Nancy Gideon o svých hrdinech

Paranormální romantická série Čistá krev nás zavádí do New Orleans, kde se to vlkodlaky jen hemží. Její autorka Nancy Gideon si o světě, jenž stvořila, popovídala s redaktory webu Coffeetimeromance.com krátce po vydání prvního dílu a představila nejen sama sebe a své hrdiny, ale i co mohou čtenáři čekat v dalších dílech.

Zdravím, Nancy. Děkuji, že jste si na nás ve svém programu našla čas. Co kdybychom začali tím, že našim čtenářům něco povíte o Čisté krvi?
Čistá krev je prvním dílem mé nové temné paranormální série o kožoměncích. V hlavních rolích se představí Max Savoie, kožoměnec a pravá ruka krále neworleanského podsvětí, který se ho ujal jako malého dítěte, a Charlotte Caissie, detektiv z oddělení vražd, která ho chce svým osobním kouzlem využít k tomu, aby se dostala k jeho mentorovi. Spolu tvoří neobyčejný pár: oba jsou samotáři, které k sobě svedou nebezpečné okolnosti. Oba si nesou rány z minulosti, oba jsou rozpolcení, komu projevit svou věrnost, a mučeni láskou, která je stravuje.

Musím říct, že Charlotte jsem si zamilovala. Kdokoli, kdo je tak drsný a nezávislý jako ona, si okamžitě získává mé sympatie. Když jste vytvářela tuto postavu, věděla jste, že bude tak silná?
Jsem velkou fanynkou „kick-ass“ hrdinek, ale jejich síla musí být vyrovnána jistou zranitelností. A právě tato rovnováha dělá příběh zajímavým. Když je silná postava sužována emocemi, ať už láskou, strachem nebo oddaností, vytváří to zajímavé konflikty. Jakkoli drsná Cé Cé je, její city vůči Maxovi ji matou. Neví, jak se s touto jemnou stránku sebe samé vypořádat, a myslím, že díky tomu se více přiblíží svým čtenářům.

Max je pro čtenáře zpočátku záhadou. Věděla jste od začátku, že bude takový, jaký je?
Max je… komplikovaný. Aby bylo dost materiálu pro několik knih, musel si toho v minulosti hodně prožít. Je kožoměnec, který nemá tušení, kdo a co je nebo odkud pochází. V minulosti ho vytrhli od ostatních kožoměnců, kteří nyní čekají, že se stane jejich vůdcem. V současnosti je zcela oddaný zločinci, který se ho ujal, a sní o budoucnosti s lidskou ženou, která mu co chvíli odporuje. Trochu nebezpečná trojkombinace.

Do příběhu zahrnujícího vraždy, mrzačení a kožoměnce jste navíc přidala ten prvek, že Max pracuje pro zločinného bosse a Charlotte je policistka. Proč přidávat ještě tento prvek, když příběh samotný už je tak dost plný napětí?
Mám ráda příběhy, které jsou napěchované vším možným. Zbožňuji ságy plné akce, dramatu i tragédií. Přiznám se, že jak jde o zápletky, chci jich mít co nejvíc naráz. Začala jsem s poměrně prostou příběhovou linií, a než jsem se nadála, už jsem měla papír pokreslený náčrtky a plány, kde dojde k jakému zvratu a obratu, až jich bylo tolik, že jedna kniha by to neobsáhla. Namísto jednoho příběhu jsem tak naplánovala celou sérii. Ty charaktery jsou tak složité, že kvůli jejich prokreslení vyžadovaly další a další zápletky. Asi jako Shrek s cibulí a oslík s tiramisu, i já zbožňují vrstvy. Propracovávat se postupně až ke středu je neuvěřitelně uspokojující.

Max je představen jako zvíře, jako věc, kterou nejde slovy pořádně popsat. Rozumím tomu, jak si jsou blízcí (čtěte, mám ho opravdu ráda), a líbí se mi, že má svou něžnější stránku, kterou neukazuje každému. Plánovala jste od začátku, že bude takto složitý?
Na vytváření postav je zábavná jedna věc, nikdy nevíte, jak zareagují. Na jednu stranu je to smrtící stvoření vychované na příkaz zabíjet, na druhou stranu je kvůli svému odloučení naivní a nevinný. A právě ten protiklad nezměrné síly a neoddiskutovatelné lidskosti Cé Cé přitahuje. Je dost silný, aby se jí necítil zastrašen, ale láska k ní ho dokáže srazit na kolena, aniž by ztratil svou sílu. Jako žena to shledávám velice… sexy.

Charlotte je jedna z těch postav, které se těžko chápou. Ve chvíli, kdy už si čtenář myslí, že jí rozumí, udělá něco, co ho naprosto překvapí. Když jste psala tento příběh, nechala jste postavy, ať si dělají, co chtějí, nebo jste se držela plánu?
Obvykle se přesně držím naplánované zápletky. Mám vše do detailů rozepsané a popsané, charaktery vykreslené a vím přesně, co mám na další stránce udělat. U téhle knihy jsem ztratila kontrolu už v úvodu a prostě jsem psala a psala, jako bych sledovala film. Neudělala jsem si ani jedinou poznámku. Musíte si uvědomit, že tohle mi není vůbec, ale vůbec podobné. Zápletka, postavy i dialogy se objevují postupně a samy od sebe. Nikdy jsem nic z toho, co jsem napsala, nechtěla změnit, a najednou byly venku tři knihy. Jestli někdy nějaké knihy vznikly přímo od srdce, pak u mě to jsou právě tyto tři díly Čisté krve.

Čistá krev je prvním dílem. Mohla byste nám něco říct o těch dalších?
Max a Cé Cé budou hlavními hrdiny čtyř knih, v těch dalších pak budou jen vedlejšími postavami. Pod vlivem úplňku přináší ústřednímu páru komplikace, protože Cé Cé vyšetřuje případ, jehož hlavní stopy směřují k Maxovi. Zatímco ona se snaží očistit jeho jméno, on se snaží udržet si moc nad kriminálním světem, jehož trůn podědil, a klanem kožoměnců, kteří věří, že on je jejich vyvoleným vůdcem. A když za Maxem přijde cizí muž s tím, že ho může naučit, jak přežít, otevřou se před Maxem dveře k tajemstvím minulosti. Třetí díl pak ukazuje, jak se Max s Cé Cé snaží zjistit, kdo a co jsou, Max nachází rodinu, o které dosud nevěděl, a jeho probouzející se instinkty lovce pak lásku k Cé Cé uvrhnou do nebezpečí. Ve čtvrtém dílu se pak romantická linie završí. Díly od pátého dál pak nabídnou nové hrdiny a hrdinky. S některými se čtenáři setkají v prvních čtyřech dílech, některé pro ně budou překvapením.

Nepíšete ale jen paranormální romance, ale také detektivky a historické romány. Jaké další žánry se chystáte prozkoumat? A jsou žánry, které si psát nikdy netroufnete?
Velmi mě zaujalo, kolik se na trhu vyrojilo kvalitních paranormálních románů pro mládež, a přemýšlím, že bych tento žánr zkusila. A nějak si nedokážu představit, že bych psala erotické romance, na to jsem spíš stydlivá.

Máte představu, kolik knih nakonec bude série Čistá krev mít?
Vystavěla jsem rozlehlý svět právě proto, abych se mohla vydat mnoha směry s mnoha postavami. Budu psát, dokud o to budou mít mí čtenáři zájem a dokud budou příběhy zajímavé. Nepřekvapilo by mě, kdyby se nakonec jako hlavní hrdinové vrátili i Max s Cé Cé.

Za svůj život jste toho mnoho dokázala. Napadlo vás odejít ze své práce, abyste se psaní věnovala na plný úvazek, nebo máte radši, když se ve vašem životě stále něco děje?
Prvních patnáct let své spisovatelské kariéry jsem měla to potěšení být mámou na plný úvazek. V některých aspektech to bylo těžké, protože prokrastinace útočí na každého, a já se věnovala dětem a spolupracovala s jejich školou a skautským oddílem atd. Během té doby jsem se naučila soustředit se na plnění svých cílů, a to i ve psaní, a já jsem člověk, který je odhodlaný plnit své cíle. Psaní je skvělé, ale zbožňuji i svou hlavní práci (především kvůli pojištění a pravidelné mzdě). Ale děti už dospěly a já jsem v pokušení odejít z práce a zůstat doma… zvláště když udeří pravá michiganská zima.

Pro každého svého nakladatele píšete pod jiným pseudonymem. Prozradila byste nám něco o svých alter-jménech a co pod kterým píšete?
Coby Lauren Giddinsová píšu historické romance, ale pro téhož nakladatele píšu westerny coby Dana Ransomová. Historické romance jsem také psávala pod jménem Rosalyn Westová. Pod vlastním jménem píšu paranormální upírskou sérii Midnight a také několik romantických detektivek. Napsala jsem také knižní adaptaci hororového filmu a několik scénářů. Miluji rozmanitost.

Jaké máte oblíbené spisovatele? Filmy? Hudbu?
Nikdy si nenechám ujít novou knihu od Deana Koontze, Lisi Gardnerové, Sandry Brownové a J. D. Robb. Na nočním stolku mám pokaždé jednu z jejich knih, abych si mohla přečíst před spaním kapitolu či dvě. Nikdy nepromeškám příležitost vidět film s Clivem Owenem nebo Robertem Downeym jr. Filmů mám oblíbených hodně, ale na vrcholu seznamu je určitě L. A. – přísně tajné. Když píšu, pouštím si takovou hudbu, aby mi seděla do chování postav nebo prostředí. Jo-el Sonnier, Buddy guy, Ben Harper a John Hiatt. Ty jsem při psaní Čisté krve poslouchala nejvíc, ale zbožňuju v podstatě všechno, co dobře zní. Můj zpěv to naneštěstí není.

Svůj program máte hodně nabitý, co ale děláte, když si chcete odpočinout?
Čtu! A cestuji – takže mám čas číst. Vždy si s sebou na palubu letadla beru román od Deana Koontze. Krmím zvířata, co se nám zatoulají na pozemek, včetně mývalí rodiny, která se u nás už zabydlela. Dívám se na televizi a zbožňuji vaření.

Mohla byste svým čtenářům prozradit o sobě něco, co nikdo jiný neví?
Mám obsedantně kompulzivní chorobu. Mí kolegové mi rádi na stůl sypou lentilky a počítají, jak dlouho vydržím, než je začnu třídit podle barvy. S mou nemocí se váže i porucha pozornosti, takže se můžu na něco dívat a přitom vůbec nevnímat, že to tam je. Toho využívám, když se blíží datum odevzdání práce. To pro mě špinavé prádlo nebo nádobí ve dřezu neexistuje.

Kdybyste si měla vybrat jednu paranormální bytost, kterou byste byla a proč?
Nejspíš valkýra (taková z knih Kresley Coleové), protože milují televizi, cetky, nákupy a nemusejí jíst.

A když už jsme na webu s kávou v názvu, jaká káva vás podle vás charakterizuje?
Asi šálek latté z Café du Monde ve Francouzské čtvrti. Jemná, ale překvapivě silná.

 

Zdroj: Coffeetimeromance.com