po třiceti letech reálný svět chátrá a pomalu se vylidňuje, protože virtuální sex je zábavnější a bezpečnější.

Hlavním hrdinou je pohodář Chris Yanton. Na živobytí si vydělává tak, že pomáhá hráčům řešit problémy ve virtuálních hrách. Prostě vysněná práce každého kluka. Přesto má ze vstupu do virtuálního světa obavy a užívá si jisté svobody a bezstarostnosti, kterou mu život v téměř liduprázdném městě poskytuje. Zlom nastane v okamžiku, kdy jej klientka požádá, aby jí pomohl nalézt pštrosy ztracené ve virtuálu. Chris se nejdříve vzpírá, ale časem svolí a případ vezme. Tím se spustí řetězec událostí, na jehož konci je hromada mrtvol ve virtuálním i reálném světě, a hrdina rozhoduje prakticky o osudu celého lidstva.

Řemeslně autor knihu napsal na výbornou s hvězdičkou. Letité zkušenosti se nezapřou. Svět je popsán s lehkostí, bez zbytečných dlouhých popisů nedůležitých věcí. Rozhovory a chování postav působí přirozeně. Autor si doslova vyhrál s hlavní postavou a dodal jí lidský rozměr. V příběhu nejsou hluchá místa. Detektivní linka zaujme, a i když zmizení pštrosů se může zdát banální, tak působí dostatečně poutavě a čtenář čeká na vyřešení. Čtení příjemně odsýpá a ke konci se dostanete dřív, než byste čekali. Z výše uvedeného se může zdát, že Fatal Vitual je takřka bezchybnou knihou, která bude nejlepším dílem Petra Heteši. Bohužel je zde však obrovské „ale“, které celkový dojem sráží tvrdě k průměru.

Závěr knihy působí jako nepovedený vtip. Jako by se autor vysmál čtenářově inteligenci a znevážil všechen čas, který byl k přečtení potřeba. Fatal Virtual se rozsype jako domeček z karet už jen po kratším zamyšlení. I popisované připojení se do virtuální reality skřípe. Lidé by umírali na banální příčiny, které běžně řeší například odkašláním nebo dojitím si na záchod. Buď musíte mít stále nějaké povědomí o svém těle, cítit jej a reagovat na jeho potřeby, nebo musí být o tělo dokonale postaráno. Problémy s embolií řeší při dlouhých cestách i aerolinky. Dobře to vystihnul již zmiňovaný film Matrix.

Další nesrovnalostí je ekonomika. Ve virtuální realitě nedokáže manuální práce generovat žádnou trvalou hodnotu a vědecká práce má smysl pouze v případě, že se její výsledky zužitkují v reálném světě. Je divné i rozhodnutí populace využívat k dlouhodobému pobytu pouze jednu virtuální realitu. Už jen třeba kvůli náboženským, politickým, rasovým a kulturním rozdílům. Chybí vysvětlení, co se stalo s obyvatelstvem tzv. třetího světa. Určitě zůstala nějaká ta miliarda lidí bez možnosti připojit se, takže lidstvo by nevymřelo. Nevíme ani, proč nevypukla žádná válka. V průběhu děje je tedy jasné, že by popsaný svět nemohl fungovat. Není to však úplně na závadu, protože je jasně naznačeno, že za vším je něco víc, než co zatím bylo čtenáři i postavám prozrazeno. Logické díry bylo tedy možné na konci vyřešit několika způsoby. Přesto bylo zvoleno řešení, které s domýšlením příčin a následků nemá společného vůbec nic.

Celkový dojem je tedy rozpačitý. Bez několika posledních stránek se jedná o čtivě napsanou zábavnou akční oddechovku. Ale ten vyloženě hloupý konec tam je také a hodnotit je třeba celou knihu.

Hodnocení: 60%

Ukázka

Vydal: Brokilon; 2013

Koupit knihu

komentáře 2

  • finka 14.1.2014na9.14

    Souhlas. Tvoje oblíbená „uvěřitelnost“ tady skřípe. Mě tam vadily jiné věci, detaily, takže jsem si místy říkala, jestli je to parodie. Po skvělém Sex, drogy & cyb’n’roll jsem byla zklamaná.

  • Renča 14.1.2014na10.12

    jo, SDC bylo o dost lepší, ale i tak jsem se při čtení FV bavila, i když jsem čekala jiný konec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít