Charlaine Harris: Navždy mrtví (Pravá krev 13)

Těžko se najde ctitel žánru urban fantasy, který by neznal blonďatou servírku Sookii Stackhouseovou. Je známá nejen z knižní série Pravá krev, ale i ze stejnojmenného úspěšného seriálu, velice volně natáčeného podle této knižní předlohy. Do rukou se nyní českým čtenářům dostává poslední díl cyklu.

Anotace:
Sookie Stackhouseová se ocitne v ohrožení života, potom co odmítne znovu přijmout svou bývalou kamarádku a kolegyni Arlene jako servírku do baru U Merlotta, který teď vlastní společně se svým kamarádem Samem. Krušné chvíle zažívá také ve vztahu se svým přítelem Ericem Northmanem, protože on i jeho upíří přátelé si od ní zachovávají podivný odstup. Když se Sookie dozví důvod tohoto odcizení, je naprosto zoufalá a neví, co si počít. Její potíže vyvrcholí ve chvíli, kdy v jejím rodném městečku Bon Temps dojde k vraždě a policie ji zatkne jako pachatelku zločinu. Důkazy proti ní jsou však nedostatečné a Sookie je propuštěna na kauci. Když se pak pustí do vyšetřování zločinu na vlastní pěst, dojde k poznání, že to, co se v Bon Temps vydává za pravdu, je jen pohodlná lež, že snaha dobrat se spravedlnosti pouze plodí další krev a že cit, který se tváří jako láska, není dost silný.

Ďábel bývá strůjcem všeho zla. Ale nejen on, vždy se najdou oddaní přisluhovači, stejně jako v tomto příběhu. Potíže Sookie Stackhouseové začaly (vlastně nikdy neskončily) už na konci minulého dílu, kdy zázračný dar z vílí říše, deneb sar, použila jinak, než si kdekdo představoval. Než si představoval nejen sám ďábel, ale i bytost Sookii nejbližší, její pragmatický upíří přítel. A samozřejmě nejen oni dva.

Sookie najednou zjišťuje, že opravdu hodně lidí, ale i nelidí, ji nemá rádo a že na její zabití se stojí fronta. Nelze se tomu divit, je výraznou postavou už svými styky s nadpřirozenou komunitou – je přítelkyní místní vlkodlačí smečky, její šéf a nyní společník je měňavec, její milenci jsou a byli upíři, její právník je démon, kamarádka čarodějnice, její pradědeček je vládce vílí říše a ještě k tomu Sookie od malička vlastní podivný dar, schopnost telepatie. Ona sama si uvědomuje, že tyto kontakty jsou zdrojem jejích neustálých potíží, jejího neustávajícího strachu o holý život, a tak touží po normálním a klidném životě.

„A vlkodlaci ke mně můžou přijít čenichat, kdykoliv se jim zachce. Jenom si nejsem jistá, jestli něco ucítí, protože pořád uklízím.“ (str. 191)
Z této citace by se mohlo zdát, že má hrdinka místo mozku prachovku, ale není tomu tak (možná jen trochu). Někoho by mohly v knize iritovat dlouhé popisy běžných domácích prací, ve kterých se Charlaine Harris vyžívá – mně však přijdou jako skvělý protiklad k magii a nadpřirozenu. Sookie se běžnou činností uklidňuje, dává jí pocit normálnosti a pomáhá jí stát pevně nohama na zemi. Leckdo ji považuje za hloupou blondýnu, podle mě je nejchytřejší osobou v sérii, možná tomu napomáhá i ich forma vyprávění, kdy jsme svědky každé její myšlenky. Je slušná, hrdá a praktická, takže je schopná učinit i nepříjemná rozhodnutí a pro záchranu svou a svých přátel neváhá ani zabíjet.

Zřejmě není moc pravděpodobné, že ten, kdo nečetl předešlé díly, sáhne po posledním. Ale i to je možné, autorka průběžně stěžejní body z minulosti zopakuje, naštěstí velice nenásilně.

Navždy mrtví, stejně jako předešlé díly, je jednoduché milé čtení, taková pohádka, ve které i krvavé scény, a že jich je tam požehnaně, nepůsobí děsivě. Sympatické je, že děj není předvídatelný jako u podobné literatury a do poslední chvíle čtenář netuší, jak celá série skončí.

Ukázka

Rozloučení Ch. Harris se Sookie

Vydal: Baronet, 2013

Koupit knihu