Ellen Schreiber: Upíří polibky – Hřbitovní hry

Po trilogii Pokrevní příbuzní se Ellen Schreiber opět formou mangy vrátila k mladé gotičce Raven a jejímu upířímu příteli Alexandrovi.

Zamilovaný pár spolu příjemně tráví noc a Raven Alexandra přemlouvá, aby ji přeměnil. Je rozhodnutá strávit s ním věčnost, Alexandr se však obává, že na to ještě není připravená. V městečku se zatím chystá konkurz na divadelní představení Popelka a Ravenina kamarádka Becky by se ráda zúčastnila a přemlouvá Raven, ať jde do toho s ní. Raven sice nezíská roli, ale díky svému výstřednímu vkusu získá práci jako kostymérka. Její milý Alexandr je najat jako tvůrce kulis a Raven se těší, že tak spolu při práci stráví víc času. Jenže je to přesně naopak, oba mají tolik práce, že jim na sebe nezbývá čas. Největší starosti jim však dělá upírský gang Alexandrova bratrance Clauda, který se měl po přeměně v pravé upíry vrátit do Rumunska, zatím však otálí ve městě. Jejich nekalé plány vychází najevo v průběhu přestavení.

Černobílá manga trpí jednou nevýhodou – hodně postav si je podobných a podle rysů se dají poznat jen stěží, rozpoznávacím prvkem jsou spíše účesy či oblečení. Na druhou stranu si grafici vyhráli s detaily, jako jsou pavouci či lebky, které Raven používá jako ozdoby.

Příběh je velice jednoduchý a přímočarý a nijak zvlášť napínavý. To, že mladé dívky touží po přeměně v upírky, aby mohly se svým vyvoleným strávit věčnost, není žádná literární novinka. Dialogy jsou spíš vážné, chybí jim humor, stejně jako celému příběhu, což je docela škoda. Co mě zarazilo, tak rumunští upíři se jmény Claude, Rocco a Kat.

Manga Upíří polibky působí dojmem jako vážně pojatá pohádka pro děti, jen mírně napínavá a nevinná. Hororové prvky postrádají strašidelnost. Čtenář tak má pocit, jako by četl Stmívání upravené pro desetileté čtenáře. A to byl zřejmě autorčin záměr – nabídnout mladším čtenářům cosi „upírského“.

Vydal: Zoner – Press, 2013