Připoutaný milenec – 9. část (Bratrstvo černé dýky ff)

Fan-fikce / 31.8.2013 /

Jen on, ona a hromada lidí
18 +

Pokračování fanfiction k sérii Bratrstvo černé dýky
(předchozí díly)

Vee se skvěle bavila. Naposledy jí takhle dobře bylo před pár týdny, když se trochu zvrhla zkouška kapely a nakonec byl jejich dům ještě ve čtyři ráno plný pařících lidí, z nichž většinu neznala. Tenkrát byl jedinou nevýhodou fakt, že ona byla ta, kdo pak strávil celý zbytek víkendu uklízením. Tady to bylo snad ještě lepší. Nemusela uklízet! A kromě Julie nikoho neznala, takže jí bylo jedno, co si o ní kdo pomyslí. Zatím to vypadalo, že si myslí docela hezké věci. Nikdo je nevypískal a hudebníci nešetřili komplimenty. A ty písničky byly prostě super. Dokonce se jí podařilo skoro vystřízlivět a teď se už jen panáky Jamesona udržovala v tom výborném rozpoložení. A culila se na kytaristu, který se určitě nejmenoval Tequilla, ale byl zábavný, milý a hlavně vysoký.
Ne tak vysoký jako… Dost. Byl vysoký.
Líbilo se jí, jak moc se Julia odvázala. Takhle se chovala dřív, když ještě bydlela v Caldwellu a o víkendech pařila s kluky a Vee, pokud zrovna nebyli všichni přes víkend na školách. Pak se z ní stala velká právnička a začala se usazovat. Teď jako usedlá žena rozhodně nevypadala. Neflirtovala sice a nevšímala si významných pohledů od Dje, ale rozhodně si dnešní noc užívala.
A teď přišla na řadu Lady Gaga. Přestože Sahv vždycky koulel očima, Vee si ji sem tam pustila. Neměla úplně vyhraněný hudební vkus. Preferovala rap a hiphop, ale nelíbilo se jí všechno, byla docela vybíravá. Líbila se jí rocková muzika, protože Sahvage nic jiného neposlouchal a kluci hráli styl, který se dal nejsnáze zařadit právě do kolonky rock. Ale zcela ulítle zbožňovala i některé popové písničky, hlavně od zpěvaček. Protože to mělo snadné texty, chytlavé melodie a neznělo divně, když si zpívala ve sprše.
Po prvních pár taktech se rozhodla, že tohle s radostí přenechá Julii. Pohodlně se usadila na barovou židličku po straně pódia, kde na ni skoro nebylo vidět, dokouřila Tequillovu cigaretu a zubila se na něj, když se otočil jejím směrem. Pak jí kdosi přinesl papír, ve kterém po zběžném prozkoumání poznala seznam songů pro dnešní noc. Začetla se do něj, u některých písniček pobaveně vrtěla hlavou  a u jiných se nemohla dočkat, až je uslyší. Vyrušilo ji šťouchnutí od Julie.
„Vikingskej bůh! Panebože!“ Její současná bytná a spolubydlící v jedné osobě doslova zářila. „Nikdy jsem neviděla hezčího chlapa! Přísahám, že by stačilo, aby na mě kývnul a já se svlíknu!“
„Jsi zadaná, vole!“ upozornila ji Vee. Julia se zakřenila:
„Dopřej děvčeti trochu hezkých představ, jo? A počkej, až ho uvidíš, zapomeneš ve vteřině na toho debílka a budeš slintat nad tímhle.“
Vee se nemohla dočkat, až ten Juliin megaobjev spatří na vlastní oči. Snažila se tvářit hrozně nenápadně, když se na židličce naklonila dopředu a očima projížděla lidi pod pódiem.
„Na jedenáctý hodině,“ poradila Julia a pak se rychle vrátila k mikrofonu, protože už zase bylo potřeba ženských vokálů. Vee si pod vlivem alkoholu nejdřív musela na vlastním zápěstí ujasnit, kde leží jedenáctka, a pak se podívala přímo vedle Tequilly.
Hned jí bylo jasné, koho Julia myslela tím vikingským bohem. Obrovský, blonďatý, s očima tak modrýma, že ani nevypadaly přirozeně. Tedy pro člověka. Znala ho. Bavila se s ním v ZeroSum. A pak se objevil u nich doma, když jí V přišel vrátit vzpomínky. Teď jí ukázal své špičáky v širokém úsměvu.
A před ním stál Vishous. A z něj se šířily vlny vzteku tak silné, že lidé před ním si podvědomě třeli paže, protože jim naskočila husí kůže.
První pudová reakce byla rozběhnout se za ním. Potlačila ji a na chvíli ji překvapila zloba v jeho očích.
„Bezva,“ hlesla. To už zaznamenala i toho dalšího upíra, kterého si taky pamatovala z klubu i z domu. Jak ji našli? I kdyby Sahvage řekl, kam odjela, jak ji našli tady?!
Potlačené nadšení a zmatený strach se nakonec převalily v pocit, který Vee uvítala. Vztek. Jo, tohle přesně si ten parchant zaslouží. Jak se vůbec opovažuje sem lézt a kazit jí večer? Kde vzal tu drzost? A ještě se takhle hnusně dívá a děsí lidi? Nepochybovala, že se rovnou maže z jejich pamětí, protože jinak by ho Julia nemohla přehlédnout ani kvůli blonďákovi. Pud sebezáchovy byl rozhodně silnější než touha po hezkém chlapovi, takže kdyby se z ní V prakticky okamžitě nesmazal, přišla by spíš nervózně oznámit, že před pódiem stojí nějaký zabiják. Anebo by zavolala ochranku. Měla chuť mu znovu ukázat vztyčený prostředníček. Měla chuť na něj zakřičet něco velmi nehezkého a poslat na něj chlápka z ochranky, který stál kousek od ní. To si nakonec rozmyslela, protože nechtěla, aby mu ti dvounozí pitbulové něco udělali. Spokojila se s upřeným pohledem do jeho světlounkých očí, které jako by zářily zpod tmavého obočí a bylo úplně jedno, že je kryl ještě stín kšiltu. A pak se ušklíbla. A byla si jistá, že se jí to povedlo přesně tak, jak chtěla. Pohrdavě. Povzneseně. Prostě nezájem.
Ale když si chtěla dopít panáka na kuráž, pro jistotu si zase sedla pořádně, aby zmizela z jejich zorného pole a on si nemohl všimnout, jak se jí třese ruka.
Tohle chtělo rozhodně víc panáků. A zůstat tu schovaná. Nevystrčit ani nos zpoza těch beden, co ji kryly. Zjistit, kde je zadní východ, a ztratit se. Jenže pokud ví, kde bydlí… Potřebovala zavolat Sahvovi.
Ani si nevšimla, že písnička skončila. Až když se k ní připojila rozzářená Julia, došlo jí, že slyší jen ne moc hlasitou podkresovou hudbu, kterou DJ pouštěl v pauzách mezi songy s kapelou.
„Tak co?“ zeptala se dychtivě a trhla hlavou směrem k divákům. „Vidělas ho? To je kus, co? Takovej samec, ty vole! Koncentrovanej sex! Myslíš, že za ním mám jít?“
„Ne, to si rozhodně nemyslím,“ zavrtěla hlavou Vee a všimla si Tequillova tázavého pohledu, se kterým jí ukazoval krabičku cigaret. Přikývla. A přikývla i barmance, která se přišla zeptat, jestli si dá ještě jednoho panáka. Pak za ní křikla, že pro jistotu dvojitého.
„Myslíš, že nejsem jeho typ, co? No, já taky nikdy nebyla na bílý kluky, když teda nepočítám tvýho bráchu. Ten v sobě má něco podobnýho jako tenhle cukrouš,“ přemýšlela Julia nahlas.
„Ale ne,“ zarazila ji Vee. „Myslím tím, že za ním nemáš jít, protože ho znám.“
„Jo?“ nadchla se Julia. Ale myslelo jí to rychle, takže se zase uklidnila. „Ajej. To nezní dobře.“
„Jo,“ zamračila se Vee. „Je tu s tím hajzlem.“
„Kecáš,“ vydechla Julia. A když se obrátila a podívala se na blonďáka, tentokrát cíleně i na jeho okolí, uviděla dva muže, kteří tu byli zcela jasně s ním. „No to kecáš! Kterej to je?“
Vee protočila oči. Jako by se nemohla zeptat na to, jak ji našel a co tu dělá. Samozřejmě ji nejdřív zajímalo, který z nich to přesně je.
„Ten idiot v kšiltovce,“ křikla Vee o něco hlasitěji, než bylo potřeba. Věděla, že se to donese k těm správným uším.
„Jaj, tomu říkám nasraný pohled,“ řekla Julia překvapeně a automaticky udělala krok zpátky. „Vypadá… Ronnie, promiň, ale vypadá jako pěknej hajzl. Zle. Já myslím, že je rozhodně lepší, že o tebe nemá zájem. Teda… neměl… Co tu sakra dělá?“
„To netuším,“ přiznala Vee. V koutku duše pořád toužila po tom, aby tu byl kvůli tomu, že ji vlastně chce. Aby jí řekl, že si to rozmyslel. Nesnášela tenhle naivní koutek. Potřebovala ho nějak umlčet, takže uvítala, že Tequilla přišel až k nim a vzala si od něj cigaretu.
„Jak to jde, krásky?“ zajímal se kytarista. Vee se naklonila, aby si mohla připálit od jeho zapalovače. Závan ledového vzduchu ji donutil podívat se směrem k upírům. V měl rty sevřené k sobě, a jakmile viděl, že Vee se na něj dívá, zvedl ruku v kožené řidičské rukavici a ukazováčkem kývl k sobě.
No to si dělá prdel?!
Polib si, vyslovila Vee bezhlesně a dávala si pozor, aby zřetelně artikulovala. Pak se otočila k Tequillovi a dělala, jak hrozně ji zajímá, co zrovna vypráví. A když se přiblížil DJ, který se jmenoval zcela nudně Joe, zářivě se usmála i na něj. Přišel se zeptat, co si dají dál. Vee se nemusela znovu dívat do papíru, aby věděla, co chce zpívat teď.
O pár minutek později stála vepředu a její obličej byl jedna velká maska pohrdání. A sálem se spolu s kytarovým uměním Slashe, které teď předváděl Tequilla, nesl její hlas.

Tak si tam stůj a sleduj, jak hořím
To je v pohodě, líbí se mi, jak to bolí.
Jen si tam stůj a poslouchej, jak brečím
To je v pohodě, protože miluju, jak mi lžeš.
Miluju, jak mi lžeš…

Napadlo ji, jak je Tequilla dobrej. Napadlo ji, jak skvělý nápad byl propojit tyhle dvě písničky. A uvědomila si, že nepřetržitý závan chladu, který cítila, přestal. Pudy jí znovu vnucovaly, že by měla sejít dolů za ním. Hlava byla rozhodně proti. Vyřešila to tím, že se pořádně napila.

***
Bylo to, jako by dostal ránu přímo na solar. Na chvilku měl pocit, že se udusí, protože se nedokáže nadechnout. Kombinace toho, že ji konečně měl takhle blízko u sebe, toho, jak ho v podstatě ignorovala, toho, že by ji kvůli tomu, co předvádí, nejraději přehnul přes koleno, a toho, co svým hlasem, který vnímal každou buňkou svého těla, způsobila, že se musel soustředit na každý nádech.
„Klídek, chlapáku,“ domlouval mu Butch. Zrovna teď byl V vděčný za to, že s sebou ty dva má. Kdyby tu byl sám, nejspíš by udělal nějakou blbost už ve chvíli, kdy se brodil tím davem lidí a chystal se jí vysvětlit, že tohle dělat nebude. Naštěstí mu vysvětlili, že vrhat se na pódium a odnášet holku, co zrovna zpívá, není právě dobrý nápad. Kamery a tak. A i v tuhle chvíli ho jejich přítomnost probrala z toho divného pocitu, který měl.
Jasně, byl to pitomej text pitomý písničky.
A ona to myslela jako ironii. A dávala mu to pěkně sežrat.
Ale když otevřela pusu a vypadlo z ní miluju, měl co dělat, aby se samým vzrušením neudělal do kalhot. O chvíli později se ozval Rhage:
„Dneska pouštěj do klimošky Eau de Vishous?“
„Sklapni,“ doporučil mu V nabroušeně. Veronica dopila panáka, a když odkládala skleničku, bylo vidět, že s koordinací už je docela na štíru. V udělal dva kroky blíž. Kdyby zakopla, už by ji dokázal zachytit.
Vysmahni, sdělila mu nenápadně. Cítil pichlavou vůni jejího vzteku a byl by začal pochybovat o tom, jestli byl dobrý nápad sem jezdit, když zaslechl myšlenky někoho jiného.
Proč jeho? Proč ho miluje? Proč? Takovej bručoun a ona ho neumí dostat z hlavy. Proč tenhle? Pohled na něj upírala černoška, která stála vedle Vee a vypadala, jako by se rozhodla ji chránit vlastím tělem.
„Ach bože,“ hekl Butch.
„Co?“ zareagoval Rhage.
„Usmívá se.“
„Kdo se usmívá?“ zjišťoval Rhage. Butch mlčky ukázal na Vishouse, který si konečně všimnul, že je středem jejich zájmu.
„No nekecej,“ usmál se Rhage. „Šikovnej kluk!“
„Dejte mi pokoj,“ doporučil jim V, ale neznělo to tak naštvaně jako prakticky všechno, co řekl v předchozích dnech. Písnička skončila a Vee se odklidila z jejich dohledu. Potlačil nutkání se rozběhnout za ní. Nejdřív potřeboval vymyslet, jak ji osloví. Co jí řekne. Možná by ji přemluvil, aby s ním šla někam, kde bude větší klid. Kdyby byli sami dva… Ne, to není dobrej nápad.
Víc vymyslet nestihl. DJ oznámil půlhodinovou pauzu a v krátkém tichu, které nastalo předtím, než pustil nějaký song, uslyšel Vishous toho trapnýho kytaristu, jak říká:
„Co? Jen ty, já a tahle láhev?“
Podruhé během relativně krátké doby V vrčel a cpal se k pódiu. Tentokrát ho Butch nestihl popadnout za rameno, takže V uslyšel jen zaklení od bratrů, ale v tu chvíli už se vyhoupl nahoru a dvěma kroky se ocitl v zákulisí. Kytarista právě sledoval, jak si Vee pořádně přihýbá z lahve vodky. V další chvíli už ho Vishous držel za triko a chystal se jím praštit o zeď. Zabránil mu v tom Rhage, který ho dostihl a kluka mu doslova vyrval z ruky.
„Já to zařídím, v pohodě!“ oznámil téměř bezstarostně.
„Nezapomeň to tu komplet smazat,“ řekl Vishousovi trochu rozmrzele Butch. V jen nepřítomně přikývl a pozoroval, jak Vee opatrně přestala pít a odtáhla láhev od rtů. Pohrdavý výraz byl pryč. V cítil závan strachu, který ho nečekaně zamrzel, a pak nastoupil vztek.
Před lahví uhnul jen tak tak. Nečekal, že bude tak rychlá. Ale jakmile se otočila a zjevně se chystala  najít něco jiného, co by po něm mohla hodit, už byl ve formě. Popadl ji za paži, stejně jako v ZeroSum, a otočil ji k sobě.
„Okamžitě mě pusť, ty jeden podělanej hnusnej zkurvenej…“
Její nadávky zastavilo další jeho zavrčení. Na chvilku vypadala překvapeně, ale pak se vzpamatovala a nadechla se k dalším urážkám.
Neřekla nic.
Viděl, jak se jí rozšířily zorničky. Celé tělo se jí uvolnilo, pootevřela rty. A jeho do nosu doslova praštila vůně jejího vzrušení.
A vůně byla taky věc, kterou právě teď hodně nahlas křičely její myšlenky.
Díky, Stvořitelko, řekl si V v duchu. Vida, k čemu všemu je ten vázací pach dobrej. Teď už je jasné, že Vee je prostě jeho. Voní jí. Voní jí tak, že ji to přimělo zmlknout. A tichá Vee rozhodně měla něco do sebe.
Přitáhl si ji blíž k sobě a vnímal, jak se mu začínají prodlužovat špičáky. Když otevřel pusu, aby mohl promluvit, Vee vzrušeně vydechla a nedokázala z nich spustit oči, což způsobilo, že V měl zase problém s koncentrací. Nakonec ale dokázal tlumeně oznámit:
„Jedeme domů!“
A Vee dychtivě přikývla.

Pokračování příště
Původně vyšlo na webu bez-hranic.cz

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít